Největší šunt je levné kuchyňské elektro, říká opravář. Projekt je chce vrátit do hry

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
20. 11. 2019 11:55
Opraváři se nejlépe seženou na prasklý displej mobilních telefonů a notebooků, naopak na opravu hodin, fotoaparátů nebo nejlevnějšího kuchyňského elektra najít servis je téměř nemožné. Vyplývá to z průzkumu projektu Opravme Česko.
Největší šunt je levné elektro do kuchyně, hodiny nemá kdo opravovat, vzkazují řemeslníci | Video: Blahoslav Baťa

Až 85 procent lidí v Česku se podle něj setkalo s tím, že se výrobek krátce po uplynutí záruky rozbil. A pouze necelá polovina z nich měla informace o jeho životnosti. Téměř všichni zákazníci by už při nákupu uvítali informace, že výrobek lze opravit.

Na opravitelnost výrobků se v nové legislativě zaměřuje i Evropská komise, která před několika dny rozhodla o tom, že výrobci praček, myček, ledniček nebo televizorů musejí od roku 2021 zajistit náhradní díly i deset let po prodeji výrobku. Udržitelnost výrobků řeší i nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který je součástí nové odpadové legislativy. O něm bude podruhé jednat vláda příští týden.

Průzkum veřejného mínění provedla agentura SC&C pomocí dotazníků mezi 800 respondenty napříč Českem. Autoři projektu rovněž analyzovali zhruba devět stovek zakázek zadaných do opravárenské sítě www.opravarna.cz.

Hodnotili, o jaké zakázky je mezi servisy a opraváři zájem a o které naopak ne. Zjistili například, že běžné servisy domácí elektro často ani neopravují, protože na něm nevydělají. Bez opravy tak často zůstává nejlevnější kuchyňské elektro, jako jsou tyčové mixéry či mikrovlnné trouby, které stojí několik stovek korun.

"Jejich pořizovací cena je tak nízká, že oprava nedává vůbec smysl. Často jsou navíc konstruované tak, že by na tom opravář strávil několik hodin, které mu nikdo nezaplatí," uvedl zakladatel projektu Opravme Česko Jan Charvát.

Aby vysloužilé elektro výrobky nekončily v komunálním směsném odpadu, sbírá je například kolektivní systém Asekol. Jeho síť čítá zhruba 17 500 míst, což je nejvíce v Evropě. "Například červených kontejnerů sloužících ke sběru drobného elektra je k dnešnímu dni v ulicích českých měst a obcí rozmístěno více než 3600," uvedl obchodní a marketingový ředitel společnosti Asekol Daniel Šafář.

Odborníci i kritici nové odpadové legislativy však poukazují na to, že ministerstvo životního prostředí posunulo zákaz skládkování komunálního odpadu z roku 2024 na rok 2030.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy