Chcete půjčku? Stát vás ochrání, rozhodli poslanci

Petr Kučera Petr Kučera
10. 3. 2010 12:45
Přísnější regulace spotřebitelských úvěrů: Lidé dostanou více informací i práv
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Lidé, kteří si vezmou spotřebitelský úvěr, budou moci do 14 dnů odstoupit od smlouvy bez udání důvodu, aniž by jim hrozila sankce.

To je jedna z novinek, kterou přináší nový zákon o spotřebitelském úvěru. Návrh, který vláda poslala do sněmovny s několikaměsíčním zpožděním, dnes schválili poslanci napříč stranami, a to zrychlenou formou už v prvním čtení.

"Zákon výrazně zvýší informovanost spotřebitelů," shrnuje hlavní přínos ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.

Firmy budou muset nově poskytovat úplné informace o všech poplatcích spojených s úvěrem, skryté poplatky se nepřipouštějí. Zákon také přesně definuje vzorec, podle kterého se počítá roční procentní sazba nákladů (RPSN).

Nová pravidla vycházejí ze směrnice Evropské unie a v Česku začnou platit od ledna 2011. Předpokládá se, že Senát ani prezident republiky nebudou mít k zákonu závažnější výhrady.

Více informací ještě před půjčkou

Spotřebitel nově získá právo na kopii návrhu smlouvy o úvěru, kterou pak může projít s odborníkem. Firma mu ji musí poskytnout bezplatně.

Zákon podrobně stanoví, jaké údaje nesmějí chybět v reklamě na úvěr, v informacích před jeho sjednáním i v samotné smlouvě. Mimo jiné jde o RPSN a všechny poplatky, výši, počet a četnost plateb, dobu trvání úvěru a výpočet sankcí při prodlení dlužníka (úroková sazba, smluvní pokuta a další důsledky).

Všechny důležité údaje musí být napsány stejně výrazně, aby se zamezilo dosavadní praxi, kdy jsou důležitá ustanovení mnohdy psána menším písmem, a nepozorní či méně vzdělaní zájemci je tedy snadno přehlédnou.

Věřitel bude povinen pravidelně informovat dlužníka také o změnách v úrokové sazbě, a to před nabytím její účinnosti. Pokud tuto povinnost nesplní, není změna sazby účinná.

Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje potřebné informace a spotřebitel se této skutečnosti dovolá (oznámí to věřiteli), bude se úvěr od tohoto okamžiku úročit pouze ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy. Věřitel pak přitom nemůže po spotřebiteli požadovat žádné další platby.

Přísnější pravidla pro poskytovatele půjček

Přísnější pravidla začnou platit i pro subjekty, které spotřebitelský úvěr poskytují nebo zprostředkovávají. Zatímco dosud jim stačí registrace k volné živnosti, nově půjde o živnost vázanou (spojenou se splněním určitých podmínek). Stát tak chce nad nimi získat větší kontrolu. Dosavadní poskytovatelé a zprostředkovatelé dostanou roční přechodné období.

Zákon nově přiznává spotřebiteli právo vyrovnat své závazky kdykoli před datem splatnosti. Má pak nárok i na poměrné snížení celkových nákladů úvěru a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy. Věřitel může požadovat jen "spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru".

Výše odškodnění nesmí přesáhnout jedno procento předčasně splacené části celkové výše úvěru, pokud doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem smluvního vztahu přesahuje jeden rok. Pokud je tato doba kratší, nesmí tato výše přesáhnout 0,5 procenta.

Odškodnění v obou případech současně nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil během doby od předčasného splacení do sjednaného konce smluvního vztahu.

Zákon také zavádí princip odpovědného úvěrování s cílem zabránit předlužování zájemců. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou muset povinně (a s náležitou odbornou péčí) prověřovat "finanční zdraví" žadatele a jeho schopnost splácet. Jde o obdobu už platné povinnosti obezřetného jednání pro banky.

Schválená přísnější úprava se však nebude vztahovat na půjčky nebo úvěry, jejichž celková hodnota je nižší než 5 000 korun, obsahuje i pojistku proti případnému rozdělení jedné půjčky do několika nižších. Horní limit půjček, na něž se zákon vztahuje, je 1 880 000 korun. Nevztahuje se ani na hypotéky a jiné úvěry na bydlení zajištěné zástavním právem k nemovitosti.

Přísnější úprava se nemá týkat ani například zvýhodněných zaměstnaneckých úvěrů, zcela bezplatných půjček (bez úroku a poplatků) nebo půjček sjednaných s obchodníkem s cennými papíry za účelem provedení investiční operace. Netýká se samozřejmě ani úvěrů pro podnikatele.

Otazníky kolem rozhodčích doložek a maximální RPSN

Podle směrnice Evropské unie musely členské státy přijmout změny do 11. června. To sice poslanci stihli, nicméně změny budou účinné až 1. lednu 2011. Do té doby se tedy oblast spotřebitelských úvěrů řídí dosavadními předpisy.

Kvůli nutnosti zrychlého projednání se dnes ČSSD nepodařilo prosadit své doplňky do vládního návrhu. Sociální demokraté i lidovci chtěli především stanovit maximální možnou výši úroků, přesněji řečeno RPSN. Konkrétní sazbu by určovala vláda formou nařízení.

"Pokusíme se toto doplnění prosadit formou samostatné novely, případně hned po volbách," slíbil dnes poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Oproti původnímu plánu získala příprava zákona nejméně tříměsíční zpoždění. Legislativní rada vlády jej totiž vloni v říjnu vrátila ministerstvu průmyslu a obchodu. To muselo návrh zjednodušit a zpřehlednit.

Z vládního návrhu nakonec vypadla i omezení týkající se rozhodčích doložek. Zákon pouze rozšiřuje působnost Finančního arbitra České republiky i na spory týkající se spotřebitelských úvěrů.

ČSSD přitom navrhuje, aby spory ze spotřebitelských smluv mohly nadále rozhodovat jenom stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem - tedy ty, nad jejichž nestranností a kvalifikací má stát určitou kontrolu. V praxi by šlo o jediný - Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR.

Sociální demokraté chtějí také prosadit, že na řešení sporu u (stálého) rozhodčího soudu by se měly smluvní strany dohodnout až po vzniku sporu. Nedohodnou-li se, rozhodoval by klasický soud.

"Chceme také limitovat maximální sankce za porušení jednotlivých ustanovení smlouvy. Aby ten, kdo si půjčí například 10 tisíc korun a zaplatí o jediný den později, nemusel platit 100 tisíc korun. Toto podle našeho názoru vládní návrh neřeší," dodal Tejc. 

Foto: Ludvík Hradilek
Čtěte také:
Predátorský index ukazuje, na jaké půjčky si dát pozor
Politici zase chtějí půjčovat mladým novomanželům
V registru dlužníků zůstanete. I když jste už zaplatili
 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy