Praha - Největší kupní sílu v Česku mají Pražané, ročně je to v průměru 9598 eur (zhruba 260 000 korun). Praha se pohybuje 31 procent nad celostátním průměrem, který dosahuje v průměru 7313 eur ročně (zhruba 200 tisíc korun). Vyplývá to ze studie společnosti GfK.
Tuzemskému průměru se nejvíc blíží okres Plzeň-sever, jehož obyvatelé mají k dispozici 7927 eur (210 000 korun) na osobu. Nejslabší nákupní síla je v okrese Bruntál - dosahuje pouze 6 006 eur (160 000 korun) na obyvatele. Za celostátním průměrem zaostává o 18 procent a zároveň přibližně odpovídá kupní síle na osobu v Chorvatsku.
Největší nákupní síla v Česku:
| Okres | Kupní síla na obyvatele za rok | Index ČR | Evropský index |
| 1. Hlavní město Praha | 9598 eur | 131,3 | 70,4 |
| 2. Praha-západ | 8655 eur | 118,3 | 63,5 |
| 3. Praha-východ | 8563 eur | 117,1 | 62,6 |
| 4. Brno-město | 7983 eur | 109,2 | 58,5 |
| 5. Plzeň-město | 7914 eur | 108,2 | 58 |
| 6. Mladá Boleslav | 7790 eur | 106,5 | 57,1 |
| 7. Beroun | 7694 eur | 105,2 | 56,4 |
| 8. Kladno | 7683 eur | 105,1 | 56,3 |
| 9. Benešov | 7641 eur | 104,5 | 56 |
| 10. Příbram | 7573 eur | 103,6 | 55,5 |
Zdroj: GfK Purchasing Power 2015
Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na jednoho obyvatele (včetně jakýchkoli státních dávek) po odpočtu daní a příspěvků na charitu. Studie vyjadřuje disponibilní příjmy na jednoho obyvatele v eurech, a to nominálně – bez započtení inflace.
Největší kupní sílu v Evropě mají obyvatelé Lichtenštejnska, Švýcarska a Norska. Česká republika dosahuje 53,6 procenta evropského průměru a patří jí 26. místo v žebříčku zahrnujícím 42 států.
Česko si udrželo 26. místo z loňského roku, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Před pěti lety dosahovala tuzemská hodnota 57,7 procenta evropského průměru.
O jednu příčku lépe skončili v žebříčku Slováci s kupní silou 7769 eur (210 tisíc korun) na osobu. Těsně před Slováky skončili Estonci. Evropský průměr činí 13 636 eur (370 tisíc korun).
Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr. Opačný konec žebříčku, tedy státy s nejnižší kupní silou, společnost GfK nezveřejnila – detaily jsou dostupné pouze v placené studii.
| Stát | Kupní síla na obyvatele za rok | Evropský index |
| 1. Lichtenštejnsko | 64 900 eur | 475,9 |
| 2. Švýcarsko | 43 514 eur | 319,1 |
| 3. Norsko | 30 265 eur | 221,9 |
| 4. Lucembursko | 28 775 eur | 211 |
| 5. Dánsko | 22 794 eur | 167,2 |
| 6. Velká Británie | 22 289 eur | 163,5 |
| 7. Rakousko | 22 067 eur | 161,8 |
| 8. Německo | 21 449 eur | 157,3 |
| 9. Island | 21 259 eur | 155,9 |
| 10. Švédsko | 21 246 eur | 155,8 |
| Evropa (průměr 42 zemí) | 13 636 eur | 100 |
| 25. Slovensko | 7 769 eur | 57 |
| 26. Česká republika | 7 313 eur | 53,6 |
Zdroj: GfK Purchasing Power 2015
Kupní síla v celé Evropě letos podle GfK stoupla o 4,2 procenta, přičemž inflace v Evropě letos podle odhadů Evropské centrální banky dosáhne jen 0,2 procenta.
Autoři studie upozorňují, že je nutné brát v potaz směnný kurz mezi eurem a dalšími měnami, zejména v případě Švýcarska a Velké Británie. V případě zemí, které neplatí eurem, vychází směnný kurz z prognóz Evropské komise zveřejněných 5. května 2015. Zdrojem dat jsou statistiky o příjmech, úrovních zdanění a státních dávkách a předpovědi ekonomických institucí.
