Jednorázové plasty v EU končí. Česko nestihlo zákon zavést, riskuje pokutu z Bruselu

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
10. 7. 2021 7:54
Plastová brčka, nádobí nebo tyčinky do uší z unijního trhu brzy nadobro zmizí. V červenci v rámci EU začala platit směrnice zakazující plastové výrobky na jedno použití. Členské státy měly dva roky na převedení nařízení do svých vlastních zákonů. Česko ovšem zůstalo pozadu a riskuje pokutu - zákon totiž stále čeká na projednání poslanci. Mnohé podniky přitom s vyřazením plastů stále ještě bojují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Pražský restaurační koncept Manifesto odstranil plasty ze svého provozu už před třemi lety. "Tehdy jsme umožnili využívat jednorázové obaly z kompostovatelných materiálů, z papíru, příbory ze dřeva, žádná brčka," popisuje pro on-line deník Aktuálně.cz Radka Ondráčková.

"Postupně se snažíme odbourávat jednorázové nádobí. Od roku 2019 čepujeme pivo a servírujeme veškeré nápoje do skla. Tím jsme za jeden rok ušetřili okolo 760 000 jednorázových kelímků z kukuřičného plastu. Vyzkoušeli jsme také ekologické příbory od Refork. Pro náš nový objekt Manifesto Anděl, který letos otevře, jsou již ve výrobě porcelánové talíře, které nahradí jednorázové nádobí při konzumaci na místě," dodává Ondráčková k firemní strategii.

Manifesto je nicméně na české gastronomické scéně v menšině. V Česku stále není mnoho podniků, které by jednorázové plasty nahradily z naprosté většiny. 

Podle Kateřiny Holnové z Asociace restauratérů Apron restauratéři zatím na přechod k plně ekologickým variantám připraveni nejsou. "Určitě jsou světlé výjimky, ale většinou se hospodští zmítají v mnoha akutních problémech. Propad tržeb, nedostatek personálu, vládní omezení, neustále se měnící podmínky pro podnikání, spousta pravidel se změní dříve, než začnou platit," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz.

Zásoby se mohou doprodat

Mnoho hostinských podle Holnové v uplynulých měsících kvůli výdejním okénkům investovalo desítky tisíc korun do balicích technologií, které budou muset v budoucnu vyhodit.

"Doufáme, že přechodové období bude dostatečné a dodavatelé na ekobalení připraveni," dodává Holnová. Zároveň podotýká, že u některých ekologických materiálů restauratéři naráží například na jejich nedostatečnou funkčnost a vhodnost použití u teplého jídla.

Na nepřipravenost českého trhu poukazuje také Josef Žádník, ředitel start-upu Refork, vyrábějícího ekologické příbory a doplňky. "Všichni, tedy od výrobců až po malá bistra, budou muset hledat nová řešení, co svým zákazníkům nabídnou. Pravdou ovšem je, že mnozí výrobci situaci podcenili, nejsou připraveni, nemají za jednorázové plasty náhradu. Podobná situace není jen u nás, ale po celé Evropě," domnívá se Žádník.

Směrnice stanovuje, že jednorázové plastové výrobky se již nesmí v EU vyrábět ani dovážet. Unijní firmy, které se jimi předzásobily, je ale smí doprodat. "Lze tedy očekávat, že minimálně půl roku bude trvat, než z trhu jednorázové plasty zcela zmizí a nahradí je ekologičtější materiály," dodává Žádník.

Česko má čas na přípravu

Tím, že v Česku unijní nařízení ještě nebylo přijato, stát riskuje sankce za nedodržení termínu zavedení zákona. Výrobci i obchodníci ale v každém případě mají na doprodej jednorázových plastů ještě asi rok. 

"V návrhu nového zákona, který aktuálně čeká na projednání sněmovnou, je termín pro doprodej zásob stanovený na 1. 7. 2022. I přesto, že zákon zřejmě projedná až nová sněmovna, ministerstvo životního prostředí nepočítá s tím, že by tento termín nějak měnilo," upřesňuje tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Ovšem dodává, že pokud se daný termín schválení nového zákona příliš přiblíží, možnost doprodeje zásob se nakonec úplně zruší.

Které jednorázové plasty jsou v EU zakázané:

  • plastové vatové tyčinky
  • plastové příbory a talíře
  • brčka
  • míchátka
  • tyčky k balónkům
  • nádoby na potraviny z expandovaného polystyrenu
  • kelímky z expandovaného polystyrenu
  • nádoby na nápoje z expandovaného polystyrenu

Zdroj: ČTK

"Může se stát, že by EK zahájila s ČR řízení o porušení unijního práva, ale věříme, že do doby, než by se řízení posunulo do fáze před Soudní dvůr EU, by zákon již byl schválen a povinnosti vyplývající z evropské směrnice plně implementovány," dodává.

Roubíčková upozorňuje, že výrobci i dodavatelé o zákoně a termínech vědí. "Velmi aktivně s nimi komunikujeme, takže by to pro ně nemělo být nějakým překvapením. Ostatně trh se již před několika měsíci začal zcela automaticky proměňovat i bez platnosti zákona," připomíná mluvčí.

Řetězce jsou připravené

To je případ zejména zahraničních obchodních řetězců, které se ke změnám směrem k udržitelnosti a ochraně životního prostředí hlásí zpravidla nejrychleji.

Všechny jednorázové výrobky zakázané unijní směrnicí už vyřadil z prodeje například obchodní řetězec Lidl. "Jednorázové plastové nádobí a brčka neprodáváme již od roku 2018, plastovou část ve vatových tyčinkách jsme
nahradili papírem. Jen tato úspora u vatových tyčinek činí více než 21 tun plastu ročně," upřesňuje pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Tomáš Myler.

Kaufland vyřadil z prodeje jednorázové plastové nádobí, vatové tyčinky, brčka a igelitové tašky na konci minulého roku.

Na plánovaný zákaz jsou připraveny také prodejny Albert. "Nahrazování plastového nádobí a brček bylo však pouze první částí práce, kterou v oblasti snižování spotřeby plastů a umožnění jejich snadné recyklace provádíme. Právě díky snížení či nahrazení plastového materiálu jsme jen u ovoce a zeleniny uspořili za loňský rok přes 192 tun plastu," vypočítává šéf komunikace Jiří Mareček.

Tisková mluvčí Globusu Aneta Turnovská nicméně připomíná, že někteří zákazníci plastové nádobí stále poptávají. "Na obměnu nabídky si zvykají pomalu," připouští. Upozorňuje také, že kvůli hygienické bezpečnosti v době koronaviru se zvýšil odbyt zejména mikrotenových sáčků a rukavic.

Přesto ani Globus již jednorázové plasty neprodává. Nahradily je dřevo, papír a materiály z pšeničných otrub nebo cukrové třtiny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy