Praha – Český trh je pro švýcarského výrobce kartáčků značky Curaprox nejúspěšnější ze všech zemí, v nichž působí. A stále roste. Od roku 2012 se zisk české pobočky více než zdvojnásobil, loni přesáhl 80,6 milionu korun. Firma očekává, že letos zvýší prodej o 600 tisíc na šest milionů klasických kartáčků s patentovanými vlákny Curen.
Značka Curaprox se na českém trhu objevila těsně po roce 1989. Za „filozofií“ a dnešní podobou kartáčků stojí zubař a český emigrant Jiří Sedelmayer, který sbíral zkušenosti na univerzitní klinice v Hamburku. Později se spojil se švýcarským výrobcem dentálních potřeb Uelim Breitschmidem, který společnost Curaden vede od roku 1966 dodnes. Značka Curaprox vznikla v roce 1972.
Sedelmayer po sametové revoluci jezdil do Česka, aby své zkušenosti a přístup předával zdejším studentům stomatologie a zubním lékařům. Prodej kartáčků Curaprox byl tehdy organizován prostřednictvím dvou obchodních partnerů, dnes je jich už deset.
Ze tří druhů klasických zubních kartáčků je v Česku nejprodávanější jejich nejměkčí varianta. Podíl “ultra softů” roste, letos už dosahuje 56 procent z celkového prodeje této značky. Patentovaná je také osmihranná ručka, která člověka navádí tak, aby si čistil zuby pod správným úhlem – zhruba 45 stupňů. “Špatný kartáček má buď velkou hlavu, špatnou rukojeť, různě dlouhá nebo gumová masážní vlákna,” říká dentální hygienistka Ditta Zavřelová z pražské dentální kliniky Alfadent.
Českou republiku zmiňuje Curaden také na svých švýcarských stránkách. „Ultra měkký kartáček Curaprox CS 5460 dosáhl v České republice kultovního statusu,“ uvádí. Závody ve Švýcarsku, Německu a Itálii vyrábějí také mezizubní kartáčky, pasty, ústní vody, dudlíky a další potřeby pro dentální hygienu na základě zadání specialistů. Mezi neúspěšnější trhy patří kromě Česka také Slovensko, Slovinsko a Brazílie, dobře si stojí také Německo a domácí Švýcarsko.
Hlavními konkurenty Curaproxu jsou značky TePe, Swissdent nebo Herbadent.
Celková spotřeba zubních kartáčků různých značek v Česku od loňského září do letošního srpna stoupla o 9,4 procenta. “Nejrychleji rostla spotřeba mezizubních kartáčků, kterých se prodalo téměř o třetinu více než před rokem,” říká Šimon Halamásek z agentury Nielsen. Potvrzuje, že Češi preferují spíše měkčí varianty kartáčků. “V uplynulých 12 měsících se na prodejích podílely více než polovinou,” dodává. Od loňského září do letošního srpna Češi koupili 16,3 milionu kusů klasických kartáčků.
“Ačkoliv jsem neměla možnost otestovat všechny značky kartáčků na trhu, řadím Curaprox k těm kvalitnějším. Vadí mi ale, že v minulosti byl trend extrémně tvrdých vláken, nyní je zase trend opačný, tedy používání až extrémně měkkých kartáčků. Ani jedno není dobře,” říká hygienistka Zavřelová. Pokud nejde o pacienta se sklony k zánětlivým dásním, doporučuje méně měkké varianty.
Také v Česku spolupracuje značka Curaprox se zubními lékaři. Někteří produkty švýcarské značky prodávají přímo v ordinacích, jiní své pacienty posílají do blízkých lékáren. Lékaři jsou pro firmu nejdůležitějším prodejním kanálem. V ordinacích jsou kartáčky levnější, zabalené v celofánu. Značka také provozuje vlastní e-shop a prodejní stánky, které jsou specialitou českého a slovenského trhu. Barevné kartáčky se objevují také v regálech supermarketů a drogerií.
Ačkoliv Curaprox prý neusiloval o zastoupení ve velkých řetězcích, poptávka zákazníků si to vyžádala. Výrobce kartáčků se tak ocitl ve výhodné pozici. “Slevové akce zásadně nepodporujeme. Obchodním partnerům doporučujeme výši marže, kterou mohou, ale nemusí respektovat – to neovlivníme. Některé řetězce přišly na to, že naše trojbalení je strategickou položkou lákající zákazníky. Jsou pak schopní prodávat s minimální nebo s žádnou marží,” vysvětluje Marie Glaserová, ředitelka české pobočky. Právě kartáčky v trojbalení jsou nejoblíbenější položkou ze sortimentu místní pobočky, cena této trojice se u některých obchodníků blíží dvěma jednotlivým kusům.
Správná doba čištění zubů je u každého člověka jiná, závisí i na technice čištění a šikovnosti. „Obecně lze říci, že s rostoucí měkkostí vláken roste i doba nutná k vyčištění, ale zároveň roste i šetrnost čištění,” míní Glaserová. Podle zubařky Barbory Klasové se nedá určit optimální doba čištění zubů. “Pokud čistíme správnou technikou a ke klasickému kartáčku dodáme i péči o mezizubní prostory, tak to může trvat až 10 minut,” dodává.
Také podle hygienistky Zavřelové je správná doba čištění individuální. “Někteří pacienti své zuby čistí sedm minut a mají je stejně špatně vyčištěné jako ti, kteří si je čistí jen dvě minuty,” vysvětluje. Podle ní by čištění mělo trvat déle než tři a půl minuty. “Klíčové je také popsat pacientovi, jak sám pozná správně vyčištěné zuby. Stačí přejet zuby jazykem a cítit naprosto kluzký povrch,” vysvětluje Zavřelová.
Obě odbornice se shodují, že Češi jsou v péči o svůj chrup více svědomití než dříve. “Vlivem lepší informovanosti a vylepšeným pomůckám pro čištění mají zdravější ústa,” říká také lékařka Barbora Klasová, vedoucí zubní kliniky Dent Medico.
“Je vědecky prokázané, že infarkt nebo mrtvice jsou mimo jiné způsobeny bakteriemi, které se dostávají z dutiny ústní do cév, usadí se na jejich stěnách. Tím dojde k jejich zúžení a uzavření cév,” zdůrazňuje Zavřelová, proč jsou ústa důležitá pro zdraví celého těla.
