Praha – K senátnímu návrhu, který chce prosadit povinné omezení prodejní doby ve velkých obchodech, se vláda nakonec postavila neutrálně. Návrh tedy přímo nepodpořila, ale ani jej nezamítla.
V praxi tak bude záležet na hlasování jednotlivých poslanců, přičemž návrh má podporu mezi vládními i opozičními stranami.
Návrh skupiny senátorů z ČSSD zakazuje prodej během sedmi státních či jiných svátků – 1. ledna, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. O Štědrém dnu by obchody směly mít otevřeno pouze do poledne.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Zákaz by se netýkal obchodů s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních, čerpacích stanic, lékáren, obchodů na letištích, železničních stanicích a nádražích či prodejen ve zdravotnických zařízeních. Nehledě na velikost plochy by se však naopak týkal zastaváren, prodejen použitého zboží a sběren či výkupen odpadů.
Za porušení zákazu by obchodníkům hrozila pokuta až jeden milion korun, při opakovaném porušení až pět milionů.
Pozor na diskriminaci
Vláda ve svém stanovisku vyjadřuje pochopení pro to, aby rodina byla ve svátek pohromadě. Upozorňuje však na některé sporné body návrhu.
Kabinet se obává, že výjimky pro menší prodejny mohou být diskriminační a v rozporu s právem Evropské unie. Základní právo na podnikání sice může být zákonem omezeno, vždy je však nutno takovéto omezení podrobněji zdůvodnit, což senátní návrh nečiní. Navrhovatelé přitom předpokládají, že větší část tržeb se přesune do menších prodejen a že zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů. Podle vlády by tedy přijetí zákona v této podobě znamenalo zásah do fungování trhu, nikoliv především krok ke sladění rodinného a pracovního života.
Proč chybějí další svátky?
Vláda se pozastavuje také nad výběrem svátků. Senátoři v návrhu nijak nevysvětlují, proč by zákaz neplatil pro všechny, tedy i pro 1. květen, 5. a 6. červenec nebo 17. listopad.
Senátorský návrh neřeší ani skutečné dopady na zaměstnance. Předpokládá pouze pozitivní dopad, nepřihlíží ale k případnému snížení jejich mzdy nebo dílčím dopadům na zaměstnanost.
Zastánci tohoto omezení argumentují především tím, že rodina má trávit svátky jinak než rozsáhlým nakupováním, stejně jako práce o víkendu má být spíše výjimečná. Podobné omezení je běžné v sousedním Rakousku i Německu. Odpůrci návrhu zdůrazňují, že každý spotřebitel i zaměstnanec by se měl rozhodovat svobodně a trh se má přizpůsobit jejich zájmu.
