Nejmenší prodejny potravin končí, loni jich ubylo téměř 300

Lucie Hrdličková
27. 3. 2015 17:00
Supermarkety a hypermarkety tvoří 81 procent celkových tržeb z prodeje potravin a smíšeného zboží v Česku. Na menší obchody připadá 19 procent.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Matej Slávik/Economia

Praha - Počet nejmenších prodejen potravin v Česku dál klesá. Jen během loňského roku zaniklo 287 obchodů, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 50 metrů čtverečních. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen.

V Česku tak nyní působí 6969 prodejen potravin a smíšeného zboží do 50 metrů čtverečních. Zhruba třetinu provozují vietnamští majitelé. Ještě v roce 2000 přitom v Česku fungovalo 10 662 těchto nejmenších prodejen.

Právě kvůli úbytku nejmenších prodejen klesá také celkový počet obchodů s potravinami v Česku. Těch je nyní 15 580, zatímco v roce 2000 jich bylo 19 929. Mírný meziroční nárůst loni zaznamenaly obchody s prodejní plochou od 51 do 200 metrů čtverečních, celkem jich přibylo zhruba třicet.

Skončil i boom hypermarketů

Výrazně už nepřibývá ani supermarketů (od 400 do 2499 metrů čtverečních prodejní plochy) a hypermarketů (nad 2500 metrů), které v tuzemsku provozují nadnárodní řetězce. Loni se zavřely tři supermarkety. Otevřelo se naopak pět nových hypermarketů, jejich rozsah ale už není takový jako dříve. Řetězce zmenšují i plochy svých stávajících obchodů.

Supermarkety a hypermarkety dohromady představují 81 procent celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím v České republice. Zbylých 19 procent připadá na menší obchody.

“Redukujeme prostory hypermarketů, hlavně v nepotravinové části. Naším cílem je mít obchody ve velikosti od tří do 4,5 tisíce metrů čtverečních,” uvedl Jesper Lauridsen, šéf společnosti Ahold, která v Česku provozuje síť Albert.

Podle Lauridsena už Česko nenabízí příliš volných ploch pro nové obchody. Ahold loni získal 35 nových hypermarketů a 14 supermarketů převzetím konkurenční sítě Interspar/Spar. Vedle toho již letos sám otevřel dva nové supermarkety a nový hypermarket v Kladně. Více loni expandovala konkurence - sítě Kaufland a Penny Market, které otevřely každá pět nových obchodů. Také diskontní řetězec Lidl postavil tři nové prodejny.

Zatímco Kaufland a Lidl si své obchody staví a vlastní je, Alberty jsou v nájmu. “Míst pro obchody už je z tohoto pohledu jen málo. Česko je velmi náročný trh. Když otevřeme někde, už budeme muset soutěžit s někým, kdo už tam je, a s největší pravděpodobností pak někdo bude muset z lokality odejít,” podotkl Lauridsen. Podle něj se v Česku najde ještě pár "zelených ploch", hlavně v regionech, nebo skulinky pro menší obchody a večerky.

Přibývá farmářských prodejen

Ačkoliv v celkovém počtu obchodních poboček a ploch se zatím výrazně neprosadily, po Česku přibylo v posledních dvou letech lokálních farmářských obchodů, bio potravin či sýráren. Jejich cenová hladina je obecně vyšší než u klasických prodejen s potravinami. Klíčovou lokalitou pro takové obchody je proto Praha a další velká česká města, kde se pohybuje velké množství lidí.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy