Omezíme slevové akce. Obchodníci vymýšlí, jak zaujmout jinak

Michal Šenk Ekonomika Michal Šenk, Ekonomika
6. 4. 2016 13:53
Výrobci a obchodníci debatovali v Praze o tom, jak zastavit pro ně nebezpečnou spirálu slevových akcí, do které se dostali. Podle společnosti Nielsen klesla loni průměrná cena nakoupené položky v obchodě, což je vzhledem k obecně dobré ekonomické kondici země a růstu spotřeby zarážející. Slevy pomáhají obchodníkům krátkodobě, dlouhodobě ne – shodli se účastníci konference Retail in Detail.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ekonomika je v nejlepší kondici od krize, slevová spirála se ale dál roztáčí. Podle dat společnosti Nielsen je polovina tržeb v oblasti rychloobrátkového zboží generována slevovými akcemi. U prodejců potravin a největších supermarketů je to až 60 procent.

Efektivita slevových akcí se ale zároveň snižuje. V průzkumu pro společnost Nielsen uvedlo jen devět procent Čechů, že slevové akce ovlivňují jejich nákupní rozhodování. Například v Německu to bylo 26 procent, ale podíl tržeb za zlevněné zboží na celém maloobchodním trhu se tam pohybuje jen kolem 25 procent.

"Podle našich studií už dávno pro zákazníky není hlavním parametrem v nákupním rozhodování cena. Nejdůležitějším faktorem se stává to, zda když jdu do prodejny, najdu, co potřebuji," říká komerční ředitel Nielsenu Karel Týra.

Podle analytiků trhu je to dlouho rozvíjející se paradox. Před šesti lety, v době ekonomické krize, kdy by se spíš čekalo, že ceny budou klesat, bylo z takzvaných promocí v Česku pouze 35 procent tržeb odvětví.

O fenoménu slev a co s ním, neboť obchodníci poslední roky na různých fórech hojně řeší, jak infekci slev zastavit, se debatovalo i ve středu na akci Retail in Detail - s podtitulem o efektivních promocích - v Praze.

Postranní efekt slev – plýtvání potravinami

Podle studie poradenské společnosti GfK k obecně dobrým číslům maloobchodních tržeb přibyl i ten fakt, že rostl průměrný počet nákupů, které v roce Češi podnikli. Loni to bylo 342 oproti 331 cestám do obchodů v roce 2014.

Průměrná cena na jednu nakoupenou položku dle GfK ale klesla o dvě procenta. "Do slev se začaly dostávat i privátní značky řetězců, což nebylo zvykem," upozorňuje na jeden z dílčích důvodů ředitel služeb spotřebitelského panelu GfK Ladislav Csengeri.

Rozmach slev s sebou nese i nadspotřebu, upozorňovali diskutéři konference, mezi nimiž byli zástupci řetězců, dodavatelů i různých agentur spolupracujících s maloobchodníky. Což dokládají i konkrétní čísla GfK. O spojení četnosti a výše slev a především pak u potravin jejich nespotřebování a vyhození se dosud v této souvislosti nedebatovalo a neřešilo.

"Pořád se bavíme, jak se slevami zatočit, ale v praxi to vypadá, že se sledujeme s konkurenty kdo, co, kdy a jak zlevnil, a kontrujeme svými akcemi," uvedla pod podmínkou anonymity jedna z účastnic konference zastupující přední český potravinový řetězec. Velcí obchodníci mají speciální oddělení, která slevy ustavují. Zpravidla ve vazbě na výrobu slevových letáků a akcí v nejčastěji týdenní periodicitě.

Podobně rozšířené slevové akce "řádily" v minulosti třeba v Rakousku či ve Francii. Postupně se vrátily na úroveň Německa. "Vedlo k tomu třeba i to, že jsme si všichni sedli k jednomu stolu – řetězce, velké značky, výrobci, zákazníci  a přinesli závěry toho, kam se se slevami a od slev pohneme," nabídla řešení úniku ze slevové pasti Francoise Accaová, konzultantka francouzské iniciativy ECR (Effective Consumer Response – aktivita obchodníků a dodavatelů na snížení nákladů v odvětví).

Slevy sice obchodníkům přinášejí krátkodobé nárůsty objemů prodejů a tržeb, dlouhodobě ale nevedou k růstu ziskovosti.

Personalizace místo "kobercového bombardování" slevami

I o tom, jak díky efektivnějším slevám zajistit profitabilitu, byla řeč. "Cestou je personalizace nabídek, přes věrnostní programy, nabídky do telefonů. Podle průzkumů se ukazuje, že o to lidé mají zájem," upozornil Michal Nýdrle z poradenské společnosti Kindred Group. "Inspirace pro to by neměla přicházet od klasických maloobchodů ze zahraničí, jako je tomu dosud, ale od online hráčů," dodal.

"Nárazové slevové akce a vychovávání promiskuitních zákazníků jsme nikdy nefandili. Do roku 2011 byl trh zmítán 1+1 vouchery, přítomností na Slevomatu a tak dále. My jsme vsadili na koncepčněji pojatý věrnostní program," uvedl k tomu ředitel Cinema City Oldřich Kubišta.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy