Česko je uvězněno ve spirále slev. Ve výprodejích se loni prodala polovina zboží

ČTK ČTK
5. 2. 2019 15:31
Podíl rychloobrátkového zboží prodaného ve slevě loni stoupl v Česku o jeden procentní bod na 56 procent. Ještě v roce 2004 to byla čtvrtina. Naopak podíl zboží nabízeného pod vlastní značkou obchodních řetězců zůstal na 21 procentech, kde se drží posledních šest let.
Foto: Jakub Plíhal

"Promoční spirála se stále točí a proti loňskému roku jsme přidali jeden procentní bod závislosti na slevách," řekl na konferenci Retail Summit to uvedl Karel Týra ze společnosti Nielsen.

Český maloobchodní trh je v porovnání se západními zeměmi typický dlouhodobě vysokým procentem zboží prodaného ve slevových akcích a s tím spojeným nízkým podílem privátních značek. To se mění jen pomalu.

Česko má jednu z nejhustších sítí hypermarketů v Evropě. Podíl hypermarketů ale loni klesl o tři procentní body na 37 procent a vrátil se na úroveň roku 2008. "Češi si více váží svého volného času a nechtějí ho tolik trávit nakupováním," dodal Týra. Mírně, o jeden procentní bod, naopak vzrostl podíl diskontů (na 22 procent) a drogerií (na 9 procent).

Nejvíc je v Česku supermarketů - 703, počet se od roku 2010 nezměnil. Počet diskontních prodejen se zvýšil o 60 na 648 a hypermarketů o 47 na 320. Naopak počet malých prodejen stále klesá. Malých obchodů s potravinami do prodejní plochy padesát metru čtverečních bylo v roce 2017 celkem 5464, v roce 2001 jich přitom bylo 12 319.

Přes internet Češi nejvíc kupují módu, spotřební elektroniku a vstupenky. Oblečení kupuje on-line 62 procent spotřebitelů a elektroniku 57 procent.

Největší odlišností v porovnání s celoevropským i celosvětovým průměrem je velmi vysoké procento on-line nakupujících v segmentu léků a výživových doplňků - až 44 procent českých spotřebitelů nakupuje toto zboží on-line, zatímco v Evropě je to 23 procent a celosvětově 27 procent.

Elektronické obchodování se na celosvětovém prodeji rychloobrátkového zboží podílí čtyřmi až pěti procenty. Úspěšnost e-commerce se však po celém světě liší. V ČR se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty, v Německu je 0,7 procenta, v Polsku či Maďarsku je pod jedním procentem a v USA na 3,3 procenta.

Ve Francii a Velké Británii naopak přesahuje šest procent. Premiantem ve světě je Jižní Korea, kde se přes internet prodá 18 procent potravin a drogerie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy