Jak se změnil český jídelníček od roku 1950? Králíky na dvorku nahradily sekačky a bazény

Tereza Holanová Tereza Holanová
3. 12. 2015 11:00
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve srovnání s rokem 1950 spotřebují lidé více těstovin, sýrů a drůbežího masa. Naopak popularita hovězího klesla, snižuje se i spotřeba brambor a chleba. Za změny v českém jídelníčku může jiný životní styl, lepší dostupnost zahraničního zboží i růst kupní síly obyvatel.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Spotřeba chleba, brambor či hovězího masa v Česku dlouhodobě klesá, zatímco rohlíků, čokolády, sýrů či ovoce nakupují lidé stále více. Ukazuje to studie Českého statistického úřadu (ČSÚ), která porovnává spotřebu potravin v tuzemsku od roku 1950.

Mezi hlavní důvody změn patří jiné stravovací návyky - vliv má rostoucí popularita zdravého životního stylu, ale také zrychlení pracovního tempa. Kromě toho se po roce 1989 a pádu "železné opony" zlepšila dostupnost některých potravin - na český trh se dostalo dříve nedostakové ovoce ze zahraničí, které je navíc dostupné po celý rok. Zároveň vzrostla kupní síla obyvatel, takže si průměrný spotřebitel může dovolit i položky, na které mu dříve výplata nevystačila.

V roce 1950 připadalo na každého obyvatele v průměru 90 kilogramů chleba ročně, loni to bylo sotva 40 kilogramů. Naopak roční spotřeba rohlíků, housek a dalších výrobků z pšeničné mouky vzrostla ze zhruba 20 kilogramů v padesátých letech na současných 50 kilo na osobu.

Kuřecí místo hovězího

Spotřeba kuřecího a vepřového masa dlouhodobě roste, hovězí naopak po roce 1989 výrazně ztratilo na popularitě - zatímco až do rozpadu "sovětského bloku" jeho spotřeba rostla, poté klesla na zhruba sedm kilogramů ročně.

"Souvisí to i s tím, že v současné době máme okolo 300 tisíc dojných krav, zatímco dříve to byl milion," vysvětluje Jiří Hrbek, ředitel statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. S poklesem nabídky hovězího se zároveň zvýšila jeho cena. Dalším důvodem může být náročnější příprava.

Klesla například i spotřeba králičího masa, které podle Hrbka nabízeli dříve hlavně malí zemědělci. Až do konce devadesátých letech přesahovala roční spotřeba na osobu tři kilogramy, loni to byl pouze jeden. "Králíci mizí z našich dvorků, místo nich jsou tam bazény nebo sekačky," předpokládá Hrbek.

Spotřeba vybraných potravin (na osobu za rok):

Položka 1950 1989 2014 Změna oproti roku 1950
Chléb 87 kg 57 kg 40 kg - 54 %
Pšeničné pečivo 26 kg 33 kg 53 kg + 103 %
Těstoviny 1,8 kg 3,1 kg 7,3 kg + 306 %
Vepřové maso 25 kg 50 kg 41 kg + 64 %
Hovězí maso 15 kg 30 kg 8 kg - 47 %
Drůbeží maso 2,4 kg 13 kg 25 kg + 942 %
Kravské konzumní mléko 160 l 91 l 58 l - 64 %
Sýry 1,6 kg 7,8 kg 12,8 kg + 700 %
Ovoce 63 kg 70,5 kg 78 kg + 24 %
Zelenina (bez brambor) 75 kg 69 kg 86 kg + 15 %
Brambory 146 kg 83 kg 70 kg - 52 %
Nealkoholické nápoje celkem 13 l 109 l 249 l + 1 815 %
Alkoholické nápoje celkem 109 l 171 l 173 l + 59 %

Zdroj: ČSÚ

Více tropického ovoce, méně brambor

Pokud jde o mléčné výrobky, dlouhodobě roste spotřeba sýrů - na každého Čecha teď připadá v průměru 13 kilo ročně, zatímco v roce 1950 to bylo jen okolo dvou kilogramů. Podíl taveného sýra přitom klesá - v roce 1950 se na všech nákupech sýrů podílel 43 procenty, loni jen šestnácti.

Spotřeba ovoce dlouhodobě roste, stále častěji si Češi dopřávají tropické jižní plody. V roce 1950 byl jejich podíl na prodaném ovoci 3,5 procenta, loni téměř 40 procent. "Spotřebitel není limitován tím, co si ze své zahrádky sklidí, a nemusí doufat, že se mu to ve sklepě nezkazí," dodává Hrbek.

Spotřeba zeleniny je nyní na podobné úrovni jako před 65 lety. Lidí více kupují rajčata a papriky, dlouhodobě naopak klesá zájem o mrkev a zelí. Výrazný poklesl od roku 1950 zaznamenaly brambory. Jejich průměrná roční spotřeba na osobu klesla ze 150 kilogramů na přibližně 70.

Brambor spotřebujeme podle Hrbka méně i kvůli tomu, že nyní je výrazně širší nabídka polotovarů a méně se plýtvá. „Dříve člověk nakoupil několik pytlů brambor a uskladnil je, ne vše reálně spotřeboval,“ připomíná. Dnes lidé nakupují brambory jednotlivě většinou jen tehdy, když je potřebují.

A vzhledem k tomu, že spotřeba těstovin naopak vzrostla, to může znamenat, že část lidí nahradila brambory přílohou, kterou lze připravit jednodušeji a rychleji.

Chudý rok 1965

Mezi lety 1950 až 2014 spotřebovali Češi v průměru 744,8 kilogramu potravin za rok. Největší podíl na spotřebě mají mléko a mléčné výrobky - těch každý člověk spotřeboval 218,8 kilogramu ročně. Brambor spotřebuje v průměru 94,7 kilogramu za rok, masa a ryb 81,7 kilogramu, zeleniny 75 kilo, ovoce 61,5 kilo a cukru 37,8 kilo ročně.

Nejvíce potravin ve sledovaném období Češi spotřebovali v roce 1989, kdy na každého obyvatele připadlo 807 kilogramů. Naopak nejméně to bylo v roce 1965 - tehdy průměrná roční spotřeba na osobu činila zhruba 686 kilogramů.

 

Právě se děje

Další zprávy