Poslanecká sněmovna novelu zákona o potravinách schválila na návrh poslanců SPD v lednu. Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních by podle něj musely od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta by měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028.
Jak dokáže Česko pokrýt poptávku:
- Rajčata: 19 %
- Víno: 29,3 %
- Česnek: 28 %
- Čerstvá zelenina: 35,5 %
- Kedlubny 38 %
- Cibule: 43 %
- Mrkev: 48 %
- Vepřové maso: 50,8 %
- Zelí: 52 %
- Jablka konzumní: 50 - 60 %
Zdroj: Zelená zpráva 2019, ČSÚ
Zavádění kvót by se mělo týkat více než 100 z více než 15 000 typů prodávaných potravin, které lze v Česku vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale Česko soběstačné není - jde o řadu klíčových položek u ovoce, zeleniny či masa.
Pokud by nyní poslanci chtěli Senát přehlasovat a setrvat na svojí verzi, bylo by proto zapotřebí alespoň 101 poslanců. Očekává se ale, že Poslanecká sněmovna kvóty znovu už nepodpoří
"Tento návrh nepodporujeme, jde proti pravidlům volného trhu EU, obsahuje nesmysly jako sezamová semínka či vodní melouny a kritizuje jej i řada zemědělců a potravinářů, kterým má údajně pomoci," říká pro on-line deník Aktuálně.cz pirátský poslanec Radek Holomčík.
Neuvěřitelný nesmysl, míní senátoři
"Potravinové kvóty jsou nejen nesmyslné samy o sobě, ale i nesmyslně navržené. Česká republika není schopna splnit stanovená procenta u mnoha v příloze návrhu zákona uvedených komodit. To by ve svém důsledku znamenalo omezení nabídky s následným zdražením," dodává předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
"Přestože bych rovněž nesouhlasil, ještě bych snad uměl pochopit, že obchodník musí stanovené procento ve svých provozovnách nabízet. Ale prodat, jak je uvedeno v návrhu? To mi z nákupního koše před pokladnou část produktů pocházejících ze zahraničí z něho někdo vybere? Nebo mi naopak nějaké české přidá," dodává Nytra s poukazem na rozpor s unijními předpisy.
Evropská komise již dříve varovala, že v případě přijetí kvót se Česko může dočkat z Bruselu žaloby. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna uvedl, že novela ve sněmovní verzi by narušila soutěžní prostředí nejen v Česku, ale také v Evropské unii.
Zavedení potravinových kvót považuje "za neuvěřitelný nesmysl" senátor Petr Štěpánek (STAN).
"Nemohu pochopit, že pozměňovací návrh SPD byl v Poslanecké sněmovně přijat. Zavedení kvót se navenek populisticky tváří jako pomoc českým zemědělcům a potravinářům. Opak je pravdou," říká na dotaz Aktuálně.cz Štěpánek.
Podle ministra Tomana je opatření nešťastně napsané, velké části zemědělců a potravinářů by mohlo ublížit a není ani vymahatelné. Ještě v lednu přitom vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
I Babiš kvóty odmítl
Podle místopředsedy hnutí SPD a navrhovatele Radima Fialy zákon zajišťuje trh pro české zemědělce a nižší ceny produktů pro české občany. "Dále to pomáhá zajistit ochranu krajiny před suchem a také potravinovou bezpečnost a soběstačnost České republiky," uvedl Fiala.
Kolem fungování kontroverzního zákona se ale stále točí mnoho otázek. On-line deník Aktuálně.cz v prosinci a v lednu Fialu oslovil s dotazy, které by pomohly systém více objasnit. Ačkoliv mu byly podle sekretariátu doručeny, doteď zůstaly bez reakce.
Povinné kvóty na české potraviny pomohli v lednu kromě poslanců SPD prosadit také poslanci za ČSSD, KSČM a ANO. On-line deník Aktuálně.cz s dotazem ohledně systému kvót oslovil také některé poslance právě za ANO, kteří zákon podpořili, nikdo z nich se ovšem dosud nevyjádřil.
Sám premiér Andrej Babiš (za ANO) se přitom v lednu proti kvótám postavil. "Někteří poslanci věří, že se jedná o vstřícný krok vůči českým zemědělcům, ale bohužel se mýlí. Pokud by tato změna nabyla účinnosti, bude to pro Českou republiku znamenat citelné sankce a ani z omezení volného pohybu zboží v Evropské unii by čeští producenti ani spotřebitelé v dlouhodobém horizontu neměli žádný prospěch," citoval Babiše server iROZHLAS.cz.
Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek začátkem roku v České televizi uvedl, že dostal od Babiše za prohlasování kvót vynadáno.
Lex Agrofert
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) by měli ze zavedení kvót zisk jen velcí agrobaroni. Rozhodnutí horní komory parlamentu svaz vítá. "Považuji za skutečně dobrou zprávu, že senátoři potravinové kvóty naprosto jednoznačně odmítli. Senát tak znovu potvrdil důležitost své existence a díky jasnému postoji senátorů je snad již všem jasné, jak nebezpečný a občany poškozující poslanecký návrh na kvóty byl," říká prezident Tomáš Prouza.
Kvůli omezení dovozu potravin ze zahraničí by přitom Česko podle svazu mohlo očekávat odvetu, která se nemusí týkat jen potravin, ale třeba i automobilů. Svaz zákon nazval lex Agrofert.
Agrofert, který je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v Česku, již v lednu uvedl, že novelu zákona neinicioval. Firmu vlastnil do února 2017 premiér Babiš, poté ho převedl do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů.
"Nepřepokládáme, že by nás nová legislativa jakkoliv zvýhodňovala a změnila naši pozici na trhu. Rozumíme ovšem snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe," uzavřel pro agenturu ČTK mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
