Pozor na šmírující panenku, varuje úřad. Na internet v hračkách se zaměří i Jourová

Německé úřady varují před panenkou Cayla, v níž jsou zabudované chytré technologie. Díky nim se můžou hackeři dostat až k dětem a nahrávat si jejich hlas či získat citlivé osobní údaje. Německo rodičům doporučuje hračku raději zničit. Distributor ujišťuje, že žádné nebezpečí nehrozí. Problémem se bude zabývat i zvláštní seminář na úrovni EU za účasti zástupců úřadů, které mají na starosti ochranu spotřebitele a ochranu osobních údajů.
Anglická reklama na šmírující panenku Cayla | Video: Vivid Toys and Games

Bonn/Brusel - Německá Spolková síťová agentura, obdoba Českého telekomunikačního úřadu, vyzývá rodiče k obezřetnosti. Chytrá mluvící panenka s názvem My Friend Cayla podle ní může být precizně nastrčeným špionem. Agentura proto raději rodičům radí, aby panenku zničili.

Hackeři se mohou dostat do dětského pokoje díky nezabezpečené technologii Bluetooth, která je v hračce zabudovaná. Mohou tak dítě nejen poslouchat, ale na dálku s ním i mluvit. Panenka je totiž schopná odpovídat a ptát se na jednoduché otázky. Aniž by si to dítě uvědomilo, hackeři se můžou dostat k citlivým osobním informacím celé rodiny.

Skupina Vivid Toy, která hračku distribuuje po Evropě, již dříve uvedla, že případnými skulinami v bezpečnosti se zabývali její experti. Ti rovněž aktualizovali aplikaci, která je v panence zabudovaná.

Podle asociace maloobchodníků ve velké Británii hračka nepředstavuje žádné velké riziko. "Není důvod k obavám," stojí v prohlášení, které asociace zaslala BBC.

"Evropská komise aktivně monitoruje situaci, i z důvodu toho, že panenka může porušovat evropská pravidla ochrany dat," říká eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová. Problémem se bude znovu zabývat i zvláštní seminář 23. března za účasti zástupců úřadů, které mají na starosti ochranu spotřebitele a ochranu osobních údajů.

"Zaměří se specificky na problematiku hraček propojených s internetem. Je to zcela nové téma a první příležitost, kdy tyto úřady budou spolupracovat. Cílem je, aby hračky byly bezpečné a rodiče se nemuseli ničeho obávat," dodává Jourová.

Monitoring a vynucování dosavadních pravidel je v odpovědnosti národních orgánů. Komise nemá pravomoc na to, aby distributorům i koncovým prodejcům takové zboží zakázala. Prozatím mohou zasáhnout pouze národní úřady, v případě České republiky tedy Česká obchodní inspekce.

"Existuje systém evidence a rychlého informování o nebezpečných produktech na trhu RAPEX. Do něj mohou vkládat informace národní orgány, ale i prodejci a výrobci produktů ohrožujících zdraví spotřebitelů. Záznamy v tomto systému pak mohou vést k odstranění produktů z trhu v jednotlivých členských státech," připomíná Jourová.

Dosavadní systém ale chce změnit. V pondělí předložila komisi návrh, který by ji do budoucna opravňoval v případně rozsáhlého porušení spotřebitelských práv zasáhnout.

Konkrétně panenka Cayla se prodávala v Německu a Norsku, v distribuci byla i ve Francii, Dánsku, Švédsku, Nizozemsku, Rakousku, Irsku, Velké Británii a Švýcarsku.

Podobný problém musel řešit výrobce hraček Mattel kvůli panence Hello Barbie. Společnost se tehdy bránila, že nahrávané zvukové záznamy dívek používá pouze ke zlepšování svých produktů a žádným třetím stranám důvěrné informace nesděluje. I přes masové protesty spolků na ochranu soukromí tehdy produkt z prodeje nestáhla.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy