Kupní síla Čechů klesá, potvrzuje nové porovnání států

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 11. 2014 17:10
České domácnosti si koupí z platu méně než v roce 2010. V porovnání 42 států Evropy jsme skončili až na 26. místě.
Nakupování. Ilustrační foto
Nakupování. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Češi si mohou z výplaty koupit jen zhruba polovinu zboží a služeb oproti průměrnému Evropanovi. Tuzemská kupní síla je až 26. největší v Evropě, lépe jsou na tom mimo jiné i Slováci, Litevci či Estonci. Vyplývá to ze studie společnosti Incoma GfK.

Podle studie mají letos české domácnosti k dispozici o 46,7 procenta méně finančních prostředků než průměrný obyvatel Evropy, přičemž do porovnání se počítají nejen členské země Evropské unie. Ve srovnání s rokem 2010 navíc kupní síla Čechů klesla – zatímco tehdy se pohybovala na 57,7 procenta průměru Evropy, letos už to bylo jen 53,4 procenta.

Hlavním důvodem, proč se kupní síla Čechů snížila, je podle autorů žebříčku loňská intervence České národní banky. Ta oslabila korunu, a zdražila tak nákupy v zahraničí.

Největší kupní síla v Evropě:

Země Kupní síla (% evropského průměru)
1. Lichtenštejnsko            418,3 %
2. Švýcarsko            283,4 %
3. Norsko            233,1 %
4. Lucembursko             220 %
5. Dánsko             168,1 %

Zdroj: Incoma GfK

Vůbec nejvyšší kupní silou se mohou chlubit v Lichtenštejnsku, kde index činí 418,3 procenta evropského průměru. Na druhém místě jsou Švýcaři a třetí Norové. Z Evropské unie se nejlépe daří Lucembursku, které je čtvrté a kupní síla tu představuje 220 procent evropského průměru.

Hůře než Češi se mají lidé jen v šestnácti evropských zemích, mezi nimi je i Lotyšsko, Polsko a Maďarsko.

Nejslabší kupní síla v Evropě:

Země Kupní síla (% evropského průměru)
1. Moldávie            10,1 %
2. Ukrajina            12,5 %
3. Albánie            17,4 %
4. Bělorusko              18 %
5. Kosovo            20,6 %

Zdroj: Incoma GfK

Srovnání zemí podle kupní síly obyvatel sestavuje i Eurostat, který využívá AIC neboli ukazatel "skutečné individuální spotřeby". V tomto žebříčku je Česko 22. v Evropské unii, za Slovinskem, Polskem, Slovenskem i Litvou a celkově se nachází na 72 procentech průměru EU.

Náskok Prahy klesá

Velké rozdíly panují i v rámci samotného Česka. Nejvyšší kupní sílu vykazuje Praha, kde má index hodnotu 130,1 procenta českého průměru, následuje Středočeský kraj. Na opačném konci žebříčku se nacházejí Ústecký a Moravskoslezský kraj. V obou se kupní síla pohybuje pod devadesáti procenty republikového průměru.

Náskok Prahy se postupně snižuje, naopak bohatne prstenec obcí v těsném zázemí hlavního města. Významnou koncentrací vyšších příjmových kategorií se vyznačují zejména Roztoky, Úvaly, Černošice, Jesenice u Prahy, Čelákovice či Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, uvádějí autoři studie ze společnosti Incoma GfK

Kupní síla v krajích České republiky:

Kraj Kupní síla (% průměru ČR)
1. Hl. m. Praha           130,1 %
2. Středočeský           106,4 %
3. Plzeňský           100,9 %
4. Karlovarský              99 %
5. Jihomoravský             98,1 %
6. Královéhradecký             97,2 %
7. Jihočeský             96,8 %
8. Vysočina             95,4 %
9. Liberecký              95 %
10. Zlínský             92,8 %
11. Pardubický             91,9 %
12. Olomoucký             90,9 %
13. Moravskoslezský             89,9 %
14. Ústecký              89 %

Zdroj: Incoma GfK

Města s nejvyšší úrovní kupní síly:

Velikost sídla Město
50 až 400 tisíc obyvatel Plzeň (109,6)
20 až 50 tisíc obyvatel Mladá Boleslav (108,8)
10 až 20 tisíc obyvatel Brandýs n. L.- St. Boleslav (122,6)
5 až 10 tisíc obyvatel Roztoky (125,9)
1 až 5 tisíc obyvatel Husinec (u Prahy)  (123,8)

Zdroj: Incoma GfK

Města s nejnižší úrovní kupní síly:

Velikost sídla Město
50 až 400 tisíc obyvatel Karviná (85,9)
20 až 50 tisíc obyvatel Orlová (86,3)
10 až 20 tisíc obyvatel Bílina (84,0))
5 až 10 tisíc obyvatel Postoloprty (77,1)
1 až 5 tisíc obyvatel Obrnice (64,0)

Zdroj: Incoma GfK

 

Právě se děje

Další zprávy