reklama
 
 

České potraviny mizí z obchodů. Řetězce počítají, kolik jich splní přísnější pravidla

6. 12. 2016 7:45
Už od 1. ledna příštího roku se zpřísní pravidla pro potraviny, které lze označit jako české. Řetězce nyní zkoumají, kolik českých výrobků jim v regálech zbude. Oproti dosavadním pravidlům může podíl tuzemských potravin klesnout o desítky procent. Objektivní porovnání však bude i nadále těžké.

Praha – Ještě na začátku letošního roku pocházelo až devadesát procent potravin z Česka, uváděla většina velkých obchodních řetězců. K tomu, aby byly označeny jako české, jim totiž stačilo, že jsou v Česku upraveny a zabaleny. „České“ tak mohly být například okurky vypěstované v Maďarsku a zalité lákem ve sklenicích až v Česku nebo kuře vykrmené v Polsku a poražené až u nás.

Také pro seznamy zemí, které do letošního září musely řetězce zveřejňovat u vchodu do prodejen, bylo rozhodující sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. I z toho důvodu nakonec ministerstvo zemědělství tuto povinnost, která měla spotřebitelům původně pomoci, po roce a půl zrušilo.

Už od 1. ledna příštího roku se definice země původu zpřísní. Jako český mohou prodejci nebo výrobci (dobrovolně) označit jen ten výrobek, který stoprocentně pochází z České republiky a všechny fáze výroby včetně porážky proběhly na našem území. To platí u nezpracovaných jednosložkových potravin. Pokud jde o zpracované produkty, musí z Česka pocházet alespoň 75 procent všech jeho složek (přidaná voda se do celkové hmotnosti výrobku, z níž se podíl odvozuje, nepočítá).

Řetězce nyní zkoumají, kolik českých výrobků jim v regálech podle nových pravidel zbude. Zveřejňovat to však nikde nemusí – případné zdůrazňování země původu zůstává u většiny potravin pouze dobrovolné.

Největší podíl – pokud jde o větší sítě – má nyní skupina COOP zahrnující družstevní prodejny. Podíl tuzemských výrobků v nich dosahuje 80 procent, říká mluvčí Lukáš Němčík. Skupina tento podíl vypočítává z objemu celkových tržeb.

Na druhém až třetím místě jsou v současné chvíli řetězce Kaufland a Penny Market, které podle svého vyjádření nabízí sedm českých výrobků z deseti. Zde se ale ukazuje, že snaha o porovnání bude i nadále obtížná. Jejich údaj totiž nejde porovnat s podílem v prodejnách COOP, protože není vyjádřen v tržbách, ale jako podíl položek českého zboží vůči položkám potravin odjinud.

"Počet položek v sortimentu není relevantní údaj, protože obchod si může nakoupit třeba sto kusů českých položek, mít je někde vystavené jen tak na oko, aby se dostal na lepší skóre, ale prodávat hlavně potraviny ze zahraničí," poukazuje na slabinu tohoto způsobu počítání Zdeněk Juračka, dlouholetý šéf sítě COOP a také předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Řetězec Lidl nabízí 45 procent zboží od českých dodavatelů – podíl počítá stejně jako COOP, tedy podle tržeb.

Globus zatím k žádnému číslu podle nových pravidel nedošel. Masných a pekařských výrobků však díky vlastním pekárnám a řeznictví nabízí téměř 100 procent českých. Druhý nejvyšší podíl českých výrobků u něj najdeme mezi zeleninou a ovocem, kde české zboží zaujímá 40 až 75 procent podle sezony.

Společnosti Tesco, Ahold (hypermarkety a supermarkety Albert) a Billa na dotaz Aktuálně.cz o podílu českého zboží neodpověděly.

Žádný z řetězců se zatím ani neodvážil odhadnout, o kolik se podíl českého zboží od ledna 2017 meziročně sníží. Neoficiálně říkají, že až o 60 procent, oficiálně to však nikdo nepotvrdil.

"Do jaké míry novela zákona o potravinách změní poměr českých a zahraničních potravin, nejsme předem schopni odhadnout," uvedla například mluvčí Lidlu Zuzana Holá.

"Vzhledem k tomu, že máme v sortimentu téměř dvacet tisíc produktů, bude poměr českých potravin vůči těm zahraničním v porovnání s ostatní supermarkety a diskonty vždy menší," sdělila mluvčí Globusu Pavla Hobíková.

Určit přesný podíl českého zboží podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ani nejde, říká jeho prezidentka Marta Nováková. Obchodníci totiž podle ní nemají šanci prověřit přesný podíl jednotlivých složek. Mohou se na to jen zeptat dodavatelů či výrobců a pak jejich informacím věřit.

"Je tak více než pravděpodobné, že s novelou zákona se "opticky" změní poměr českých potravin vůči zahraničním, ačkoliv v obchodech bude stále stejné zboží," potvrzuje Nováková.

Definice pro označení Česká potravina není ideální ani podle europoslankyně Olgy Sehnalové. Řeší částečně jen české zboží, ale nezajímá se o určení země původu všech, třeba i zpracovaných výrobků. Znát zemi původu je přitom podle ní důležité pro 70 procent spotřebitelů. "Ukazují to opakované průzkumy Eurobarometru nebo evropské spotřebitelské organizace BEUC," připomíná Sehnalová.

autor: Iva Špačková | 6. 12. 2016 7:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama