Řetězce mají povinně prodávat české zboží, plánuje ministr. Zvažuje i omezení slev

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 28. 2. 2018 20:00
Podle ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) je důležité nejdřív oživit české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ahold

Praha - Ministerstvo zemědělství se vrací k úvahám o zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců. Zda by se porovnával poměr prodejů či objemu prodaného zboží, zatím není jasné.

Podle ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) je důležité nejdřív oživit české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny. V minulosti o podobné normě mluvil tehdejší prezident oborových komor Miroslav Toman. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulosti upozorňoval, že jde o legislativně náročnou záležitost, situací se ale zabýval.

Aby mohlo dojít ke změně zákonů, musí podle Milka nejdřív vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Přesný limit, který by řetězce musely dodržovat, je pak podle něj záležitostí diskuse.

Zůstaly by podle něj zachovány výjimky pro specializované prodejny například francouzských sýrů či jiného zahraničního zboží. Norma by naopak platila pro velké obchodní řetězce.

První věcí podle Milka je správná definice českého výrobku, aby nedocházelo k tomu, že se zboží vydává za české, i když jde pouze o rozkrájení zahraničního sýru na území ČR. Obchody podle něj již zavádí samy koutky regionální produkce.

Ministr také uvažuje o zavedení povinné minimální marže na potraviny, aby řetězce nemohly prodávat potraviny v akcích za nižší ceny, než jsou výrobní zemědělské.

Dobrá myšlenka, ale..

"Myšlenka zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců je sice dobrá, ale s její realizací budou potíže," reagoval Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) sdružující menší tuzemské sítě v čele s družstvy COOP.

"První problém bude s Evropskou unií, a to konkrétně s omezením svobody podnikání a celní unie. Druhá potíž bude v otázkách soběstačnosti. Zatímco hovězího masa Česká republika vyprodukuje dostatečné množství, u vepřového masa jsme závislí na dovozu ze zahraničí," říká Jurečka.

Největším problémem ale podle něj bude jednak stanovení minimálního podílu českého zboží na celkovém sortimentu, jednak kontrola či měření jeho dodržování. "Vyvstávají nám navíc i další otazníky. Bude se měřit roční či jiný průměr? Je dostatečně jasná definice české potraviny?" dodává Jurečka.

přesná definice už je v zákoně

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se snahy o regulaci velkých obchodníků s potravinami i v oblasti "povinného odběru" českého zboží opakují relativně pravidelně. Obchodníci upozorňují, že zákon o potravinách obsahuje přesnou definici české potraviny i s uvedením sankcí za neoprávněné označení zboží českou vlaječkou.

"Bohužel formulace je tak přísná, že se obáváme, že kdyby obchodníci měli prodávat závazné procento takovýchto českých výrobků, asi by naši zákazníci spokojeni nebyli, protože bychom měli v obchodech skutečně velmi omezený výběr českých potravin," uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Navíc by podle ní v případě legislativního ukotvení povinného procenta českého zboží v obchodech, byla ČR podrobena šetření Evropské komise (tzv. infringement).

Podle novely zákona o potravinách, která platí od loňského roku, mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina

Podíl českých a zahraničních potravin se u obchodních řetězců v ČR výrazně liší, například u Lidlu činí podíl českých výrobců na stálém sortimentu přibližně 45 procent. "Pro výběr konkrétního dodavatele je vždy rozhodující kvalita produktu, dále pak schopnost zajistit odpovídající objem dodávek a cena," uvedla mluvčí Zuzana Holá.

Podle obchodníků v poslední době roste v Česku zájem o německé potraviny. Poptávku podpořila i medializace kauzy dvojí kvality potravin mezi východní a západní Evropou. Přibývá i obchodů, které německé potraviny či drogerii dovážejí. Někteří obchodníci, jako například Rohlik.cz či Košík.cz, již zřídily na svých webech samostatnou kategorii pro potraviny z Německa.

Toman bývalou vládu před rokem a půl vyzval, aby zavedla změny, kterými by musely být na pultech řetězců dvě třetiny až 80 procent zboží z ČR. Podle Jurečky bylo 80 procent nadsazených, chtěl však situaci v řetězcích zanalyzovat. Komora se inspirovala mimo jiné Rumunskem, kde je povinný podíl tamního zboží na pultech na 50 procentech.

 

Právě se děje

Další zprávy