Češi pokročili v boji s dvojí kvalitou. V hledáčku inspektorů už nejsou jen potraviny

Aneta Řezníčková Aneta Řezníčková
9. 1. 2023 6:12
Zákaz dvojí kvality se od ledna letošního roku rozšiřuje z potravin na veškeré výrobky, které si zákazník může na českém trhu pořídit. Nově se tedy vztahuje také třeba na kosmetiku, parfémy, čistící prostředky, pohonné hmoty, textil nebo elektroniku. Pro výrobce to znamená, že se musejí vyvarovat odlišného složení u stejně označených výrobků.
Foto: Economia

Dvojí kvalita veškerého zboží je od minulého týdne klamavou obchodní praktikou. V pátek totiž vstoupila v účinnost novela zákona o ochraně spotřebitele, která tak z pohledu dvojí kvality doplnila již platný zákon o potravinách z května roku 2021.

"Zákon se teoreticky může týkat čehokoliv," potvrzuje advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz a jmenuje další položky, jako hračky, krmiva pro zvířata či zemědělské výrobky.

Novela nařizuje zákaz uvádění výrobku na trh v případě, pokud je prodáván alespoň ve dvou dalších členských státech Evropské unie a zároveň má ale odlišné složení nebo vlastnosti. V případě, že výrobce tato pravidla poruší, jedná se o klamavou obchodní praktiku.

V některých případech ovšem mohou kontroloři udělat výjimky. "Jde například o sezónnost surovin, které mohou mít vliv na složení a nebo chuť výrobků. Dále má jít například o výslovné požadavky jednotlivých vnitrostátních předpisů, případně technologické okolnosti výroby," vysvětluje advokát Ivan Rámeš z advokátní kanceláře Havel & Partners. 

Nejprve potraviny, potom zbytek

Zákaz dvojí kvality vychází ze směrnice Evropské unie z roku 2019. Členské státy musely ustanovení převzít do dvou let od platnosti směrnice a následně měly na aplikaci dalších šest měsíců.

Česko směrnici přijalo ve dvou fázích do dvou různých zákonů. Nejprve vstoupila v účinnost dvojí kvalita potravin v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích. Ta nabyla účinnosti 12. května 2021 a Česko bylo první zemí v Evropské unii, která s  národním předpisem přišla, a to rok před stanoveným termínem Evropské unie.

Evropská směrnice se nicméně nevztahuje jen na potraviny, ale i na ostatní zboží. S tím počítá právě novela zákona o ochraně spotřebitele, která vstoupila v účinnost letos v lednu.

Dohled nad dodržováním pravidel si kontroloři rozdělí. "Obecně bude dvojí kvalitu zboží kontrolovat Česká obchodní inspekce (ČOI), ale jsou tu určité výjimky," vysvětluje Rámeš. Například na dvojí kvalitu léčiv bude dohlížet Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Kvalitu potravin zase kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta vydala v pořadí již pátou verzi metodiky, kterou pravidelně aktualizuje. Materiál slouží jako návod, jak se v problematice dvojí kvality zorientovat a následně se jí i vyvarovat.

ČOI bude posuzovat dvojí kvalitu zboží na základě podaných podnětů. "Bude nutné zajistit posouzení všech ‘verzí výrobku’ z hlediska jejich označení, okolností týkajících se jejich uvádění na trhu, vnímání spotřebitelem a dalších znaků a vlastností," popisuje tiskový mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.

Česko jako "popelnice Evropy"?

Směrnice na dvojí kvalitu potravin je sice účinná už rok a půl, inspektoři nicméně spustili kontroly až o rok později - loni v květnu. Tehdy totiž končil termín, do kterého měly všechny země Evropské unie zavést evropskou směrnici do svého právního řádu.

Hned v červnu pak kontrola odhalila první přestupek. Krekry 7Days Bake Rolls s příchutí pizza se v Česku prodávaly s levnějším palmovým olejem, zatímco v Německu  a Rakousku byl olej slunečnicový. Podle obalu se nicméně jednalo o stejnou potravinu. Další prohřešky se od té doby na trhu neukázaly.  

Dvojí kvalitu začala Evropská unie řešit na podněty členských států. V některých případech totiž bylo zjištěno, že do zemí bývalého východního bloku putovaly zdánlivě totožné výrobky jako na západ, avšak jejich složení obsahovalo levnější či méně kvalitní ingredience.

V některým případech se ovšem jedná i o opačný problém, což potvrzuje i Rámeš. "Mezi našimi klienty jsme zaznamenali i případy, kdy byl výrobek určený pro ČR kvalitnější než ten určený pro západní trh," popisuje advokát svou zkušenost.

Kvalita u sousedů versus v Česku

O dvojí kvalitu zboží se dlouhodobě zajímá také spotřebitelská organizace dTest, která od roku 2016 potraviny z okolních zemí i Česka testuje. "Během posledních šesti let jsme odhalili několik rozdílů ve složení potravin prodávaných v Česku a zahraničí. Některá starší zjištění však již byla napravena," připouští tisková mluvčí dTestu Lucie Korbeliusová.

"Pokud jde o kvalitu nepotravinářského zboží, například pracích prášků, tam naše zjištění ukazují, že se výkony výrobků koupených v Česku a v zahraničí prakticky neliší," dodává.

Organizace se mimo jiné zaměřila na jakost nejlevnějších dostupných potravin bez ohledu na značku. Výsledky ukázaly, že nejlevnější potravina nabízená například v Rakousku či Německu splňovala lepší jakostní parametry než nejlevnější výrobky v Česku a okolních státech.

"Zároveň se ale ukázalo, že nejlacinější potraviny z českých obchodů byly v určitých ohledech lepší než například výrobky nakoupené v Polsku či na Slovensku," uzavírá Korbeliusová. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 23 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy