Nákupní centra míří do srdcí měst. Co musí mít, aby uspěla

Lucie Hrdličková
25. 6. 2015 5:42
Místo na okrajích měst budou vznikat nová obchodní centra v srdcích měst a na takzvaných dopravních uzlech.
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek | Foto: Crestyl

Praha – Výstavba velkých nákupních zón na okrajích měst, typická pro přelom milénia, v Česku pomalu usíná. Investoři se nyní zaměřují na budování obchodních center blíže srdcím měst. Hypermarkety a nákupní centra na okrajích tak musí hledat nové uplatnění a postupně projít změnou skladby.

„Obecně teď budou vznikat spíše obchodní centra v srdcích měst a na takzvaných dopravních uzlech, jako jsou vlaková nádraží či významné stanice metra,” potvrzuje Jan Kotrbáček, partner poradenské a realitní společnosti Cushman & Wakefield. Jedním z důvodů je podle něj to, že lidé už odmítají jezdit za nákupy někam daleko. Vrací se k nakupování po cestě z práce či blízko bydliště.

Příkladem jsou nové ambiciózní maloobchodní projekty rýsující se v centru Prahy. Jeden chce zaplnit několika patry obchodů okolí Masarykova nádraží. Druhý plánuje koridorem obchodů a restaurací propojit Václavské náměstí s ulicí Na Příkopech, Panskou a Jindřišskou.

Návštěvnost opět roste

V Česku obecně ještě obchodních center přibyde. Jen letos podle poradenských firem vzniknou až desítky nových „shoppingů“. Už nyní přitom v tuzemsku funguje téměř stovka obchodních center a hustotou maloobchodní plochy na obyvatele vévodíme střední Evropě.

„Otevřelo se nové centrum v Kladně. Předělává se například budova Prioru v Přerově, plánuje se malý projekt v Jablonci nad Nisou a také v Hradci Králové. V Plzni se chystá nákupní centrum v jádru města,“ upřesňuje Kotrbáček. Pro budování a zvětšování je podle něj vhodná doba. „Retailový trh se oživuje. Návštěvnost obchodních center se za poslední dvě čtvrtletí navýšila asi o pět procent. A to i v krajích,” vysvětluje.

Jak poskládat funkční centrum

Poskládat funkční obchodní centrum, aby do něj chodili lidé, je ale čím dál větší alchymie. Kromě toho, že realitní poradci dnes kalkulují s několika základními kategoriemi „obchoďáků“, identifikují také až čtyřicet druhů služeb, které je lidem v centrech ideální nabízet.

Bezpodmínečně je třeba si pojistit některého ze známých prodejců potravin, drogerie a v neposlední řadě známou módní značku. „Bez obchodu typu H&M, C&A či Lindex nejde dnes existovat,“ naznačuje Kotrbáček.

A pak začíná další plánování. U obchodních center na okraji měst, konkrétně na sídlištích, je třeba myslet na to, že mají suplovat občanské zázemí. Vedle stálic tak musí nabídnout třeba poštu či pobočku banky, ale také zámečníka či obuvníka. „Do těchto center se nově přesouvají i knihovny nebo zdravotní střediska,“ říká Kotrbáček. Zároveň v nich musí být zábava, kultura i relaxační zóny, aby majitelé center přiměli lidi trávit zde víc času.

Naopak u menších nákupních hal na takzvaných dopravních uzlech je třeba klienta uspokojit za co nejkratší dobu. A i za tak krátkou dobu ho nalákat, aby za něco utratil své peníze. „Zákazníci tu většinou projíždějí MHD a stráví tu maximálně dvacet minut,“ zdůrazňuje Kotrbáček.

U vlakového nádraží tak najdete typicky kavárnu, knihkupectví, parfumerii, květinářství a nějaký menší obchod osvědčené módní značky či doplňků. „Je třeba myslet na to, že takové místo primárně slouží českému rezidentovi,“ dodává partner Cushman & Wakefield.

V Česku podobné projekty teprve rostou, v evropských metropolích jsou ale takovéto obchodní pasáže běžné. Protkaná obchody a dalším zázemí je třeba historická hala londýnského vlakového nádraží St. Pancras.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

TOP 09 podala podnět vrchnímu státnímu zastupitelství. Chce, aby prošetřilo dotace pro Agrofert

TOP 09 v úterý podala podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, aby prošetřilo, zda při poskytování dotací firmě Agrofert není páchán trestný čin. Opoziční strana to uvedla v tiskové zprávě. Ve svém podání kritizuje oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), že začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Trestní oznámení kvůli vyplácení dotací podali už před týdnem opoziční Piráti.

TOP 09 kritizuje také dopis tajemníka ministerstva zemědělství Jana Sixty, o kterém informovala média. Tajemník v něm úřadům a firmám spadajícím pod ministerstvo píše, že Agrofert se může účastnit soutěží o veřejné peníze. "Státní úředníci a orgány musí vždy hájit primárně zájmy státu a jeho občanů, a ne zájmy jednoho soukromého holdingu," uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy