Podle serveru Global Data vzrostly prodeje nápojů v plechovkách v Česku z 95 milionů litrů v roce 2009 na 287,7 milionu litrů v roce loňském. Klíčový podíl na prodejích ve výši 60 až 70 procent má přitom podle iniciativy produkce pivovarů. "Pivovary budují nové linky na stáčení do plechovek, navyšují se i kapacity výroby samotných plechovek," uvádí iniciativa.
"Prodej našeho piva v plechovkách vzrostl na domácím trhu meziročně o 13 procent," vypočítává pro Aktuálně.cz ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.
Prodeje plechovek Plzeňského Prazdroje rostou podle ředitelky firemní komunikace Drahomíry Mandíkové od roku 2012 v průměru o dvě procenta ročně. "V roce 2018 jsme v tuzemsku prodali 7,2 milionu hektolitrů piv, nejvíce piva prodáváme ve vratných obalech, jako jsou skleněné lahve (40 procent) a sudy (32 procent), plechovky tvoří 18 procent," upřesňuje Mandíková.
Podle iniciativy Zálohujme.cz ovšem není v Česku dost kontejnerů na kovy, které by spotřebu hliníkových obalů pokryly. "Z údajů Eko-Komu vyplývá, že poměr žlutých kontejnerů na plasty a šedých kontejnerů na kovy na konci roku 2018 byl 176 300 : 7105. V některých obcích je sice povoleno vhazovat kovy i do dalších 10 tisíc žlutých kontejnerů, ale to je ve srovnání s celkovým množstvím kontejnerů na plast nepatrný počet a nic ani nedokládá účinnost této cesty," uvádí ve své zprávě.
Výroba takzvaného "panenského" hliníku - tedy takového, který neobsahuje recykláty - přitom podle iniciativy znamená značnou zátěž pro životní prostředí. "I proto je velmi důležité, aby byl veškerý hliníkový odpad recyklován. Také Evropská unie ukládá členským státům dosažení 50procentní míry recyklace hliníku do roku 2025," dodává.
Z letošního průzkumu agentury Stem/Mark ovšem vyplývá, že asi 68 procent Čechů nemá možnost vynášet použité hliníkové plechovky v okolí svého bydliště. Dalších 18 procent konzumentů neví, že by tyto plechovky mohli třídit. Nejméně 65 procent nápojových plechovek v Česku skončí ve směsném odpadu nebo v přírodě.
"Ztráta materiálu" z nevytříděných nápojových plechovek tak podle iniciativy konkrétně loni dosáhla 6582 tun hliníku. "Z čehož by šlo vyrobit 263 milionů nových plechovek," upozorňuje zpráva.
Česko jako černá díra pro hliník
Výrobci samotných plechovek navíc sice vyrábějí s určitým podílem recyklátu, ale ten často pochází z hliníku vytříděného v zahraničí.
"V ČR tedy jdou na trh hliníkové plechovky s recyklátem, který pochází mimo jiné z plechovek ze zahraničí. Ale potom jen 35 procent 'našich' plechovek vytřídíme a zrecyklujeme, zatímco 65 procent jich vyhodíme na skládku, spálíme, v nejhorším případě skončí jako odpadky v přírodě. ČR je černou dírou pro část hliníku z plechovek pečlivě vytříděných jinde v Evropě. Přitom ztrácející se hliník logicky někde na trhu chybí a musí se vyrobit z bauxitu, se všemi důsledky," vysvětluje expert na cirkulární ekonomiku Vojtěch Vosecký.
Členové iniciativy Zálohujme.cz, mezi které patří společnost Mattoni 1873, pivovar Bernard nebo Vysoká škola chemicko-technologická, proto vidí řešení tohoto problému v zálohování plechovek. "Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98procentní míry zpětného odběru PET lahví a plechovek," uvádějí.
Ministerstvo životního prostředí ovšem zálohový systém odmítá. Tvrdí, že Česko má jednu z nejrozvinutějších sběrných sítí v Evropě. "Konkrétně pro kovové odpady - tedy nejen pro plechovky - tu pět let běží povinné třídění, každá obec musí mít zaveden systém třídění. Dalším krokem pro další intenzifikaci sběru odpadů je zajištění rozvoje stávajícího systému sběru," reagovala podle agentury ČTK za ministerstvo Dominika Pospíšilová.
Nesystémové, odmítá zálohy stát
Podle úřadu by bylo zálohování nesystémové, když se kontejnerové systémy sběru kovů rozšiřují. Nepřiklonil se k němu ani v návrhu nové odpadové legislativy, o níž bude v pondělí jednat vláda. Pokud by se podle Pospíšilové na plechovky vztahoval zálohový systém, přišly by investice obcí do rozvoje infrastruktury na sběr kovů nazmar.
Podle iniciativy ale ministerstvo nestanovilo, kolik bude zahuštění sběrné sítě stát, a nevyčíslilo další náklady.
Například Slovensko schválilo zálohování PET lahví a plechovek od roku 2022. Prazdroj se nyní příprav na zálohování u sousedů aktivně účastní. "Věříme, že právě praktické zkušenosti se systémem zálohování, které získáme, nám pomůžou rozhodnout se o vhodném řešení i pro Českou republiku, abychom se případně vyvarovali možných chyb," říká za pivovar Mandíková.
Dvořák z Budvaru připomíná, že plechovky jsou pro Čechy v mnoha ohledech specifické. "Spotřebitelé si je oblíbili pro jejich 'jednoduchost'. Je to lehký obal, se kterým se snadno manipuluje. U plechovek bychom tak spíš měli zapracovat na podpoře třídění," domnívá se.
Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například i Svaz pivovarů a sladoven ČR. Podle generálního ředitele Ondrášovky Libora Duby zálohování situaci nezlepší, zálohy motivovat lidi ke vracení lahví nebudou a systém ekonomicky zatíží.
Zálohujte si sami
Novela zákona o obalech nicméně nebrání tomu, aby si výrobce nebo dovozce obalů zálohovací systém zařídil v Česku sám. Výrobce Mattoni 1873 ovšem podle agentury ČTK argumentuje právním rozborem, podle kterého jde o příliš komplikované řešení, které nedává smysl ani environmentálně, ani ekonomicky.
"Nyní platná legislativa, její výklad ze strany ministerstva životního prostředí, a dokonce i připravovaná novelizace staví výrobce před výběr: Postarejte se sami o všechno, nebo se nestarejte o nic," řekla k právnímu rozboru PR manažerka Mattoni 1873 Andrea Brožová. Dobrovolné zavedení je podle ní tak komplikované, že zcela blokuje možnost postupné změny k efektivnějšímu způsobu nakládání s obaly.
