Češi už tuší, že máslo musí mít 80 % tuku. Chytráci tak nabízí 82% "nemáslo"

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
24. 6. 2020 6:15
Máslíčko, raníčko, nebo prostě jen "lahodné a snadno roztíratelné". O nařízení obsahu alespoň 80 procent mléčného tuku, aby šlo výrobek vůbec považovat za máslo, už většina Čechů ví. I tak se nepozorní zákazníci nechají v obchodě nachytat na náhražky, které se svým vzhledem snaží máslu co nejvíce podobat. Slovo "máslo" je pro ně tabu, výrobci ovšem používají obraty, které zákazníka snadno zmatou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Označení "máslo" je přípustné pouze pro výrobek výhradně z mléčného tuku. "V případě másla hovoříme o obsahu tuku minimálně 80 procent, zatímco o obsahu vody maximálně 16 procent. Ve výrobku zároveň nesmí být přimíchán žádný rostlinný tuk," upozorňuje Marek Bartík z oddělení komunikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Českým standardem pro máslo je přitom 82 procent mléčného tuku.

Oproti tomu v takzvaných směsných tucích či margarínech - tedy v máselných náhražkách - je část mléčných tuků částečně nebo úplně nahrazena rostlinnými či jinými živočišnými tuky.

Pravé máslo se obsahem mléčného tuku na obalu nechlubí. "A ani nesmí, neb je-li něco dáno zákonem, tak se tím nesmí chlubit a je to jen uvedeno v popisu u složení běžným písmem," upřesňuje pro Aktuálně.cz ředitelka projektu Fér potravina Hana Střítecká. "Nesmí v něm být žádný rostlinný ekvivalent ani žádný škrob nebo nějaké zahušťovadlo. U těch ostatních, kde slovo máslo chybí, je na zákazníkovi, aby si přečetl, co vše v tom je," upozorňuje.

"Snadno roztíratelné" směsný tuk

Ten, kdo si v obchodě složení neověří, tak může být po příchodu domů nepříjemně překvapen. Někteří výrobci máselných náhražek totiž čarují se slovy a čísly takovým způsobem, aby v zákazníkovi vzbudili prvotní dojem, že o máslo jde.

Používají přitom nejrůznější zdrobněliny tohoto slova či sugestivní obraty jako "82 procent", "snadno roztíratelné" nebo "lahodné", aniž by se slovo máslo na obalu vůbec objevilo.

Při pohledu na složení výrobku ale vyjde najevo, že se jedná třeba o směsný produkt, který sice skutečně obsahuje oněch "magických" 82 procent tuku, ovšem většinu tvoří tuk rostlinný nebo živočišný, nikoliv mléčný.

To je i případ směsného tuku od společnosti Milkpol, který se v uplynulých dnech dočkal kritiky na sociálních sítích za to, že svým vzhledem snadno zmate nezkušeného zákazníka.

"Je to hyenismus na té nejslabší části spotřebitelstva. Já si to nekoupím, že jo. Ale teta Jindra z návsi, co má kolem devadesáti a je zvyklá, že v kostce je máslo, a ještě když tam je těch 82," komentuje výrobek autorka příspěvku a food blogerka Petra Pospěchová.

"Muž mi ho půl roku zpátky taky nadšeně přinesl domů, tak jsem ho poučila, že tohle je chyták… a to to není starý člověk. Zrovna dneska jsem na to v krámě koukala, že to je ta samá potvora, co nechceme," reaguje další uživatelka.

Jak se vyznat v "másle"

  • Máslo, margaríny a směsné tuky z rostlinných a živočišných tuků tvoří skupinu označovanou jako roztíratelné tuky, u nichž musí být vždy uvedeno datum použitelnosti, celkový obsah tuku v % a v případě směsných tuků i podíl jednotlivých obsažených tuků (rostlinný, mléčný nebo jiný živočišný; % ve výrobku při výrobě).
  • Označení "máslo" je přípustné jen pro výrobek výhradně z mléčného tuku - musí obsahovat min. 80 % (ale méně než 90 %) mléčného tuku, max. 16 % vody (a max. 2 % mléčných "netuků" v sušině).
  • Jako "čerstvé" se označuje máslo do 20 dnů od data výroby, jako "stolní" máslo skladované nejdéle 24 měsíců při mrazírenských teplotách (na stolním másle musí být uvedeno datum výroby).
  • Název "tradiční máslo" přísluší výrobku stloukanému z mléka či smetany přímo.
  • Název "margarín" (uvedený bez jakéhokoli přívlastku označujícího snížený obsah tuku) přísluší výrobku z rostlinného a/nebo živočišného tuku (nemusí vůbec obsahovat mléčný tuk) v tuhém tvárném stavu, který musí obsahovat min. 80 % (ale méně než 90 %) tuku.
  • Název "směsný tuk" přísluší výrobku z rostlinného a/nebo živočišného tuku s obsahem nejméně 10 a nejvýše 80 % mléčného tuku, u nějž celkový obsah tuku je min. 80 % (ale méně než 90 %).

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

"Domníváme se, že v tomto případě je použité balení svým vzhledem velmi podobné máslu a této podobnosti nahrávají i grafické prvky použité na obalu - zejména číslovka informující o obsahu tuku," podotýká pro on-line deník Aktuálně.cz šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest Eduarda Hekšová.

"Každý výrobce se pochopitelně snaží prezentovat svůj produkt v co nejlepším světle. Jednání podobné tomu z vámi přiloženého facebookového příspěvku sice není příliš časté, zároveň však ani výjimečné," uvádí Bartík ze SZPI.

Hledejte "máslo", radí inspekce

Zákazníci by podle Bartíka neměli přikládat zásadní váhu vzhledu obalu, který může být v některých případech zavádějící. Všímat by si měli výhradně toho, zda jsou na obalu uvedena slova jako "máslo" či "mléko" - tedy zákonné názvy, které lze užívat pouze v případě, splňuje-li potravina zákonem určené složení. 

"S obaly, které se snaží zamaskovat skutečnou podstatu potraviny, se nesetkáváme příliš často. Nicméně když se takový výrobek vyskytne, obvykle pracuje s nejednoznačným - nedořečeným - názvem. Například pokud lahev připomínající červené víno nese pouze název 'červené' bez slova víno, může jít o výrobek, který vínem není," upřesňuje Hekšová z dTestu.

"Také doporučujeme nespoléhat při výběru na anglické názvy. V minulosti jsme například narazili na kakaovou tukovou polevu s anglickým názvem obsahujícím slovo 'chocolate', přitom šlo o výrobek založený na rostlinných tucích, což je u čokolády nepřípustné," dodává Hekšová.

Upozornit zákazníka, že se nejedná o máslo, může v obchodě také cena. Roztíratelné náhražky totiž oproti němu bývají výrazně levnější - a to až o desítky korun.

Máslo nicméně podle dat Českého statistického úřadu v posledních týdnech mírně zlevňuje. Podle údajů z poloviny května zákazníci za čtvrtkilovou kostku másla letos platili zhruba 45 korun proti loňským 48 korunám.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Sedmiletý trest za daňový únik pro bývalého šéfa Čepra Kadlece platí, rozhodl Ústavní soud

Bývalý generální ředitel státního podniku Čepro Tomáš Kadlec neuspěl s ústavní stížností v kauze daňového úniku. Dostal sedmiletý souhrnný trest, který zahrnuje i dřívější odsouzení za porušení povinnosti při správě majetku státního distributora paliv. Ústavní soud rozhodoval nedávno bez veřejného jednání, usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zabýval se jen kauzou daňového úniku.

Kadlec označil trestní stíhání za absurdní a neprofesionální. Státní zastupitelství podle něj nepředložilo jediný důkaz, který by prokazoval úmysl zkrátit daň nebo legalizovat výnosy z trestné činnosti, což byla původní verze obžaloby. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu.

"Ačkoli stěžovatel používá argumentaci odkazem na svá základní práva, vyjadřuje nesouhlas se závěrem obecných soudů o své vině a výši trestu. Stěžovatelem vznesené argumenty již byly podle Ústavního soudu náležitě posouzeny obecnými soudy," stojí v usnesení.

Podle obžaloby Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, které mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval státnímu distributoru paliv. Muž vinu popíral. Tvrdil, že peníze byly půjčka na jeho podnikatelský záměr a později je vrátil, takže je nemusel danit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se dále zlepšovaly, index ale mírně klesl

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci dále zlepšovaly, nicméně index PMI mírně klesl na 62 bodů z červnových 62,7 bodu. I tak jde o druhý nejlepší údaj od začátku sběru dat v červnu 2001. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.

"Český zpracovatelský sektor v červenci mírně ztratil na tempu, ale jeho expanze byla přesto robustní. Průzkum naznačil, že růst výstupu možná na konci druhého čtvrtletí dosáhl vrcholu, ale přesto byl - i přes bezprecedentní narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců a nedostatky materiálu - značný," uvedla ekonomka IHS Markit Sian Jones.

Narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců podle průzkumu v červenci vedlo k růstu cen vstupů na nový rekord. "Výkony dodavatelů se zhoršily do největší míry v historii průzkumu vzhledem k silné globální poptávce po vstupech a výrazným materiálovým nedostatkům. Dodavatelé následně zvýšili své ceny," uvedla společnost IHS Markit. Navíc podle průzkumu velká většina výrobců zpracovatelského zboží během července převedla vyšší cenovou zátěž na zákazníky. Tempo zvýšení cen výstupů tak bylo nejrychlejší od začátku sběru dat v lednu 2003, upozornila IHS Markit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy