Mrtvý rodič může být lepší než živý?

Kristina Procházková
21. 3. 2007 0:00
Smrt člověka není příjemná věc a pokud po sobě zemřelý zanechá nezaopatřené děti, je tragédie o to horší. Paradoxně se ale může stát, že celá řada dětí by na tom byla bez rodiče lépe než s ním. Erár je totiž při poskytování sirotčího důchodu obvykle štědřejší než rodič s alimenty.

Velké procento českých dětí vyrůstá v neúplných rodinách - přibližně polovina českých manželství končí rozvodem, jen za první tři čtvrtletí minulého roku bylo rozvedeno 23 600 párů.

V roce 2005 se třetina dětí narodila nesezdaným párům. V témže roce se rozvedlo přes 31 tisíc manželství, které vychovávaly necelých 29 tisíc dětí. Tyto děti ve většině případů vychovává jeden z rodičů a druhý na ně platí alimenty. Víc než pěti tisícům dětí v roce 2005 stát přiznal sirotčí důchod.

Náhradní výživné neprošlo

V Česku je přibližně jedenáct tisíc lidí stíháno za to, že neplatí alimenty na svoje děti; o dalších tisících případů, kdy jsou rodiče s placením "na štíru", úřady ani neví. Proto parlament v loňském roce projednával zákon o náhradním výživném, podle něhož by za rodiče-neplatiče rodinám s příjmem do trojnásobku životního minima alimenty hradil stát a poté je vymáhal na dlužníkovi.

S poukazem na to, že by se jednalo o velkou zátěž pro stát, byl návrh zamítnut. Jeho oponenti tvrdí, že by upřednostnil jedinou skupinu obyvatel s nízkým příjmem na úkor jiné a že by podkopal motivaci lidí k pěstování opravdové rodinné solidarity. Duchovní matka tohoto návrhu Anna Čurdová z ČSSD se ale nevzdává a předložila ho znovu.

Ale i pokud rodič, který s rodinou nežije, na výživu potomků platí, není to pro děti obvykle žádné "terno". Podle Českého statistického úřadu je průměrné výživné, přiznávané českými soudy, stanoveno ve výši necelých 1500 Kč - náklady na zaopatření dítěte přitom byly vyčísleny průměrně na 6350 Kč.

Erár je štědřejší

Zatímco žijící rodiče na své děti mnohdy platí měsíčně trojcifernou sumu, za zemřelé na výchovu dětí přispívá stát. Takzvaný sirotčí důchod se vyplácí dětem rodičů, kteří pobírali starobní nebo invalidní důchod nebo splnili podmínky pro jeho přiznání. V praxi se bude jednat o velkou většinu rodičů, protože nárok na plný invalidní důchod mají lidé podle věku a počtu odpracovaných let (§ 40 zákona o důchodovém pojištění, viz tabulka).

věk do 20 let 20-22 let 22-24 let 24-26 let 26-28 let nad 28 let
potřebná doba pojištění méně než rok 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let*
pozn: počítají se i tzv. náhradní doby pojištění - mateřská dovolená, až 6 let studia po 18. roce věku (studium se započítává z 80%) atd.
* počítá se za posledních 10 let

Základní výměra tohoto důchodu je 1570 Kč měsíčně, odpovídá tedy průměrným alimentům! K této částce se ale připočítává ještě 40 % výměry starobního nebo invalidního důchodu, na kterou měl zemřelý rodič nárok.

Tento text problematiku z důvodu větší srozumitelnosti zjednodušuje; vyčerpávající informace jsou dostupné na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí (například zde a zde).

Na konci roku 2006 v Česku sirotčí důchod pobíralo 51 tisíc dětí (přesně 50 968) a jeho průměrná výše činila 3999 Kč. Sirotčí důchod přitom děti průměrně pobíraly víc než sedm a půl roku.

Neplatící rodič kontra platící stát

Tento článek pochopitelně nezpochybňuje, že smrt rodiče (a to i v případě, kdy nežil s rodinou) je pro dítě obvykle velkou ztrátou, kterou není možné materiální pomocí zacelit.

Na druhou stranu ale není možné přehlížet, že v případech, kdy se rozvedený (či "nemanželský") rodič o své děti nestará (nebo je dokonce fyzicky či duševně týrá) a přispívá na ně jen minimální částkou nebo vůbec, může být pro děti a jejich vychovávajícího rodiče výhodnější, aby místo alimentů dostával od státu pro děti sirotčí důchod.

Nepoměr mezi cifrou, která vychází statistikům jako částka potřebná k uspokojení potřeb dítěte (přes 6 tisíc Kč), průměrným důchodem (4 tisíce Kč) a průměrnými alimenty (1 600 Kč), je minimálně důvodem k zamyšlení.

 

Právě se děje

Další zprávy