Krádeže a s nimi spojené ztráty jsou pro obchodníky citlivé téma, jakékoli detaily ohledně toho prakticky nezveřejňují. "Jedná se o interní informaci, kterou vám bohužel nemůžeme sdělit," uvádí například mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Stejně reaguje řetězec Lidl. "Prosíme o pochopení, že přesné vyčíslení považujeme za interní informaci, kterou nezveřejňujeme," říká mluvčí Tomáš Myler.
Určitou představu ohledně toho, kolik zloději obchodníky stojí, si ale lze udělat z průzkumu britské agentury Centre for Retail Research (CRR) mezi necelou třicítkou řetězců ve Velké Británii, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a Itálii.
Podle něj činil v předcovidovém roce 2019 rozdíl mezi naskladněným a skutečně prodaným zbožím napříč Evropou v průměru 21,3 miliardy eur (za současného kurzu asi 522 miliard korun). Z této částky jsou přitom již vyřazeny administrativní chyby a pochybení personálu. Podíl ztrát tak přesahuje jedno procento z tržeb obchodníků.
Whisky, deodorant a žiletky
Průzkum CRR zároveň poodhalil, co ze sortimentu patří pro zloděje mezi největší hity. Ukázalo se, že z potravin se s oblibou krade čerstvé maso a uzeniny, jako je třeba slanina, a dále sýry a káva. Z alkoholu je to whisky, šampaňské nebo víno.
Velký zájem je o oblečení typu džíny, dětská móda a také módní doplňky. Zloději se zaměřují i na kosmetiku jako make-up a rtěnky, parfémy, deodoranty a dále na žiletky, baterie a malou elektroniku jako elektrické zubní kartáčky, sluchátka či datové karty.
Podle Jana Čulíka, projektového manažera bezpečnostní agentury M2C, na prodejnách nejčastěji kradou jednotlivci na objednávku. "Jednoduše přijdou jako zákazník do prodejny, vyhledají regál s hledaným zbožím a pak už čekají na svou příležitost. Neustále se ohlížejí, kontrolují své okolí a následně se snaží odejít z prodejny. V některých případech si koupí alespoň nějakou drobnost, aby jejich odchod nebyl tak nápadný," popisuje Čulík pro Aktuálně.cz typický postup.
"Přivydělat" si ale zloději dokážou i méně tradičními způsoby. "Velmi často se setkáváme s událostmi, které mají co dočinění s lístky z lahvomatů, kdy jsou tak šikovní, že dokážou například jednu prázdnou basu vrátit klidně pětkrát," pokračuje Čulík. "V takový okamžik jde na pokladnu s lístkem, za který je odečtena výrazně vyšší částka od nákupu, než by skutečně měla být. Storna nebo vratky zboží jsou také velmi častým jevem," dodává.
Samostatnou kapitolou jsou krádeže na samoobslužných pokladnách, kde si zákazník markuje zboží sám. Zde zloději nejčastěji ukrývají zboží mimo kontrolní váhu nebo je skrývají do jiných obalů a následně markují jako levnější výrobky. Typicky do nich vloží například žiletky a platí je třeba jako ovoce či zeleninu.
Výjimkou nejsou ani organizované skupiny, které se na prodejně rozdělí a tím znesnadní práci fyzické ostrahy a dohledového centra. Ty přitom na prodejnách dokážou napáchat největší škody.
Podle údajů společnosti SSI Group, která má na starosti ostrahu stovky objektů v Česku a na Slovensku, zažívaly některé velké řetězce v předcovidové době jejich nájezdy v tak velkém rozsahu, že škody za jednu hodinu dosáhly i 80 až 100 tisíc korun. Tyto skupiny se zpravidla objevují hlavně v prodejnách s módou a mají dobře zvládnutá bezpečnostní opatření.
Ve velkém kradou i zaměstnanci
Ředitel systémové divize bezpečnostní agentury G4S Daniel Turnovský dodává, že mezi velmi rozšířené způsoby, jak ukrást v obchodech zboží, patří i takzvané kamarádské nákupy. "To znamená využití osoby markující zboží ve formě spolupachatele," vysvětluje.
Podíl zaměstnanců na krádežích není zanedbatelný. Podle průzkumu britské CRR dosahuje v průměru skoro pětiny z rozdílu mezi potenciálními a skutečnými tržbami obchodníků. Řadu krádeží přitom zaměstnavatel ani nezaznamená.
Čísla společnosti SSI Group z roku 2019 míří v případě krádeží zaměstnanců ještě výš. Podle nich tvořila kriminalita páchaná zloději 38 procent škod, a ta zaměstnanecká dokonce 39 procent. Na třetím místě byly ztráty v rámci dodavatelského řetězce, které se na škodách obchodníků podílely ze zhruba sedmi procent. Tento poměr přitom podle firmy zůstává podobný i v současnosti.
Zloděj si nesmí být jistý
Majitelé obchodů ve snaze omezit ztráty způsobené mizejícím zbožím upravují interní procesy i kontrolní mechanismy. Ideální je podle oslovených bezpečnostních agentur kombinace dobře nastavených postupů s fyzickým a technickým zabezpečením.
Cílem je především to, aby si potenciální zloděj nebyl nikdy jistý tím, zda ho při činu někdo vidí. To řeší hlavě kamerové systémy s umělou inteligencí, které umí na základě naučených vzorců chování samy upozornit na situace, které jsou atypické. "Tyto systémy jsou schopny upozornit na neobvyklé chování jednotlivců, na zvýšení koncentrace osob v prostoru a náhlé přesuny většího množství cenného zboží z regálů," upřesňuje Turnovský.
Důležitost chytrých kamer zdůrazňuje i Čulík z M2C. Pokud je prostor dostatečně pokrytý kamerami, jsou bezpečnostní agentury schopné sledovat jedinou osobu po celou dobu návštěvy prodejny.
"Jsme také schopni například údaje z pokladen nebo přímo účtenek porovnávat se záznamem z daného momentu a jednoduše tak vyhodnocovat relevantní provinění," popisuje dále. "Velmi často nám pomáhají i nejrůznější analytické softwary, které dokážou upozornit automaticky na podezřelé situace," doplňuje.
Mezi ty patří třeba již zmíněné váhové senzory v regálech se zbožím, které upozorňují na abnormální odběr vytipovaného zboží v jeden okamžik. "V takovém případě se okamžitě přepínáme do živého náhledu kamerového systému a v případě verifikace podezřelé činnosti kontaktujeme zákazníka nebo ostrahu na prodejně," podotýká Čulík s tím, že software lze doplnit o další technologie, které pomáhají odlišit třeba personál od zákazníka.
Zároveň ale upozorňuje, že technologie zatím fyzickou ostrahu plně nahradit nedokážou. "V některých případech je díky technologiím možné snížit stavy fyzické ostrahy, ale není to standardem," upřesňuje.
Stejný názor má také Turnovský z G4S. "Systémy s umělou inteligencí jsou schopny upozornit na potenciálně nekalé jednání, ale není v tento okamžik možná plná náhrada bezpečnostních pracovníků. Tyto systémy zlepšují informace o dění na prodejně, nicméně přítomnost bezpečnostního pracovníka v lokalitě je nezbytná z hlediska preventivního i represivního," dodává.
Agresivita stoupá, hlásí ostraha
Podle SSI Group události posledních měsíců a let způsobují, že lidé jsou i v obchodech stále agresivnější. Projevuje se to zejména ve velkých řetězcích a obchodních centrech.
"Zloději a lidé jsou stále více asertivnější, takže zejména v obchodech a obchodních centrech je stále nutné věci včetně nábytku, květin nebo doplňků připevňovat či na noc uklízet. Pozorujeme také nárůst různých osob, které se podezřele po obchodních centrech pohybují, různě zevlují a tyto volně ložené předměty častěji kradou," upřesňuje firma na dotaz Aktuálně.cz.
Zaměstnanci bezpečnostních agentur podle firmy musí stále častěji žádat o pomoc policii. Nejedná se přitom jen o nakupující v obchodech, ale také o skupinky osob, které se u nich shlukují a často pod vlivem alkoholu dělají nepořádek a obtěžují kolemjdoucí.
"Tito jedinci často neposlouchají pokyny ostrahy a navíc jsou stále agresivnější. U několika případů jsme museli požádat o asistenci městské policie nebo Policie ČR," uzavírá za SSI Group Ondřej Mareček.