Do hospod mimo město se lidé nehrnou, říká šéf Budvaru. Trpí hlavně menší podniky

Radek Novotný, redaktor týdeníku Ekonom
11. 12. 2022 15:45
Tržby za pivo v restauracích se sice letos zvýšily meziročně skoro o třetinu, přesto pivovarský průmysl nemá co slavit. Výroba a prodej zdaleka nedosahují čísel před pandemií koronaviru. Podle ředitele národního podniku Budějovický Budvar Petra Dvořáka se konzumenti vracejí jen do určitých restaurací a zejména do menších hospod mimo města se nehrnou. K tomu se teď přidalo extrémní zvýšení nákladů.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Budvaru meziročně vyrostly jen variabilní náklady zhruba o 300 milionů korun, tedy o více než čtvrtinu, a tak zdražil pivo o 15 procent. "Aby toho nebylo málo, letos byla mizerná úroda chmele, což také zamává s jeho cenou," říká Dvořák.

Manažer, který působí na vysokých pozicích v pivovarnickém průmyslu přes dvacet let, odmítá dohady o tom, jestli by se stát měl zbavit národního pivovaru a sanovat z jeho prodeje schodek státního rozpočtu. "Budvar je minimálně z pohledu marže efektivnější než mnoho světových pivovarů včetně třeba Carlsbergu," říká a jako důvod nevidí ani to, že alkohol počítá zákon mezi drogy a stát tak de facto vyrábí legální narkotikum. "Rozhodně bych netvrdil, že pivo je droga," dodává. 

Říká se, že Češi se dělí na pivaře a vinaře. Do které skupiny spíš patříte?

Jsem pivař, ale přiznám se, že ani vínu se nevyhýbám. Naopak se aktivně vyhýbám tvrdému alkoholu.

Jaké typy a značky piva vám chutnají nejvíc?

Samozřejmě mám rád piva z naší produkce, ale jako ředitel Budvaru nejsem asi úplně nezávislý hodnotitel. Obecně mám rád spíš hořčejší piva a také lehčí piva s menším množstvím alkoholu. Miluju plnochuťové desítky. Pivo považuju za sociální záležitost, takže si radši dám víc méně alkoholického piva, než abych musel po třech pivech domů.

V Česku se nejvíc pijí spodně kvašená piva, ležáky a výčepní, ale stále více příznivců si získávají i méně běžné typy, zejména svrchně kvašená piva jako IPA nebo stout a také ochucená a nealko piva. Změnila to nějak pandemie a přechod pivařů z restaurací na domácí konzumaci?

Klasický radler, pivo míchané s limonádou, které má kolem dvou tří procent alkoholu, dnes už zase takový hit není. Roste spotřeba a obliba ochucených nealkoholických piv. Do tohoto segmentu jsme vstoupili ve spolupráci s Mattoni značkou Birgo. Také rostou malé pivovary, které často vyrábějí svrchně kvašená piva a různé speciály.

Spolupracujete s těmito menšími pivovary?

Ano, některá jejich piva nabízíme v našich hospodách nebo našim zákazníkům, abychom doplnili portfolio, protože nemáme tendenci vyrábět svrchně kvašená piva samostatně. Považujeme se za ležácký pivovar. Máme obrovskou kapacitu ležáckých sklepů, což už je dneska vcelku vzácnost. Myslím si, že segment speciálních piv z minipivovarů dál poroste. Slyší na něj čím dál tím víc zákazníků a to nás vlastně těší. Čím víc se diskutuje o tom, jak se vaří kvalitní pivo, tím lépe pro Budvar, celý trh i konzumenty. Jinak by pivu i u nás dost hrozilo to, jak se vyvinul německý trh.

Jaký vývoj myslíte?

Na pivo se začalo mnohem víc pohlížet jako na komoditu. Když jdete do německého obchodu, vidíte tam sloupce přepravek od pivovarů, které mezi sebou soutěží jen cenou. Kdybychom porovnali český a německý trh v tom, kolik hospod nabízí kvalitní točené pivo, už jsme dneska dál. V Německu tento formát mizí. Nejde ale jen o tuto zemi, řemeslo se z pivovarnictví začalo pomalu vytrácet celosvětově. Tlačí to hlavně velké pivovarské skupiny. Proto jsem rád za trend malých řemeslných pivovarů, protože u nich nejde jen o to, za jakou cenu si pivo koupíte.

Narážíte na pojem europivo a jakousi standardizaci piva?

Dochází ke standardizaci, zvyšování efektivity výrobního procesu. V důsledku toho se využívají různé "zkratky", aby se vyrábělo víc piva s nižšími náklady. My jsme například jeden z mála pivovarů, respektive jediný, co znám, který na výrobu klasického ležáku používá jen lisovaný chmel, žádné granule nebo extrakty. V mnoha pivovarech už také neuvidíte ležácké tanky a sklepy, nahradily je nové technologie. Právě to, že se z pivovarnictví stala průmyslová výroba, vyvolalo posun zpátky a nástup kraftových minipivovarů. Díky nim se řemeslná výroba zase vrací i na hlavní trh a v tom je kouzlo spolupráce s nimi.

Nealko pivo s příchutí jste letos pro změnu začali vyrábět spolu s Mattoni. Proč ne sami?

Smysl nám to dává z podobného důvodu, jako proč spolupracujeme s minipivovary. Jsme experti na pivo, a ne na soft drinky. V tom je zase silná Mattoni. Navíc nejsme tak velcí, abychom uměli takový produkt natlačit do celého trhu.

V Česku teď běží kampaň Nechmel děti. Upozorňuje na to, že rodiče často podávají dětem ochucené pivní nápoje, které někdy obsahují i alkohol. Děti pak přestávají rozlišovat mezi limonádou a pivem, je pro ně přirozené odmalička. Jak se k tomu stavíte?

Držíme se našeho etického kodexu, takže inzerci ani distribuci necílíme na nikoho pod 25 let. Z pohledu dospělého je nealko pivo, které je dominantní částí ochuceného nápoje, krásný přírodní produkt obsahující přírodní sladový cukr bez umělých sladidel či jiných náhražek. Mimochodem, umělá chemická sladidla v nápojích inzerovaných pro děti považuji za mnohem větší problém. S těmi jako rodič zásadně nesouhlasím.

A pokud někdo používá argument, že si pivovary díky ochuceným pivním nápojům vytvářejí nové konzumenty, pak zakažme také Vineu a Top Topic, postavené na bázi vinných hroznů.

Prodeje piva v minulých dvou letech v Česku kvůli covidu klesaly. Jak se letos daří pivovarnickému průmyslu?

Lépe. A výrazně lépe se také prodává čepované pivo v restauracích. Pořád se ale čísla neblíží hodnotám z roku 2019.

Podle svazu pivovarů za první tři kvartály letošního roku vzrostl o třetinu prodej čepovaného piva v restauracích. Sledujete návrat konzumentů do hospod?

Toto zvýšení vychází ze srovnání s minulým rokem, který byl pro celé gastro super nešťastný, protože bylo několik měsíců zavřeno. Takže růst o třetinu není úplně výhra. Navíc návrat hostů vidíme jen v některých hospodách. Zavedené a ikonické restaurace se v mnohém vracejí na předcovidová čísla, ale trpí menší, zejména mimoměstské restaurace a také sezonní bistra.

Je otázka, kolik z nich vůbec na sezonu zase otevře. Výrazný růst nákladů strhává hospody s nižší úrovní zisku do ztrát. V řadě z nich tak přemýšlejí, jestli vůbec pokračovat. Podle našich informací letos už zhruba pět procent hospod skončilo, což je obrovské číslo, byť nejspíš jde hlavně o menší podniky.

Výstav, tržby i zisky Budvaru i v pandemii rostly. Co způsobilo, že se vám dařilo jít minulé dva roky proti trendu trhu?

Letos nás už situace na trhu lehce zpomalí, ale dlouhodobě profitujeme z toho, že nejsme závislí čistě na českém nebo na nějakém jednom konkrétním trhu. Export tvoří asi 70 procent našeho výstavu a táhne nás. Zejména v minulém roce šlapal výborně, rostli jsme na všech našich deseti největších vývozních trzích a dařilo se nám i na domácím.

Proplout dvěma covidovými roky o něco lépe než mnohým dalším pivovarům se nám povedlo také díky tomu, že máme nižší podíl v sudovém pivu, které se vozí hlavně do restaurací. Velkou část tohoto období byly zavřené. Naopak na trzích, kde se pohybujeme, rostly prodeje baleného piva, na které se zaměřujeme především.

Co vás letos zpomalí?

V březnu jsme zastavili export do Ruska, klesne asi o 80 procent. Proto nám o nějaké jednotky procent klesne i celkový výstav. Ale pokud bychom odečetli Rusko, celkový export znovu narostl a také domácí tržby se posunou výš.

Jak se vám daří nahradit výpadek ruského trhu?

Částečně se to povedlo zavedením nealkoholického ochuceného piva Birgo, ale ruský trh je moc velký na to, aby se nám ho podařilo nahradit úplně, proto letos ve výstavu klesneme. Hlavní problém ale není v tržbách, spočívá především v ziskové části, protože jen za tento rok naše variabilní náklady vyrostly o více než 300 milionů korun, což je přibližně na třech miliardách celkového obratu a loňském 400milionovém zisku znát.

O kolik procent se vám zvýšily náklady?

Asi o 25 až 30 procent. Děláme různá opatření, ale zásah do zisku je příliš velký a myslím si, že to bude platit pro většinu firem kromě několika oborů, jako je třeba elektrárenství.

Jak odhadujete další vývoj vašich prodejů?

To je na extra vyleštěnou křišťálovou kouli. Zatím počítám s tím, že v příštím roce zůstaneme plus minus na stejné úrovni jako letos. Neznámých je ale hrozně moc.

Jak jste v poslední době měnili ceny piva a jak to bude v nejbližší době?

Letos jsme nejdřív zdražili asi o pět procent a od listopadu o dalších deset. Předpokládám, že to bude základ pro příští rok, ale teprve až dopočítáme veškeré náklady, pak uvidíme, jestli budeme muset na jaře oznamovat další zdražování.

Jak se vypořádáváte s rostoucími náklady, zejména na energie?

Plyn přímo nepoužíváme prakticky vůbec. Jsme napojení na městskou teplárnu. Nepřímo se nás ale týká i zdražování plynu, který používají například skláři, takže cena lahví jde nahoru o desítky procent. Problém je elektřina, která z roku na rok vyrostla troj‑ až čtyřnásobně. Náklady na elektřinu se nám zvýšily asi o 100 milionů korun.

Také stoupá cena sladu, protože prakticky všechny sladovny suší zrno na plynu. Zároveň dramatickým způsobem vzrostla cena sladovnického ječmene jako takového. Aby toho nebylo málo, letos byla mizerná úroda chmele, což také zamává s jeho cenou.

Kompletní rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

 

Právě se děje

Další zprávy