Politická sebevražda, říká svaz k chystanému zákazu slev a akcí. Doplatí na to chudí

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
8. 10. 2019 15:01
Velké obchodní řetězce už nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v chystané novele zákona o významné tržní síle, která je v připomínkovém řízení. Novela tím zásadně ovlivní nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, které jsou na slevách závislé, například penzisty, varuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Změna by se dotkla obchodníků s tržbami nad pět miliard korun, to znamená osmi zahraničních obchodních řetězců, jako jsou třeba Kaufland, Lidl, Albert, Tesco nebo prodejny COOP. "Slevy jsou přitom důležitým nástrojem v boji o klienty na velmi konkurenčním trhu," upozornil Prouza. Zatímco v Německu, Rakousku či Velké Británii drží 75 procent trhu čtyři řetězce, v Česku je podle Prouzy trh rozdrobenější a na dosažení tohoto tržního podílu by se muselo spojit 11 řetězců.

Zákon by měl začít platit v roce 2021, tedy v době, kdy se podle Prouzy předpokládá, že česká ekonomika začne stagnovat. "Lidé začnou mít problém s penězi. Ve chvíli, kdy to pro ně bude nejhorší, tak by se jim zdražily potraviny? To je přece politická sebevražda," uvedl.

Svaz dal k zákonu zhruba 18 stran připomínek, samotná norma má stran pouze pět. Svaz souhlasí s tím, že by se slevovým akcím měla nastavit nová pravidla, ale mělo by k tomu podle něj dojít na základě společné odborné diskuse a hlavně postupně. V Česku jsou páté nejlevnější potraviny v Evropě, ve slevách se loni prodalo v ČR podle společnosti Nielsen až 56 procent rychloobrátkového zboží.,

Slevy na zboží vznikají po dohodě mezi výrobci a obchodem a marže se snižuje na obou stranách, jak u obchodu, tak u dodavatele výměnou za větší prodaný objem. Podle návrhu zákona budou mít ale řetězce zakázáno dohodnout i takzvanou množstevní slevu nebo si objednat rozvoz svých výrobků na prodejny.

Podle Prouzy princip množstevních slev funguje od prvobytně pospolné společnosti. "Už tisíce let platí jednoduchý zákon ekonomiky - pokud ode mne někdo koupí víc, dám mu slevu. Ovšem české ministerstvo zemědělství chce vstoupit do učebnic ekonomie," řekl.

Návrh nezohledňuje dopady, říká Prouza

Novela zákona navazuje na evropskou směrnicí, která mimo jiné definuje zakázané takzvané černé a šedé praktiky. Jde třeba o případy, kdy se obchodník a dodavatel ve smlouvě dohodnou, že společně zaplatí reklamu na nové jogurty. Novela ale navrhuje všechny tyto druhy spolupráce zakázat. Včetně toho, aby se obchodníci a potravináři dělili o náklady na marketing a reklamu.

Podle Prouzy se tak ministerstvo zemědělství snaží chránit české výrobce potravin, kteří neumí bojovat s modernější konkurencí, a zákazem spolupráce chce omezit uvádění nových alternativních značek na trh.

Prouza rovněž dodal, že návrh zákona neobsahuje analýzu dopadů, přitom norma zásadně zasáhne do podnikatelského prostředí. Pokud by prošla, museli by odběratelé a dodavatelé předělat miliony smluv, což by je vyšlo na stovky milionů korun, upozornil šéf svazu.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Ázerbájdžán dobyl důležité místo na jihu Náhorního Karabachu

Arménie připustila stažení jednotek Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters s připomínkou, že ani nové příměří, zprostředkované Spojenými státy, neukončilo už měsíc pokračující boje o horskou enklávu.

Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan na tiskové konferenci uvedl, že etnické arménské síly ustoupily z města Kubatly (ázerbájdžánsky Qubadli), "aby se vyhnuly zbytečným ztrátám". Situace podle něj není "kritická". Ázerbájdžánská média jásají nad osvobozením oblasti, kterou po 27 let "okupovali Arméni".

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Dobrovolníků v Česku přibývá, za rok odvedli práci za více než 9 miliard

Dobrovolníci v Česku odpracovali v roce 2018 v neziskových organizacích 57 milionů hodin. Zdarma tak odvedli práci, která by měla při mediánovém výdělku hodnotu přes 9,3 miliardy korun. Proti roku 2013 je částka o 3,3 miliardy vyšší a celkový čas, který lidé dobrovolnické činnosti věnovali, se prodloužil zhruba o pětinu. Výsledky představila v úterý Jitka Fořtová z Českého statistického úřadu.

Mezi neziskové organizace řadí statistici spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, ale i profesní komory, politické strany, zájmová sdružení firem či veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven. "Ve srovnání s rokem 2013 ocenění dobrovolnické práce vzrostlo o jednu třetinu," uvedla Fořtová. Podle ní se do částky promítl růst počtu odpracovaných hodin, ale také výdělků. Ty se v minulých letech zvedaly.

Dobrovolníků postupně přibývá. Při přepočtu na plné úvazky jich v roce 2014 bylo 27 661 a předloni 32 455.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Za schvalování útoku v mešitách potvrdil soud tříletou podmínku

Za schvalování teroristického útoku v novozélandském Christchurchi v úterý pražský vrchní soud potvrdil Jakubu Weingärtnerovi z Olomouce maximální možný podmíněný trest, tedy tříletý s pětiletou zkušební dobou. Uvedla to mluvčí soudu Kateřina Kolářová. Rozhodnutí, které muže uznalo vinným z podpory a propagace terorismu, je pravomocné.

Třiatřicetiletý Weingärtner přispěl loni v březnu na webu drsnysvet.cz do diskuse pod článkem nazvaným "Takto vystřílel útočník novozélandskou mešitu". Napsal "Bravo. Kam mám posílat peníze na právníky střelců?" a připojil tleskající emotikon.

Proti tříleté podmínce si podal odvolání k vrchnímu soudu jak státní zástupce, který pro muže žádal pětileté vězení, tak i Weingärtner. Seřizovač strojů se hájil tím, že je vtipálek a že svůj komentář na internetu myslel ironicky. Tvrdil také, že nekomentoval střelbu, ale svou obavu z toho, že Nový Zéland po útoku omezí držení zbraní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy