Češi mají páté nejlevnější potraviny v EU. Za jídlo i tak dají 50 tisíc korun ročně

Ekonomika Ekonomika
8. 11. 2019 14:02
Potraviny v Česku jsou páté nejlevnější v celé Evropské unii, i tak jsou pro Čechy druhou největší položkou jejich spotřebních výdajů hned po bydlení - loni za ně vydali 14,5 procenta svých celoročních útrat. Nejvíce pak za potraviny vydávají Rumuni a nejméně Britové. Ukazuje to nová studie projektu Evropa v datech, která vyšla z dat evropského statistického úřadu Eurostat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Průměrný Čech podle studie ročně utratí 35 100 korun za nákupy jídla, 15 200 korun v restauracích a dalších 3800 korun za nealkoholické nápoje - tedy celkem 54 100 korun.

Největší podíl ze spotřebních výdajů dávají za jídlo Rumuni, a to 26,4 procenta. Následují Litevci (20,1 %) a Estonci (18,7 %). "Z tzv. visegrádských zemí vydávají podle údajů Eurostatu za potraviny více než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři. Naopak nejmenší díl z výdajů ukrojí jídlo britským, irským a lucemburským domácnostem," uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Rumuni sice vynaloží za potraviny největší díl svých spotřebních výdajů, na druhou stranu tamní jídlo a nealkoholické nápoje jsou v EU nejlevnější. Dosahují totiž úrovně 66 procenta průměru celé Unie. Druhou nejnižší cenovou hladinu potravin má Polsko, třetí Bulharsko.

Češi mají potraviny páté nejlevnější s indexem cenové hladiny (ten vyjadřuje cenovou hladinu dané země ve vztahu k EU vydělením parit kupní síly současným nominálním směnným kurzem, pozn. redakce) na úrovni 84 procent průměru evropské osmadvacítky.

Dražší jídlo mají třeba Chorvaté (97,4 %), Italové (111 %) nebo Rakušané (125 %). "Vůbec nejdražší je ale se 130 procenty evropského průměru Dánsko.

Ještě dražší jsou však potraviny v některých evropských zemích mimo EU. Například v Norsku činí index cenové hladiny 163 procenta, ve Švýcarsku 160 procenta a na Islandu 148 procenta," doplňuje zpráva.

Studie dále ukázala, že čím chudší daná země je, tím více za jídlo její obyvatelé měsíčně utratí. "To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje, potřebují se nasytit a někde bydlet. Na kulturu, restaurace nebo dovolené jim pak už nezbývá moc peněz," vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Proto jsou chudší lidé více ohroženi klimatickou změnou, která se projeví výkyvy v úrodě, a tedy i v cenách potravin. Mimochodem, právě nárůst cen potravin byl jeden ze spouštěčů Arabského jara a dalších konfliktů na Blízkém Východě," dodává.

Jak se plýtvá v Česku

Podle Eurostatu si v celé EU nemůže dovolit jíst obden maso 7,2 procenta domácností, tedy každá čtrnáctá. V Bulharsku je to dokonce téměř třetina, zatímco například ve Švédsku jen 1,5 procenta domácností. V Česku si maso obden nemůže dovolit 5,3 procenta obyvatel. "Ovšem v případě samoživitelů s dětmi či samostatně žijících seniorů se už jedná o více než 12 procent lidí," doplňuje studie.

Jak ukazují data OSN, v Evropě se přitom každý rok vyhodí nebo znehodnotí 96 až 115 kilogramů jídla na osobu. Podle výzkumu Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a organizace Zachraň jídlo se jen v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje přes 18 tisíc tun potravinového odpadu, v závodních jídelnách zase téměř 8 a půl tisíce tuny.

Množství potravin vyřazených z prodeje, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kilogramy na den a provozovnu.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Olympijský vítěz Krpálek kvůli covidu přijde o turnaj v Budapešti

Olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek měl před odjezdem na turnaj v Budapešti pozitivní test na koronavirus. Informoval o tom na svém facebookovém profilu. O první podnik kategorie Grand Slam po osmiměsíční pauze způsobené koronavirovou pandemií tak přijde.

Podobně jako při jiných mezinárodních sportovních akcích této doby jsou testy před startem povinné. Krpálek neprošel. "Testy před odjezdem u mě bohužel prokázaly že jsem pozitivní na covid," uvedl. Bylo mu to líto. "Tak moc jsem se těšil na své první závody, které mají být tento víkend v Budapešti," posteskl si.

Minulý týden se vzhledem k uzavřeným vnitřním sportovištím v Česku vydal na kemp do Polska do Zakopaného. Formu ale nebude teď moci prodat, protože kvůli nákaze musí do izolace. "Řídím se pokyny lékařů, abych byl fit na listopadové mistrovství Evropy v Praze," doplnil.

Evropský šampionát by se měl v Praze uskutečnit od 19. do 21. listopadu. Pořadatelé navzdory aktuální dramatické epidemiologické situaci v Česku v jeho konání doufají. "Zatím všechny naše přípravy pokračují tak, že se mistrovství Evropy v Praze uskuteční," uvedl v pondělí pro web iSport.cz předseda Českého svazu juda Jiří Dolejš.

V Budapešti by se při Krpálkově absenci mělo představit sedm českých reprezentantů, šest mužů a Renata Zachová.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Běloruské úřady zakročily proti kanálu Nexta, který informuje o protestech. Zařadily je na seznam extremistů

Běloruský soud rozhodl o zařazení informačního kanálu NEXTA-Live na sociální síti Telegram i jeho loga na seznam extremistických materiálů, informuje dnes agentura Belta s odvoláním na nejvyšší soud. Kanál, který na platformě Telegram podle agentury AFP sledují dva miliony lidí, vešel v poslední době do podvědomí především jako jeden z hlavních zdrojů informací o protirežimních protestech, které v Bělorusku vypukly po srpnových prezidentských volbách.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy