Odkud je jídlo v řetězcích? Matoucí seznamy v Česku končí, nelíbily se ani Evropské komisi

Petr Kučera Jan Úšela Petr Kučera, Jan Úšela
Aktualizováno 2. 9. 2016 13:15
Už po roce a půl končí povinnost, podle níž musely obchodní řetězce zveřejňovat podíl největších dodavatelů podle států. Podle kritiků byla od začátku matoucí a spotřebitelům v praxi nepomáhala. Evropská komise navíc upozornila, že povinné označování potravin tuzemského původu může znevýhodnit firmy z jiných členských států.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Obchodní řetězce už nebudou muset u vchodu zveřejňovat seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Novela zákona o potravinách, schválená letos na jaře poslanci na návrh ministerstva zemědělství, ruší tuto povinnost od středy 7. září.

Bylo to přitom stejné ministerstvo, které tuto povinnost od ledna 2015 prosadilo nad rámec unijních předpisů. Týkala se řetězců s ročními tržbami přesahujícími pět miliard korun a měla spotřebitelům pomoci získat přehled o dodavatelích jednotlivých obchodů a lépe se rozhodnout, kde nakoupí.

Kritici ale od začátku upozorňovali, že tyto seznamy běžným spotřebitelům v praxi nepomohou. Rozhodující pro výpočet podílů je totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a ta jej do řetězce dodá pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. A to paradoxně i tehdy, pokud na obalu samotného výrobku je země původu uvedena "správně".

Podle očekávání proto v seznamech, které všechny velké řetězce musely vystavit u vchodu, s výrazným náskokem vede Česká republika. Podíl tuzemských dodavatelů sítí Billa, Albert, Globus, Tesco či Kaufland se pohybuje kolem 90 procent. Výjimkou byl od začátku jen Lidl, který loni uváděl 44 procent z České republiky a 28 procent z Německa.

Povinnost byla součástí širší novely, která sice vznikala ještě před nástupem současné vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, definitivně ji pak ale schvalovala už nynější Sněmovna a podpořilo ji ministerstvo v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ten ale už na začátku loňského roku uznal, že povinnost je zbytečná, a slíbil její brzké zrušení. "Tak, jak je pravidlo nyní definováno, je naprosto nesmyslné. Nesplnilo cíl, který se od toho očekával,“ uvedl.

Oslovené nákupní řetězce krok úřadu vítají. „Splnění této povinnosti pro nás znamenalo administrativní zátěž navíc,“ říká například mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Konkrétní výši nákladů, které s tím firma měla, ale s odkazem na interní údaje neuvedla. „Vzhledem k tomu, že se informace nesetkala s očekáváním spotřebitelů, a přinášela tak pouze zbytečnou administrativní zátěž pro naše obchody, vítáme zrušení této povinnosti,“ reagoval i Jiří Mareček z řetězce Albert.

Co je opravdu české

Lepší orientaci v původu potravin má přinést zpřísnění, které je také součástí schválené novely, ale začne platit až od ledna 2017.

"Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Některé firmy toho zneužívají,“ vysvětlil ministr Marian Jurečka, který změnu prosazoval. Označování původu je sice u většiny potravin dobrovolným údajem, přesto by pro něj měla platit srozumitelnější pravidla.

Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moci výrobci označit jako "české" jen tehdy, když jsou nejen vyrobeny v České republice, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin.

U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek – má jít hlavně o případy, kdy se některé suroviny v Česku ani nevyskytují.

Pouze v těchto případech může být zboží od roku 2017 prodáváno se slovy nebo logem "česká potravina". Ministerstvo samo připravilo i podobu loga s českou vlajkou, vlastnímu řešení dalo nakonec přednost před návrhy z veřejné soutěže.

Zákon myslí i na varianty typu "potravina z Česka“ nebo "česká kvalita", přestože dopředu nemůže vyjmenovat všechny. Kdo nesplní podmínky, neměl by používat ani "jinou informaci – zejména slovní, obrazovou nebo grafickou – naznačující, že země původu potraviny je Česká republika".

Jestli v konkrétním případě půjde o obcházení zákona, by nejprve hodnotila Státní zemědělská a potravinářská inspekce – obecně hrozí pokuta až 10 milionů korun. Případný spor by pak musel vyřešit soud.

Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita doplněné i českou vlajkou v řetězci Penny Market, označující i zahraniční výrobky. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur.

Novela myslí i na potraviny, které vyššího podílu českých surovin dosáhnout nemohou – typicky čokoládové výrobky. Pro ně počítá s dobrovolným označením Vyrobeno v České republice (nebo variantami s podobným významem), pokud v tuzemsku proběhla alespoň výroba.

Evropská komise nechce zvýhodnění tuzemských výrobců

„Takovýto nápad samozřejmě vítáme. Označování českým logem ovšem bude pouze dobrovolné, protože si to tak vymínila Evropská komise. A to nám vadí,“ podotýká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Právě kvůli tlaku Evropské komise ruší povinné informace o původu zboží v řetězcích i sousední Slovensko, novelu schválila Ficova vláda v tomto týdnu. Od roku 2013 museli obchodníci označovat podíl potravin vyrobených na Slovensku.

Proti zmiňovaným povinnostem měla loni námitky Evropská komise, která upozornila, že jde o překážku ve volném pohybu zboží. Slovensku zároveň pohrozila žalobou k unijnímu soudu. Zveřejňování údajů o podílu potravin domácí výroby na tržbách řetězců prý může zvýhodňovat slovenské výrobce před konkurencí z jiných zemí EU.

Také podle Dany Večeřové z české Potravinářské komory odmítá Evropská komise povinnost označovat tuzemské potraviny, aby nedocházelo k znevýhodňování firem z jiných členských států unie. „Komise na jednu stranu prosazuje, aby měli spotřebitelé o výrobcích více informací, zde ale podle mě podlehla tlaku řetězců,“ míní Večeřová.

Zástupci komise zodpovědní za zemědělskou politiku se k dotazu Aktuálně.cz a Hospodářských novin zatím nevyjádřili. České ministerstvo zemědělství připustilo, že otázku označování potravin s Bruselem „konzultovalo“, bližší informace o konkrétních výtkách a jejich možném dopadu na podporu českých producentů ale redakci neposkytl ani ministr Jurečka.

"Pravidla pro povinné označování původu jsou stanovena evropským předpisem č. 1169/2011, případně v dalších specifických evropských normách například pro ovoce a zeleninu, pro hovězí maso, pro ryby a podobně. Jsou jednotná pro všechny členské státy EU, cílem je nevytvářet v jednotlivých státech další dílčí povinné požadavky na označování původu, které by mohly být považovány za vytváření překážek obchodu. Státy se tak musí zdržet přijímání národních předpisů, které by povinné značení původu stanovovaly," dodává mluvčí českého ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Novela, upřesňující od ledna 2017 podmínky používání sloganů jako Česká potravina, se týká jen dobrovolného označování, připomíná.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy