Praha – Prostřednictvím bankovních karet loni Češi zaplatili za nákupy rekordních 447,4 miliardy korun, o pětinu více než v roce 2014. Podle statistiky Sdružení pro bankovní karty, která zahrnuje i některé úvěrové společnosti, za posledních deset let objem plateb stoupl skoro čtyřnásobně.
V Česku výrazně roste také počet provozoven, kde jde platit kartou. Ke konci roku 2015 jich v tuzemsku bylo téměř 108 tisíc – o osmnáct procent více než před rokem.
K rychlému růstu přispívá zejména obliba bezkontaktních plateb. Tuto funkci nabízí už sedm karet z deseti, zatímco před rokem šest z deseti (včetně dalších platebních prostředků s technologií NFC, například mobilů nebo nálepek).
Bezkontaktně lze platit už ve více než třech pětinách obchodů z těch, které karty akceptují. Loni tak Češi uhradili 63 procent z celkového počtu 580 milionů plateb kartou.
Jako první zavedla bezkontaktní karty v Česku v červnu roku 2011 Citibank, na podzim téhož roku s nimi začala Česká spořitelna, nyní už je nabízejí prakticky všechny tuzemské banky kromě Sberbank.
Průměrná platba je stále nižší
Díky rozvoji bezkontaktních transakcí, při nichž se u nižších částek standardně nezadává PIN, používají lidé kartu pro čím dál menší nákupy. Průměrná částka loni klesla o deset korun na 771 korun. Ještě v roce 2013 dosahovala 852 korun a před deseti lety téměř 1150 korun.
Zástupci bank potvrzují, že průměrná transakce s bezkontaktní kartou je výrazně nižší než s kontaktní. „U námi vydaných karet je to 563 korun proti 983 korunám,“ říká Veronika Exnerová z tiskového oddělení České spořitelny. Podobné je to i v ČSOB, kde loni podle mluvčí Pavly Hávové klienti bezkontaktně platili v průměru 680 korun oproti „kontaktním“ 910 korunám.
Obrat u bankomatů?
Podle šéfa společnosti Visa pro Česko a Slovensko Marcela Gajdoše jsou bezkontaktní technologie jedním z důvodů, proč se loni zastavil růst výběrů hotovosti z bankomatů. „Lidé se s nimi přestali bát karty v obchodech používat i při menších nákupech. Navíc karty přijímá stále větší počet obchodníků. V důsledku tak lidé nepotřebují tolik hotovosti a nemusí už tak často vybírat,“ říká.
Co se týče bankomatů, byl loňský rok možná zlomový. Češi uskutečnili 178,6 milionu výběrů, takže předloňský rekord – téměř 181 milionů – zůstal nepřekonán. Mírně klesl (na 686 miliard korun) i celkový objem vybraných peněz. V předchozích letech přitom až na jednu výjimku platilo, že počet výběrů i celková suma neustále rostly. Průměrně si loni lidé vybrali 3841 korun.
Už od roku 2009 používají Češi kartu častěji přímo u obchodníků než pro výběr hotovosti. Podle Gajdoše je jen otázkou času, kdy se poměr otočí i u celkové částky. "Co se objemů na kartách týče, tak v Česku zhruba 65 procent tvoří výběry a jen 35 procent platby u obchodníků. V západní Evropě je tento poměr obrácený,“ říká.
Češi čím dál častěji platí kartou i za nákup na internetu. Loni šlo o 29,3 milionu plateb v celkové částce 33,6 miliardy korun, v roce 2014 o 22,3 milionu plateb za celkem 24,3 miliardy korun. Kartou lze platit ve více než 4700 tuzemských e‑shopech.
MasterCard zvyšuje náskok
Celkově loni tuzemští vydavatelé provozovali 11,4 milionu platebních karet, jednoznačně dominují debetní (9,13 milionu) nad kreditními. Stále větší podíl získává asociace MasterCard na úkor značky Visa – loni to bylo už zhruba 60 k 40 procentům, zatímco před rokem 56 k 44 procentům. Až do roku 2013 přitom v Česku vedla Visa – ještě v roce 2010 měla přes 60 procent trhu.
MasterCard v posledních letech výrazně posílil tým a dokázal Visu odsunout hlavně díky nižším poplatkům za výběry z bankomatů, které bankám nabídl. Toho využili především nováčci na trhu jako Air Bank nebo Equa. Podíl MasterCard ale roste i ve větších bankách jako Poštovní spořitelna nebo Raiffeisenbank. Kartu přitom volí hlavně banka, zatímco z pohledu klientů se funkčnost obou značek nijak výrazně neliší.
