Brněnští vědci opět analyzovali obsah popelnic. Lidé toho vyhazují více, než si myslí

Ekonomika Ekonomika
23. 7. 2020 11:41
Průměrný Brňan vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně vyhodí 53,6 kilogramu na osobu a rok. Naopak na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání menší. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společností SAKO Brno a Green Solution s vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Vědci z Mendelovy univerzity měřili od loňského jara po celý rok ve vybraných městských částech Brna skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných "černých" popelnic celkem z 900 domácností. Rovnoměrně bylo zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z takzvané vilové zástavby a 300 domácností z venkovské zástavby.

Průměrných 37 kilogramů na osobu je výrazně více, než lidé odhadovali v dotazníku - v tom uvedli čtyři kilogramy.

Na venkově, kde je ročně vyhozeno 29,1 kilogramu na osobu, a ve vilové zástavbě (32,7 kilogramu na osobu) je oproti sídlišti plýtvání skoro poloviční, což podle autorů výzkumu souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.

Ukázalo se, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu.

V létě a na podzim plýtváme víc

V létě a na podzim přitom plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. "Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu," uvádějí autoři studie.

Podstatná je podle odborníků i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat - biologický odpad tvoří dle zjištění ročně 48,81 procenta.

Slevové akce i neznalosti spotřeby

Již z předchozího průzkumu vyplynulo, že hlavním důvodem plýtvání je zejména špatné plánování nákupů a také vliv slevových akcí, kdy lidé nakoupí velké množství zlevněného zboží, které pak nespotřebují.

Lidé mají také často problém rozlišit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem použitelnosti a vyhazují potraviny, které lze ještě spotřebovat.

Analyzovat obsah popelnic budou výzkumníci ještě další dva roky. Před začátkem druhého roku projektu ale ve vybraných lokalitách chtějí obyvatele informovat o tom, jak plýtvání jídlem zabránit. "Například vyhozené jídlo přepočítáme na peníze a ukážeme jim, kolik by mohli ročně ušetřit. Připravujeme dva druhy kampaně - jedna je zaměřená na články a například informační letáky, ta druhá pak na osobní působení na přednáškách, workshopech a na školách," vysvětlila podle agentury ČTK vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty univerzity.

Ve třetím roce trvání projektu pak budou sledovat, zda výchovné působení ve sledovaných městských částech mělo dlouhodobější efekt.

 

Právě se děje

Další zprávy