Zemědělci kvůli vysokým maržím hrozí protesty. Další vnucování, reaguje svaz obchodu

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
21. 6. 2021 17:15
Agrární komora ČR zvažuje protestní akce kvůli chování obchodních řetězců. Zemědělcům vadí, že řetězce prodávají zboží s větší marží, zatímco jim platí stále stejné peníze. Mohlo by jít o blokády dopravy v okolí logistických center nebo prodejen, sdělil na tiskové konferenci prezident komory Jan Doležal. Podrobnosti ani termín protestních akcí ale neuvedl.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Podle viceprezidenta komory Jiřího Milka se ale bude o akcích rozhodovat až na konci prázdnin. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza sdělil, že "agrobaronům" jde jenom o to, aby si uměle navýšili zisky na úkor zákazníků.

"Velmi vážně uvažujeme o nějakých akcích, jako jsou blokády, abychom upozornili na neutěšenou situaci, která tady ve výrobní vertikále je," řekl Doležal.

Podle Milka, který byl ministrem zemědělství v prvním kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO), by se o protestech mohlo rozhodnout na agrosalonu Země živitelka, který bude na konci srpna v Českých Budějovicích. Zde pravidelně zasedá vedení komory.

"Jde nám o to, abychom upozornili na chování obchodních řetězců. Zemědělci se nebudou přivazovat nikam ke svodidlům nebo blokovat ve velkém dopravu, ale spíše by šlo, pokud by se o tom rozhodlo, o blokování distribučních center nebo přímo samotných obchodů," dodal prezident komory.

Podle něj není možné, aby obchod v ČR dlouhodobě bohatl a zemědělci museli prodávat komodity za stejné ceny jako před desetiletím.

Komoře také vadí, že řetězce s ní nekomunikují. Zástupci komory, Zemědělského svazu ČR a Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků napsali proto v květnu dopis na centrály řetězců, které v ČR provozují obchody. Šlo o Schwarz Gruppe v Německu, Tesco ve Velké Británii, REWE Group v Německu a Ahold Delhaize v Nizozemsku.

Podle komory se v dopise psalo, že zemědělci chtějí vyjednat vzájemně výhodné podmínky, které umožní udržení dlouhodobých vztahů. "Po měsíci a půl, během kterých zmíněné zahraniční společnosti na dopis nereagovaly, byl nyní odeslán druhý dopis se stejnou výzvou k jednání, s jehož obsahem bude seznámena veřejnost," dodala komora.

Kartel odmítáme, říká svaz obchodu

Prouza dopisy komory komentovat nechtěl, neobdržel je. "Musím ale zdůraznit, že se ani SOCR ani jednotlivé obchodní řetězce nebudou nikdy účastnit žádných kartelových dohod, jaké chce uzavírat Agrární komora," sdělil v reakci prezident obchodníků.

Podle něj nejde komoře o české potraviny, ale o umělé navyšování zisku. "Takový postup jednoznačně odmítáme bez ohledu na to, jestli chtějí agrobaroni lidem vnutit své produkty pomocí kvót nebo pomocí blokád," uvedl.

Na konci května zveřejnila komora průzkum na základě odpovědí svých členských podniků, přičemž její členové požadují zákaz některých nekalých obchodních praktik, jako je například odběr zboží za podnákladové ceny.

Změny přitom měla přinést do české legislativy novela zákona o významné tržní síle, kterou se měla zavést do ČR evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách. Zákonodárci měli na implementaci čas do začátku letošního května, což ale nestihli. Novelu ještě ani neprojednala vláda, podle Milka o ní budou reálně jednat až zákonodárci, kteří vzejdou z podzimních voleb.

Brambory jako letošní příklad

Podle květnového průzkumu mezi 191 členy komory se setkala s nekalými praktikami většina zemědělců. Třetina členů uvedla, že jsou vůči nim uplatňované nespravedlivé postupy pravidelně.

"Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 Kč/kg zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 Kč/kg," uvedl už dříve Doležal.

To podle něj znamená, že základní cena suroviny od zemědělce se na finální ceně pro zákazníka podílí necelou třetinou. "Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu," dodal. Doležal také argumentoval stoupajícími cenami vstupů, jako jsou obaly nebo pracovní síla.

Podle prezidenta Agrární komory ČR dochází k tomu, že se do Česka dováží potraviny za dumpingové ceny ze zahraničí, do řetězců se pak české zboží nedostane. Zemědělci proto pěstují plodiny, které budou finančně bezproblémové, jako je pšenice nebo řepka. Komora také navrhuje zvýšení stavů zásob potravin ve státních hmotných rezervách.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy