Inflace, z níž se tají dech. Najděte si, co z vašich běžných útrat zdražuje nejvíce

Pavla Adamcová Aleš Vojíř Jiří Kropáček Pavla Adamcová, Aleš Vojíř, Jiří Kropáček
10. 5. 2022 16:02
Nic podobného česká ekonomika nepamatuje za poslední tři desetiletí. Inflace v dubnu zrychlila na nevídaných 14,2 procenta. Růst cen je tak jedním z nejvyšších v Evropské unii. Ekonomové zdražování sledují se zatajeným dechem, dodávají přitom, že stále ještě není u konce. V našem přehledu zjistíte, kam až se vyhouply ceny položek v běžném spotřebním koši.

"Růst tuzemských spotřebitelských cen nepolevuje, naopak. Ačkoliv do měsíce dubna již byly vkládány opatrné naděje, že by tempo inflace už mohlo začít jevit alespoň známky zpomalování, opak se ukázal být pravdou," říká k datům Českého statistického úřadu (ČSÚ) analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Nejenže meziročně inflace opět nad očekávání vzrostla, pro ekonomy je ještě klíčovější statistika meziměsíční. Ta po hodnotě 1,7 procenta z minulého měsíce dále přidala a tentokrát dosáhla 1,8 procenta.

Za prudkým růstem inflace přitom ve většině stojí stále stejné položky - tedy bydlení a energie, doprava a potraviny.

Pro představu, meziročně v rámci cen vynakládaných za bydlení podražila elektřina o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta.

Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například pšeničná mouka v dubnu meziročně podražila o 65 procent, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o víc než 14 procent a cukr o víc než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.

Auta podražila meziročně o téměř 14 procent a pohonné hmoty a oleje o 41,5 procenta. "Ceny oděvů vzrostly o 21,4 procenta a obuvi o 15,2 procenta," uvedl ČSÚ. Zrychlil ale třeba i růst cen stravovacích služeb, a to o 19,5 procenta meziročně. Meziměsíčně podražilo stravování a ubytování o čtyři procenta.

Nová čísla jsou studená sprcha

"Dubnová data představují další, již spíše pravidelnou studenou sprchu pro všechny, kdo věřili v brzké uklidnění. Silné meziroční cenové přírůstky velkým překvapením být nemohly, na ty už si Česko ostatně muselo zvyknout," podotýká k vývoji Hradil.

"Horší zprávou je pokračující silná meziměsíční dynamika a také skutečnost, že se inflace dále rozlévá i mimo kategorie, které jsou přímo ovlivňovány situací na globálních trzích. Typickými příklady jsou stravování a ubytování, odívání a obuv či bytové vybavení," upozorňuje analytik.

"Inflace tak prostupuje napříč celým spotřebitelským košem. A bohužel neřekla poslední slovo," souhlasí ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. "V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procent," odhaduje.

Odeznívat přitom podle něj bude inflace jen velmi pomalu a po zbytek roku zůstane dvojciferná. "Roste však riziko, že i v roce 2023 a 2024 bude návrat k cíli pomalejší s tím, jak raketově vzrostla inflační očekávání podniků. Pro velkou část z nich se stává novou normou přenášet vstupní náklady automaticky na své finální zákazníky. To může udržovat inflaci déle na vyšších úrovních," upozorňuje.

Podle ekonoma BH Securities Štepána Křečka tak postupně dochází ke snižování životní úrovně Čechů. "Lidé by se měli zaměřit na osekání všech zbytných výdajů. Případně si mohou najít další zaměstnání, aby si navýšili příjmy. Na trhu práce je stále velký přebytek volných pracovních míst, která mohou pomoci k řešení finančních problémů v rodinných rozpočtech," doplňuje ekonom.

Dodává rovněž, že tuzemská ekonomika má namířeno k takzvané stagflaci, o níž mluví ekonomové i bankéři kvůli prudkému zdražování stále častěji. Jde o spojením slov stagnace a inflace. Je to kombinace vysoké inflace, velmi mírného či nulového hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti.

Třetí podmínku, která naplňuje ekonomický termín stagflace, tedy rostoucí nezaměstnanost, ovšem Česko momentálně nesplňuje. Dubnová data českých statistiků jasně ukázala, že problémem trhu práce teď není počet lidí bez práce, ale právě zmíněný nedostatek pracovníků. Jak se na trhu práce projeví efekt války na Ukrajině a inflace, se ovšem teprve uvidí.

Zajímá vás cena konkrétní položky? Její vývoj v rámci spotřebního koše si můžete zjistit i sami. Stačí si vybrat z následujícího přehledu:

Náhledové fotografie: Shutterstock

 

Právě se děje

Další zprávy