Češi mají páté nejlevnější potraviny v EU. Za jídlo i tak dají 50 tisíc korun ročně

Ekonomika Ekonomika
8. 11. 2019 14:02
Potraviny v Česku jsou páté nejlevnější v celé Evropské unii, i tak jsou pro Čechy druhou největší položkou jejich spotřebních výdajů hned po bydlení - loni za ně vydali 14,5 procenta svých celoročních útrat. Nejvíce pak za potraviny vydávají Rumuni a nejméně Britové. Ukazuje to nová studie projektu Evropa v datech, která vyšla z dat evropského statistického úřadu Eurostat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Průměrný Čech podle studie ročně utratí 35 100 korun za nákupy jídla, 15 200 korun v restauracích a dalších 3800 korun za nealkoholické nápoje - tedy celkem 54 100 korun.

Největší podíl ze spotřebních výdajů dávají za jídlo Rumuni, a to 26,4 procenta. Následují Litevci (20,1 %) a Estonci (18,7 %). "Z tzv. visegrádských zemí vydávají podle údajů Eurostatu za potraviny více než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři. Naopak nejmenší díl z výdajů ukrojí jídlo britským, irským a lucemburským domácnostem," uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Rumuni sice vynaloží za potraviny největší díl svých spotřebních výdajů, na druhou stranu tamní jídlo a nealkoholické nápoje jsou v EU nejlevnější. Dosahují totiž úrovně 66 procenta průměru celé Unie. Druhou nejnižší cenovou hladinu potravin má Polsko, třetí Bulharsko.

Češi mají potraviny páté nejlevnější s indexem cenové hladiny (ten vyjadřuje cenovou hladinu dané země ve vztahu k EU vydělením parit kupní síly současným nominálním směnným kurzem, pozn. redakce) na úrovni 84 procent průměru evropské osmadvacítky.

Dražší jídlo mají třeba Chorvaté (97,4 %), Italové (111 %) nebo Rakušané (125 %). "Vůbec nejdražší je ale se 130 procenty evropského průměru Dánsko.

Ještě dražší jsou však potraviny v některých evropských zemích mimo EU. Například v Norsku činí index cenové hladiny 163 procenta, ve Švýcarsku 160 procenta a na Islandu 148 procenta," doplňuje zpráva.

Studie dále ukázala, že čím chudší daná země je, tím více za jídlo její obyvatelé měsíčně utratí. "To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje, potřebují se nasytit a někde bydlet. Na kulturu, restaurace nebo dovolené jim pak už nezbývá moc peněz," vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Proto jsou chudší lidé více ohroženi klimatickou změnou, která se projeví výkyvy v úrodě, a tedy i v cenách potravin. Mimochodem, právě nárůst cen potravin byl jeden ze spouštěčů Arabského jara a dalších konfliktů na Blízkém Východě," dodává.

Jak se plýtvá v Česku

Podle Eurostatu si v celé EU nemůže dovolit jíst obden maso 7,2 procenta domácností, tedy každá čtrnáctá. V Bulharsku je to dokonce téměř třetina, zatímco například ve Švédsku jen 1,5 procenta domácností. V Česku si maso obden nemůže dovolit 5,3 procenta obyvatel. "Ovšem v případě samoživitelů s dětmi či samostatně žijících seniorů se už jedná o více než 12 procent lidí," doplňuje studie.

Jak ukazují data OSN, v Evropě se přitom každý rok vyhodí nebo znehodnotí 96 až 115 kilogramů jídla na osobu. Podle výzkumu Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a organizace Zachraň jídlo se jen v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje přes 18 tisíc tun potravinového odpadu, v závodních jídelnách zase téměř 8 a půl tisíce tuny.

Množství potravin vyřazených z prodeje, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kilogramy na den a provozovnu.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy