Česko omezí nabídku potravin z dovozu, rozhodli poslanci. Nepřípustné, varují země EU

Pavla Adamcová ČTK Pavla Adamcová, ČTK
Aktualizováno 20. 1. 2021 15:34
Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh SPD na povinný podíl prodeje některých základních potravin českého původu v prodejnách nad 400 m2. Od roku 2022 má tento povinný podíl činit nejméně 55 procent. K plánovaným kvótám podle Hospodářských novin vyjádřilo své výhrady již osm států EU, podle kterých by šlo o diskriminaci zahraničních výrobků, která je na unijním trhu nepřípustná.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Podle návrhu Radima Fialy (SPD) by od roku 2022 muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Pro kvóty hlasovali poslanci SPD, ANO, ČSSD, KSČM i Václav Klaus ml.. Novelu nyní dostane k projednání Senát. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve středu vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Zavádění kvót by se mělo týkat více než 100 z více než 15 000 typů prodávaných potravin, které lze v Česku vyprodukovat. Jde o velké kategorie, například hlavní druhy masa nebo zeleniny. Jejich přehled naleznete v seznamu níže. 

Kvóty by se neměly týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit až ministerstvo zemědělství. 

Diskriminace zahraničních výrobků

Proti zavádění kvót na vybrané základní potraviny se opakovaně postavil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR), dále Hospodářská komora i Svaz průmyslu a obchodu. Podle nich kvóty poškodí české zákazníky, ohrozí export a poruší pravidla jednotného vnitřního trhu EU, na což opakovaně upozornila i Evropská komise a Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

Podle Hospodářských novin vyjádřilo výhrady ke kvótám prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) osm zemí EU. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.

Pokud by Evropská unie vyhodnotila kvóty jako diskriminaci zahraničních výrobků na českém trhu, může pak podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy uvalit na Česko ekonomické nebo obchodní sankce. "Ty by v konečném důsledku opět zaplatil český daňový poplatník," upozorňuje ekonom.

Zákon zvyšující podíl domácích potravin v obchodech schválil v červnu 2016 také například rumunský parlament. Zákon nařizoval supermarketům, aby 51 procent u nich prodávaného masa, ovoce, vajec a zeleniny tvořily rumunské produkty. Kvůli hrozbě u Soudního dvora EU kvótu na domácí potraviny Rumunsko nakonec zrušilo.

Zdražení versus menší uhlíková stopa

"Tohle už není 'malá', ale pořádně 'velká domů' pro českou agropotravinářskou lobby. V krizové době koronaviru, kdy se lidé zabývají očkovacím chaosem a zajištěním základních životních potřeb, poslanci schválili novelu zákona, která stanovuje povinný podíl českých potravin v tuzemských obchodech. Na první pohled to může znít hezky. Důsledky tohoto neuváženého kroku však budou dalekosáhlé, se zásadním dopadem na rozpočet i občany. Zisk z tohoto opatření budou mít jen a jen velcí agrobaroni," reagoval na rozhodnutí poslanců SOCR.

Hlavní zemědělský zaměstnavatel koncern Agrofert pro ČTK uvedl, že s novelou zákona nemá nic společného. "Nepřepokládáme, že by nás nová legislativa jakkoli zvýhodňovala a změnila naši pozici na trhu. Rozumíme ovšem snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe," řekl mluvčí koncernu Karel Hanzelka.

Prezident SOCR Tomáš Prouza považuje návrh týkající se jakéhokoli povinného zavedení českých potravin na pultech obchodů za "naprosto absurdní a scestný". "V situaci, kdy je Česká republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 procent, je navíc velmi nebezpečný," zopakoval prezident svazu Tomáš Prouza. "Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Shánění ovoce a zeleniny se stane novým druhem sportu," upozornil.

Podle Agrární komory ČR, která návrh naopak podporuje, ke snížení sortimentu nebo k navýšení ceny pro konečného zákazníka nedojde. "Musíme konstatovat, že je zvláštní, že Evropská unie a některé členské státy EU komentují zákon, který zatím nenabyl účinnosti, respektive ani platnosti, protože stále probíhá legislativní proces a politická diskuse, do které se snažíme zapojovat argumenty, jako je snížení uhlíkové stopy a posílení potravinové soběstačnosti a bezpečnosti," uvedla v prosinci pro ČTK tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá.

"Na závěr musíme zcela odmítnout tvrzení, že by schválením zákona došlo ke snížení sortimentu, protože banánů či mandarinek se opravdu netýká, kvality - lokální potraviny jsou velmi kvalitní - či navýšení ceny pro konečného spotřebitele," uvedla Dlouhá.

Kvóty v praxi s otazníkem

U mnoha položek v seznamu Česko dosud není soběstačné - kromě některých druhů ovoce a zeleniny například i ve vepřovém mase.

Návrh na zavedení kvót ale u potravin v níže uvedeném seznamu - a jejich producentů, zpracovatelů, respektive výrobců - předpokládá "významný potenciál pro zvýšení jejich domácí produkce při zachování důrazu na kvalitu a čerstvost (minimální časovou prodlevu od porážky/sklizně, zpracování nebo výroby k dodání konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu a minimální potřebu dlouhodobé a/nebo dálkové přepravy a s tím spojené uhlíkové stopy)".

Jak konkrétně tohoto dosáhnout, ovšem není jasné. On-line deník Aktuálně.cz v prosinci kontaktoval Fialu z SPD s otázkami, které si kladou za cíl objasnit zákazníkům právě konkrétnější fungování potravinových kvót. 

Šlo například o dotazy, jakým způsobem by bylo v plánu pokrýt trh u ovoce či zeleniny, které jsou v Česku dostupné jen během malé části roku. Jak při zavedení kvót zajistit, že při omezení zahraniční konkurence nezdraží základní potraviny a nezhorší se jejich kvalita. Či zda jsou v plánu pokuty pro obchody za nesplnění zákonem stanoveného podílu.

Ačkoli Fialův sekretariát potvrdil doručení otázek, dosud zůstaly bez odpovědi.

Navýšení produkce něco stojí, varuje analytik

Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že dosáhnout prakticky za rok avizovaných 55 procent podílu vybraných potravin na tuzemském trhu v plné míře nelze.

"Například i když někteří politici tvrdí, že ČR může bez problémů navýšit kapacity na produkci vepřového masa, v praxi je to velmi obtížné, jsou třeba nemalé investice, veřejnost odmítá 'prasečáky', protože jim 'smrdí'," upozornil pro on-line deník Aktuálně.cz Havel.

Kvóty podle něj nelze vymáhat zákonem. "Byť je zvýšení soběstačnosti u některých položek žádoucí. Musí to být ale z rozhodnutí spotřebitele a také v nějaké rozumné 'náběhové křivce'," domnívá se. Jako analytik uvádí prodloužení doby sklizně ovoce a zeleniny, nové technologie, rozšíření spektra pěstovaných odrůd a více financí.

Potraviny z české produkce, kterých se mají kvóty týkat:

  • Fazole, zelené
  • Hrách, zelený
  • Ostatní zelené luštěniny
  • Fazole, sušené
  • Boby obecné, sušené
  • Čočka, sušená
  • Hrách, sušený
  • Sójové boby
  • Lněná semena
  • Hořčičná semena
  • Slunečnicová semena
  • Ostatní olejnatá semena j. n.
  • Chřest
  • Zelí
  • Květák a brokolice
  • Salát hlávkový
  • Čekanka
  • Špenát
  • Ostatní listová nebo řapíkatá a stonková zelenina
  • Čili papričky a paprika zeleninová (pouze paprika rodu Capsicum)
  • Okurky salátové a okurky nakládačky
  • Lilek
  • Rajčata
  • Ostatní plodová zelenina j. n.
  • Mrkev, vodnice a tuřín
  • Česnek
  • Cibule
  • Pór a jiná cibulová zelenina
  • Ostatní kořenová a hlízová zelenina (bez vysokého obsahu škrobu nebo inulinu)
  • Brambory
  • Houby
  • Zelenina, čerstvá, j. n.
  • Stolní hrozny, čerstvé
  • Ostatní vinné hrozny, čerstvé
  • Jablka
  • Hrušky
  • Meruňky
  • Třešně
  • Broskve
  • Švestky
  • Ostatní jádrové a peckové ovoce j. n.
  • Maliny
  • Jahody
  • Ostatní bobulové ovoce a plody rodu Vaccinium j. n.
  • Lískové oříšky
  • Vlašské ořechy
  • Čili papričky a paprika zeleninová, suché (pouze paprika rodu Capsicum), surové
  • Slepičí vejce ve skořápkách, čerstvá
  • Vejce jiné drůbeže ve skořápkách, čerstvá
  • Přírodní med
  • Potravinářské výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
  • Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené
  • Vepřové maso, čerstvé nebo chlazené
  • Skopové maso, čerstvé nebo chlazené
  • Kozí maso, čerstvé nebo chlazené
  • Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské a z jiných koňovitých, čerstvé nebo chlazené
  • Hovězí maso, zmrazené
  • Vepřové maso, zmrazené
  • Skopové maso, zmrazené
  • Kozí maso, zmrazené
  • Maso a jedlé droby (kromě drůbežího), čerstvé, chlazené nebo zmrazené j.n.
  • Tuk hovězí, ovčí, kozí nebo vepřový
  • Drůbeží maso, čerstvé nebo chlazené
  • Drůbeží maso, zmrazené
  • Jedlé drůbeží droby
  • Vepřové maso, kusy, solené, sušené nebo uzené (slanina a kýta)
  • Hovězí maso, solené, sušené nebo uzené
  • Ostatní maso a jedlé droby, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené (kromě vepřového a hovězího masa); jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů
  • Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve
  • Jiné upravené a konzervované maso, droby nebo krev, kromě pokrmů z upraveného masa a drobů
  • Brambory zmrazené
  • Sušené brambory, též rozřezané na kousky nebo na plátky, avšak jinak neupravené
  • Sušené brambory ve formě mouky, moučky, vloček, granulí a pelet
  • Brambory upravené nebo konzervované
  • Šťáva z rajských jablek
  • Hroznová šťáva
  • Jablečná šťáva
  • Směsi ovocných a zeleninových šťáv
  • Ostatní ovocné a zeleninové šťávy
  • Zelenina, zmrazená
  • Zelenina prozatímně konzervovaná
  • Sušená zelenina
  • Krájená a balená zelenina a ovoce
  • Fazole, konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou, kromě upravených zeleninových pokrmů
  • Hrách, konzervovaný jinak než octem nebo kyselinou octovou, kromě upravených zeleninových pokrmů
  • Ostatní zelenina (kromě brambor), konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, kromě upravených zeleninových pokrmů
  • Zelenina (kromě brambor), ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové
  • Ovoce a ořechy, též vařené, zmrazené
  • Marmelády, džemy, želé, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky a pasty
  • Ostatní zpracované, sušené nebo konzervované ovoce a ořechy
  • Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené
  • Slunečnicový olej, surový
  • Řepkový, řepicový a hořčičný olej, surové
  • Slunečnicový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
  • Řepkový, řepicový a hořčičný olej a jejich frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
  • Ostatní oleje a jejich frakce, rafinované, ale chemicky neupravené; pevné rostlinné tuky a jiné rostlinné oleje (kromě kukuřičného oleje) a jejich frakce, rafinované, ale chemicky neupravené, j. n.
  • Margarín a podobné jedlé tuky
  • Upravené tekuté mléko
  • Mléko a smetana o obsahu tuku > 6 %, nezahuštěné ani slazené
  • Odstředěné mléko a smetana, v pevné formě
  • Plnotučné mléko a smetana, v pevné formě
  • Máslo a mléčné pomazánky
  • Sýry a tvaroh
  • Mléko a smetana zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr a jiná sladidla, jiné než sušené
  • Jogurt a jiné fermentované nebo acidofilní mléko nebo smetana
  • Syrovátka
  • Mléčné výrobky j. n.
  • Zmrzlina a podobné výrobky
  • Pšeničná mouka nebo mouka ze soureže
  • Ostatní obilné mouky
  • Zeleninové mouky a krupice
  • Směsi pro přípravu pekařských výrobků
  • Krupice a krupička z pšenice
  • Krupice, krupička a pelety z obilovin j. n.
  • Snídaňové cereálie a ostatní výrobky z obilných zrn
  • Škroby; inulin; pšeničný lepek; dextriny a jiné modifikované škroby
  • Glukosa a glukosový sirup; fruktosa a fruktosový sirup; invertní cukr; cukry a cukerné sirupy j. n.
  • Kukuřičný olej
  • Chléb, čerstvý
  • Ostatní pekařské a cukrářské výrobky, čerstvé
  • Suchary, opékaný chléb
  • Perník a podobné výrobky; sladké sušenky; vafle a oplatky
  • Ostatní suché nebo trvanlivé pekařské výrobky
  • Cukrovinky (vč. bílé čokolády) neobsahující kakao
  • Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin konzervované cukrem
  • Bylinné čaje
  • Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové
  • Hotové omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná mouka a moučka a připravená hořčice
  • Potravinářská sůl
  • Polévky, bujony a přípravky z bujonů
  • Vejce bez skořápek a vaječné žloutky čerstvé nebo konzervované; vejce ve skořápkách vařená nebo konzervovaná; vaječný albumin
  • Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy; hotové prášky do pečiva

Zdroj: Poslanecká sněmovna

 

Právě se děje

Další zprávy