O problému s plýtváním potravin se v Evropské unii mluví již roky. Podle unijních průzkumů se ročně vyhodí skoro devět milionů tun potravin jen kvůli datu na obalech. Jedním z nejpalčivějších problémů evropských domácností je přitom aktuální zdražování jídla a jeho dopad na rodinný rozpočet.
Z aktuálního průzkumu agentury Median pro společnost Broker Consulting vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů se obávají dopadů inflace na hospodaření svých domácností. Polovina těch, kdo pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších 40 procent to plánuje. Devět z deseti Čechů předpokládá, že si kvůli inflaci ještě více utáhnou opasky.
Další průzkum od Banky Creditas zase ukazuje, že s rostoucími cenami v obchodech se téměř polovina lidí vyrovnala nakupováním levnějšího zboží. To znamená nejen levnějších alternativ, ale často i využívám slevových akcí, které řada supermarketů dává na zboží krátce před datem jeho spotřeby.
"Zákazníci využívají v podstatě všechny slevové nástroje, které pro ně chystáme - akční nabídku, možnost nakupovat ve velkém výměnou za nižší cenu za kus nebo nákup zlevněného zboží s končícím datem spotřeby či mírně poškozeným obalem," popisuje mluvčí online supermarketu Košík.cz František Brož.
Dodává, že v případě výrobků, kterým končí minimální trvanlivost nebo datum spotřeby, prodejce už při koupi uvádí, kdy přesně vyprchá. "Zákazník se tedy může sám rozhodnout, zda pro něj nákup má smysl. Pokud ví, že potraviny dokáže zpracovat třeba přímo v den nákupu, je pro ně možnost pořídit si prvotřídní potraviny s výraznou slevou samozřejmě atraktivní," uvádí dále Brož.
Platí to podle něj například o hovězím, vepřovém nebo kuřecím masu a rybách. "Ty se nám daří v rámci této kategorie pravidelně vyprodávat. Podobné je to pak se zeleninou - například rajčaty," doplňuje.
Často zbytečně vyhozené jídlo
Experti upozorňují, že podobné nákupy je vždy potřeba pečlivě zvážit. Sleva přiměje zákazníka zboží v akci koupit, stačí ale na něj pár dní zapomenout ve spíži a kvůli datu na obale může snadno skončit v koši. "Někdy zbytečné dodržování minimální trvanlivosti vede ke zbytečnému plýtvání. Což také znamená, že se zvyšuje emisní stopa potravin, neboť se poměrně hodně potravin, právě v souvislosti s pojmem minimální trvanlivost, vyhodí zbytečně," říká agrární analytik Petr Havel.
Důvody pro omezení plýtvání potravinami (v %)
"Vzhledem k tomu, že pojem minimální trvanlivost uvádějí výrobci potravin často s nemalou časovou rezervou, neděje se s takovými potravinami obvykle v době bezprostředně po této době prakticky nic," pokračuje Havel.
Podle něj ovšem záleží na tom, zda je jídlo skladováno v souladu s tím, co výrobci doporučují. Postupně totiž může u potravin s delším překročením doby minimální trvanlivosti docházet ke změně vzhledu, vůně, chuti nebo konzistence. "Obvykle ale tyto změny, a to je podstatné, nepředstavují zdravotní rizika," vysvětluje dále analytik.
O změně se rozhodne do konce roku
Aby se plýtvání potravinami jen kvůli datu na obale předešlo, navrhuje Evropská unie označování upravit. Jedním z řešení může být úplné odstranění pojmu.
Dalším návrhem je pak změna pojmu na "nejlepší před, ale dobré i po". Toto označení se od roku 2018 používá například v Norsku, kde se podle organizace Matvett zasloužilo o snížený počet vyhozených potravin.
Možnou variantou je rovněž barevné odlišení jednotlivých dat spojených s kvalitou potravin. Datum označující deklarovanou kvalitu by tedy bylo zelené, zatímco datum označující zdravotní nezávadnost červeně.
Jakou z variant Evropská komise schválí, se má rozhodnout na konci letošního roku.
Havel považuje změnu ve značení obalů potravin za vhodný krok. Řešení podporuje také zakladatelka organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová. Podle ní by ovšem efektivita nového značení měla být nejdříve otestována a pracovat by na ní měla reklamní agentura, která má s chováním zákazníků odpovídající zkušenosti.
"Myslím, že by bylo nešťastné, aby o tom rozhodovali úředníci, kteří takové know-how nemají," domnívá se Strejcová.
Některé obchodní řetězce ve světě již uvádění minimální trvanlivosti ruší. Například ve Velké Británii jde o Tesco nebo Marks & Spencer. Na většině druhů potravin tedy už v těchto prodejnách zákazník slova "best before" neuvidí.
Často zaměňované pojmy
Z průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z roku 2018 vyplynulo, že více než polovina Čechů připisuje pojmu "minimální trvanlivost do" stejný význam jako "spotřebujte do".
Datum spotřeby se přitom objevuje na potravinách s krátkou trvanlivostí, které mohou po uplynutí této doby představovat skutečné zdravotní riziko. Těmi jsou zejména mléčné výrobky či maso, které by podle Iva Kropáčka z Hnutí DUHA neměly být po této době již konzumovány.
Minimální trvanlivost bývá naopak uvedena na potravinách s delší životností. Jde například o sušenky, těstoviny či zavařeniny. "Potraviny po datu minimální trvanlivosti je možné jíst, pokud byly skladovány tak, jak je uvedeno, a obal není poškozen," souhlasí Kropáček.
Staré sušenky ano, chléb s plísní ne
Podle expertů by se zákazníci měli při spotřebě řídit svými smysly. Opatrnost výrobců při stanovování trvanlivosti totiž bývá značná. Mnohdy se obávají špatného skladování, které je vede k přísnějšímu stanovení dat na obalech.
To, že je potravina již zkažená, je přitom možné poznat již pouhým pohledem a čichem. Lidé mohou podle odborníků vycházet z vlastní zkušenosti s příslušným výrobkem. Protože ale nevědí, jak bylo s potravinou zacházeno před její koupí, datum spotřeby doporučují dodržovat vždy.
Jaké množství potravin domácnosti vyhodí (v %)
Podobně se vyjadřují autoři projektu Spotřebuj mě z organizace Zachraň jídlo, který české zákazníky v plýtvání s potravinami vzdělává i skrze informační brožury. I podle nich je u masných produktů při zjišťování stavu nejdůležitějším znakem vůně i barva.
To, že maso nemá perfektně červenou barvu, ovšem ještě neznamená, že není vhodné ke konzumaci. Nutné je ho ale vyhodit, pokud zapáchá či je lepkavé na dotek.
Opatrnost je potřeba také u pečiva. Konkrétně třeba u chleba mnoho lidí viditelnou plíseň vyřeší jejím odříznutím a zbytek zkonzumuje. Plíseň je ale v danou chvíli již rozšířena po celém kusu pečiva, které je tedy k jídlu naprosto nevhodné.
Varovnými signály, kdy potravinu nejíst, je rovněž rozbředlé ovoce či hrudkovaté mléko. Sýr se zase v případě zkažení vyznačuje zápachem po kyselém mléku.
Minimální trvanlivost versus datum spotřeby
Datum spotřeby (použitelnosti) se užívá pro potraviny, které ze své povahy snáz podléhají zkáze, a proto musí být rychle spotřebovány. Mezi tyto potraviny jsou zcela typicky zařazovány například jogurty a jiné mléčné výrobky, čerstvé maso a další čerstvé potraviny, u nichž tento údaj představuje nejzazší datum, dokdy je bezpečné danou potravinu konzumovat, aniž by se konzument vystavil riziku potravinové nákazy.
Označení data spotřeby se na vybraných potravinách uvádí slovy "Spotřebujte do…", za nimiž bezprostředně následuje buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde lze toto datum dohledat na etiketě nebo obalu potraviny.
Datem minimální trvanlivosti se označují potraviny, které se v porovnání s výše zmíněnými nekazí tak rychle. Zde lze zmínit těstoviny, rýži, kávu, čaj, čokoládu, konzervované, sušené, zmrazené a jiné trvanlivé potraviny, přičemž datum minimální trvanlivosti představuje datum, do kterého si potravina uchovává při dodržení podmínek skladování svoji deklarovanou kvalitu.
Toto označení lze rozlišit od data spotřeby tak, že se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do…" nebo "Minimální trvanlivost do konce …", jimž následuje opět buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. Tyto údaje se pak v případě potřeby doplňují údajem o nezbytných podmínkách pro uchování, jejichž dodržení umožní zajistit kvalitu dané potraviny po uvedenou dobu minimální trvanlivosti, přičemž pro tyto údaje rovněž platí obecná pravidla dle Nařízení 1169/2011, popsaná výše.
V zásadě platí, že ačkoli tyto potraviny mohou ztratit svoji původní chuť a texturu, lze je bezpečně konzumovat i po uvedeném datu minimální trvanlivost, a to za podmínky, že jsou respektovány výslovné pokyny pro skladování a že není poškozen obal.
Zdroj: Potravinářská komora ČR
