Obchody mají nového krále. Vedení se ujímá Lidl, Kaufland doplatil na růst platů

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
2. 3. 2020 13:35
Zisk Kauflandu ve finančním roce 2018/2019 meziročně klesl o 59 procent na 1,2 miliardy korun. Tržby se snížily o 2,4 procenta na 56,2 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků zveřejněných ve Sbírce listin. Kaufland tak ztratil pozici největší české potravinářské sítě ve prospěch prodejen Lidl Česká republika, které za toto období utržily 57,5 miliardy a dosáhly zisku 4,8 miliardy korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Kaufland a Lidl patří do stejné německé maloobchodní skupiny Schwarz. Za poklesem zisku Kauflandu stojí kromě snížení obratu růst personálních nákladů a investic do modernizace a expanze.

"V roce 2018 jsme navýšili nástupní mzdy našim zaměstnancům na provozních pozicích na prodejnách o 26 procent. Navíc jsme ve stejném roce stanovili minimální interní mzdu ve výši 24 000 korun při plném pracovním úvazku bez ohledu na pracovní zařazení," uvedla mluvčí řetězce Renata Maierl. Společnost předloni otevřela pět nových prodejen a sedm obchodů modernizovala.

Kaufland loni rozšířil samoobslužné pokladny, digitální obrazovky a také službu K Scan, díky které si zákazníci mohou zboží skenovat a vkládat do tašky. V současné době funguje v prodejnách v Praze na Vypichu a Podbabě.

Postupně se služby K Scan podle Maierl dočkají zákazníci i v dalších obchodech. Kaufland v únoru zavedl i věrnostní kartu, kterou si za zhruba dva týdny registrovalo 760 000 lidí. "Očekáváme, že během letošního roku se do věrnostního programu zapojí až 1,5 milionu lidí," dodala Maierl.

Kaufland působí v ČR od roku 1998, kdy otevřel první prodejnu v Kladně. Nyní zde provozuje přes 100 obchodů, ve kterých zaměstnává přibližně 15 000 provozních pracovníků.

Lidl vstoupil na český trh až v červnu 2003, kdy otevřel prvních 14 prodejen. V současnosti provozuje síť 255 obchodů, které jsou zásobovány čtyřmi logistickými centry. Mezi další velké potravinářské řetězce v Česku patří Tesco, Penny Market, Albert, Billa a Globus.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy