Hypermarketům dává přednost už téměř polovina domácností, ukázal průzkum

Ekonomika Ekonomika
9. 9. 2015 12:32
Obliba hypermarketů v Česku stále roste. Podle průzkumu společnosti GfK jsou hlavním nákupním místem potravin a základního nepotravinářského zboží už pro 47 procent domácností. Na druhém místě jsou diskontní řetězce s 23 procenty. Při výběru prodejny, v níž domácnosti utrácí za rychloobrátkové zboží nejvíce, jsou stále ještě důležitější akční ceny a slevy, které prodejna nabízí, než příznivé ceny v prodejně celkově.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ahold

Praha – Hypermarkety jsou hlavním nákupním místem potravin a základního nepotravinářského zboží už pro 47 procent domácností v České republice. Jejich obliba tak stále roste – loni je uvedlo 43 procent domácností a například v roce 2000 jen 23 procent. Vyplývá to ze studie společnosti GfK nazvané Supermarket, Diskont & Hypermarket 2015.

Hypermarkety (Albert Hypermarket, Globus, Kaufland a Tesco Hypermarket, dříve také Interspar) jsou nadprůměrně oblíbené ve středně velkých městech (20 až 100 tisíc obyvatel) a v Praze.

Na druhém místě jsou diskontní řetězce (COOP Diskont, Lidl, Norma, Penny Market), které jsou nyní hlavním nákupním místem pro 23 procent domácností. Diskontní prodejny jasně vedou v menších městech s pěti až dvaceti tisíci obyvateli. Jejich obliba zůstává v posledních šesti letech víceméně stabilní.

Hlavní nákupní místo
Hlavní nákupní místo | Foto: Incoma GfK

Postupně klesá podíl supermarketů (Albert Supermarket, Billa, Tesco Supermarket). Nyní je jako své hlavní nákupní místo uvádí 17 procent domácností, zatímco v roce 1998 to bylo 29 procent. Supermarkety jsou nejpopulárnější ve větších městech nad 100 tisíc obyvatel včetně Prahy.

Menší prodejny (malé samoobsluhy a pultové prodejny) má jako své hlavní nákupní místo 13 procent domácností. Nejoblíbenější jsou v malých obcích do pěti tisíc obyvatel, kde obvykle ani větší obchody nebývají. Ještě v roce 1998 byly přitom menší prodejny hlavním nákupním místem pro 58 procent domácností, v roce 2007 pak pro 21 procent.

Při výběru prodejny, v níž domácnosti utrácejí za rychloobrátkové zboží nejvíce, jsou stále ještě důležitější akční ceny a slevy, které prodejna nabízí, než příznivé ceny v prodejně celkově. Více než 70 procent českých domácností přiznává, že v posledních šesti měsících nakoupilo nějaké rychloobrátkové zboží podle letáků řetězců.

Více než 90 procent domácností pak v průzkumu GfK přiznalo, že v posledních šesti měsících nakoupilo potraviny nebo drogerii podle takzvaných POS materiálů umístěných přímo na prodejně – jde například o cedulky s označením pro zboží v akci či slevě.

Letáky a POS materiály přitom výrazně silněji ovlivňují nákupní rozhodnutí žen, starších zákazníků a lidí s nižším a středním vzděláním. Letáky jsou nejvíce ovlivněni zákazníci z Prahy a malých obcí do jednoho tisíce obyvatel, nejméně naopak lidé z měst o velikosti 100 až 300 tisíc obyvatel. Už 13 procent domácností uvádí, že má na své poštovní schránce žádost o nevhazování letáků.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Americký diplomat Sondland připustil, že na Trumpův pokyn tlačil na Ukrajinu

Americký diplomat Gordon Sondland při středečním veřejném slyšení v Kongresu připustil, že na pokyn prezidenta USA naléhal na Kyjev, aby dodal informace zvýhodňující Donalda Trumpa ve volbách. Sondland, Trumpův stoupenec a sponzor jeho volební kampaně, promluvil ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb, který chce usvědčit Trumpa, že se na Kyjevu domáhal informací poškozujících jeho možného volebního soka Joea Bidena.

Sondland působí jako velvyslanec USA při Evropské unii a demokraté toužící vystavit Trumpa hrozbě ústavní žaloby ho považují za klíčového svědka. Hotelový magnát je podle médií členem skupiny nazývané "amigos" (přátelé), do níž patří ministr energetiky Rick Perry a zmocněnec USA pro Ukrajinu Kurt Volker. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání "špíny" na Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy