Takzvaná frankfurtská tabulka slev slouží jako orientační pomůcka pro výpočet kompenzace za "vadné zájezdy" už od roku 1985. Je užívána v Německu, Rakousku i v jiných evropských zemích včetně Česka.
V žádné zemi nicméně není právně závazná. To znamená, že má pouze podpůrnou roli a slouží jako východisko pro výpočet reklamačních náhrad uplatňovaných nespokojenými klienty vůči cestovním kancelářím.
"Není nám známo, že by se frankfurtská tabulka v České republice užívala pro výpočet takzvané 'náhrady za ztrátu radosti z dovolené' pravidelně," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz partner advokátní kanceláře Havel & Partners Ivan Rámeš.
Její použití je podle něj ze strany soudů spíše výjimečné, v posledních letech se ale začíná objevovat o něco častěji. České soudy uznávají, že frankfurtská tabulka může plnit určitou podpůrnou roli pro výpočet finanční kompenzace pro zklamané klienty.
Přehledem výše slev si mohou pomoci i samy společnosti. "My jsme ji v minulosti používali jako orientační nástroj, pokud došlo k nějaké chybě u nás," potvrzuje například mluvčí zájezdového portálu Invia Andrea Řezníčková.
Zároveň ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí o výši slevy leží na cestovní kanceláři. "U údajů pohybujících se v určitém rozmezí se výše kompenzace řídí stupněm pochybení a stanoví se pomocí objektivních kritérií. Subjektivní dojmy nejsou brány v úvahu. Čili není to závazné. Může to být pouze jakýmsi vodítkem," popisuje Řezníčková.
Za plíseň i polovinu z ceny
Frankfurtská tabulka slev počítá s těmi nejzákladnějšími nedostatky, které mohou člověka na dovolené potkat. Ty největší slevy - tedy až 50 procent z ceny zájezdu - navrhuje v případech, kdy během ubytování zcela chybí přislíbené stravování, pokoj vykazuje poškození jako rez či plíseň nebo se v něm vyskytuje hmyz.
Až 40procentní sleva je podle ní adekvátní v případě nočního hluku, až 30procentní pak při zkažené stravě.
Naopak s maximálně pětiprocentní slevou může nespokojený klient uspět v případě, že v okolí hotelu chybí restaurace či supermarket, byl-li přislíben. Pět procent z ceny zájezdu lze podle tabulky vrátit i v případě, že byl odlet posunut o více než čtyři hodiny.
Soudy se nevyplatí
Předsedkyně spotřebitelské SOS-Asociace Gerta Mazalová je ohledně využití německé tabulky v Česku ještě o něco pesimističtější - podle ní klienti, kteří na tento soubor slev při reklamaci u cestovní kanceláře upozorňovali, příliš nepochodili. "V současné době si myslím, že už se přežila. Nikdo neudělá nic, co udělat nemusí. On to ani neudělá, když podle zákona by udělat měl," podotýká.
Větší úspěch mají podle Mazalové nespokojení dovolenkáři přímo u České obchodní inspekce (ČOI). Ta sleduje poctivost služeb a prodeje. Poskytuje rovněž bezplatně mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kde bývají lidé se svými stížnostmi úspěšnější.
"Soudy nejsou pro spotřebitele často řešením, vzhledem k finanční a časové zátěži. Jsou drahé a trvají často i léta s nejistým výsledkem, rozhodně nejsou řešením pro seniory," vysvětluje šéfka spotřebitelské organizace.
Frankfurt nebo Kempten
ČOI ovšem německé tabulky doporučených slev nejsou cizí. Spíše než tu frankfurtskou ale podle ní německá justice častěji používá poněkud obsáhlejší kemptenskou tabulku vad zájezdů.
"V rámci činnosti ESC jsou na oba výše uvedené nástroje k určení výše slevy spotřebitelé upozorňováni a v případě vady zájezdu německé CK je obvykle těchto vodítek pro určení výše možného nároku využíváno," uvádí pro on-line deník Aktuálně.cz vedoucí tiskového oddělení ČOI Jana Jelínková.
Podle ní je naopak řada lidí se slevovými tabulkami obeznámena a odkazují na ně už při první reklamaci vad zájezdu.
"S ohledem na to, že v rámci ČR chybí podobný přehled a dosud není k dispozici širší judikatura na toto téma, bývá na výše uvedená vodítka odkazováno i při specifikování možných spotřebitelských nároků vůči českým CK," doplňuje Jelínková. Tuto praxi podle ní využívá také oddělení mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) České obchodní inspekce.
