Místo sedláků zásobují jarmarky SPD "agrobaroni". Stáli i za návrhy na povinné kvóty

Ekonomika Ekonomika
20. 9. 2021 17:44
Potraviny za "férové ceny od českých sedláků" ve skutečnosti dodávají hnutí SPD na jeho předvolební jarmark "agrobaroni", tedy majitelé velkých zemědělských koncernů, které v Česku obhospodařují desítky tisíc hektarů zemědělské půdy. Ti největší z nich jsou přitom ve vedení zemědělské inciativy, která souzní mimo jiné s návrhem SPD na povinné kvóty pro vybrané české potraviny.
Záběry z volebního mítinku strany SPD, který se uskutečnil v Olomouci 21. 8. 2021
Záběry z volebního mítinku strany SPD, který se uskutečnil v Olomouci 21. 8. 2021 | Foto: Tomáš Škoda

Samotné hnutí SPD se k původu potravin na jarmarku odmítlo pro Aktuálně.cz opakovaně vyjádřit. Experti však dlouhodobě upozorňují, že ceny, za které se na něm potraviny prodávají, jsou zavádějící, nesmyslně levné a drobným farmářům nepokryjí ani výrobní náklady. To, že ceny neobsahují marži a v obchodech by se tak prodávat nemohly, potvrdili Aktuálně.cz i samotní prodejci na jarmarku.

Jak ale informoval server Seznam Zprávy, dodavatelem například mléčného zboží na předvolební jarmark SPD je koncern Interlacto potravinářského velkopodnikatele Oldřicha Gojiše, do jehož podniku patří vedle zemědělské divize také několik mlékáren.

Maso a masné výrobky zase dodává holding Rabbit CZ bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, který obhospodařuje téměř 20 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Jandejsek, který se podle serveru účastnil už úvodního jarmarku SPD, je v současnosti místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP).

Zdroje z agrárního sektoru hovoří v souvislosti s dodávkami levných potravin na jarmark také o dalším členovi vedení IZPP - tentokrát přímo o předsedovi Gabrielu Večeřovi a jeho podniku Agro - Měřín. Ten má na jarmarky dodávat rostlinné produkty včetně brambor.

Blízký přítel Večeři nicméně podle serveru Seznam Zprávy uvedl, že podnikatel nabídku na dodávky zboží od SPD sice dostal, prý se ale nakonec rozhodl akcí neúčastnit, protože se "nechce zaplétat do politiky".

Večeřova skupina je po Agrofertu premiéra Andreje Babiše v českém zemědělství druhá nejvýznamnější. A také druhá, co se týče přijímaných evropských zemědělských dotací. Zmíněný Rabbit Zdeňka Jandejska je v první pětce.

Shoda na kvótách i dotacích

Okamurova SPD přitom v Česku dlouhodobě nastoluje agendu tvrdící, že tuzemské agropodniky jsou na evropském trhu diskriminovány. Kritizuje zahraniční řetězce a vyslovuje zásadní nesouhlas se zastropováním zemědělských dotací - tedy s omezením výplaty dotací i pro největší agrokoncerny.

A podobné názory razí také IZPP, v jejímž představenstvu Jandejsek a Večeřa sedí.

Konkrétně místopředseda IZPP Jiří Milek v dubnovém rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz vyjádřil nejen nespokojenost s výší zemědělských dotací v Česku oproti ostatním evropským státům, ale také podporu povinným kvótám na vybrané české potraviny, za které SPD lobbovala.

Milek v rozhovoru pro Aktuálně.cz prohlásil, že kontroverzní kvóty byly myšleny jako pobídka pro ty, co chtějí rozjet agrobyznys. "Určitě neříkáme, že stanovení povinného podílu českých potravin je jedinou možností (jak podpořit zemědělce, pozn. redakce). Podpory mohou přijít různé, zejména by stálo za to v EU vyjednat rovnější dotační podmínky nebo vyšší podporu ze strany státu, jak to mají v Polsku," uvedl dále v rozhovoru Milek.

Pokud by povinné kvóty na potraviny dostaly v Česku zelenou, prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních by musely prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Jejich zavádění by se týkalo více než 100 druhů prodávaných potravin, které lze v Česku vyprodukovat. To by podle expertů okamžitě prudce zvedlo ceny těchto potravin, protože by se významně omezila konkurence na trhu.

Senátoři a poslanci nicméně povinné kvóty nakonec smetli ze stolu. Také Evropská komise již dříve varovala, že v případě přijetí takových kvót by se Česko mohlo dočkat z Bruselu žaloby, protože jde o porušení pravidel volného unijního trhu.

Například Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) opakovaně prohlásil, že ze zavedení kvót by měli zisk právě velcí agrobaroni, protože by ovládli většinu tuzemského trhu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 5 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy