Nájem v karvinském bytě je proti Praze 1 pětinový

ČTK ČTK
31. 7. 2018 14:45
Zatímco na Karvinsku vychází měsíční nájem v průměru 127 korun za metr čtvereční, v centru Prahy je to 600 korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Matej Slávik

Praha - Nájemné v garsonce v nejlevnějším okrese Karviná je v porovnání s nejdražší Prahou 1 zhruba pětinové. Zatímco na Karvinsku vychází měsíční nájem v průměru 127 korun za metr čtvereční, v centru Prahy je to 600 korun. Podobná je situace také u bytů kategorie 2+KK. Vyplývá to ze statistik portálu Sreality.cz, které má ČTK k dispozici.

"Není žádné překvapení, že nejdražší nájmy jsou v Praze. Konkrétně v Praze 1 se byty 1+KK pronajímají v průměru za 600 korun za metr čtvereční měsíčně. V nabídce našeho portálu jsou dokonce dva byty 6+KK v centru hlavního města, kde se cena vyšplhala až na 774 korun," uvedl manažer inzertních služeb Seznam.cz Michal Zadák.

Průměrné měsíční nájemné za garsonku za celou Prahu činí 375 korun za metr čtvereční. Následují okresy Mladá Boleslav (366 korun), Beroun (283 korun), Vyškov (270 korun) a Brno-město (267 korun).

Naopak po Karviné jsou nejlevnější okresy Jeseník (128 korun), Teplice (130 korun), Děčín (134 korun) a Louny (135 korun).

V případě bytů 2+KK jsou po Praze (průměr 300 korun za metr čtvereční) nejdražší okresy Praha-západ (270 korun), Mělník (255 korun), Tachov (236 korun) a Mladá Boleslav (223 korun).

Stejně jako u garsonek je nejlevnější okres Karviná s průměrným měsíčním nájmem 92 korun za metr čtvereční. Následují Děčín (101 korun), Strakonice (106 korun), Teplice a Třebíč (110 korun).

Nejdražší okresy u garsonek:

Okres Průměrný nájem (měsíčně)
Praha 1 600 korun za metr čtvereční
Průměr Prahy 375 korun za metr čtvereční
Mladá Boleslav 366 korun za metr čtvereční
Beroun 283 korun za metr čtvereční
Vyškov 270 korun za metr čtvereční
Brno-město 267 korun za metr čtvereční
Praha-východ 264 korun za metr čtvereční
Kladno 259 korun za metr čtvereční
Uherské Hradiště 250 korun za metr čtvereční
Rychnov nad Kněžnou 244 korun za metr čtvereční

Podle studie se v Česku nejčastěji pronajímají byty 2+KK s průměrnou plochou 58 metrů čtverečních. Následují garsonky 1+KK s průměrnou plochou 34 metrů čtverečních. Byty kategorie 3+KK mají průměrnou rozlohu 78 metrů čtverečních. Větší byty už lidé podle Sreality.cz nabízejí k pronájmům méně často.

Nejlevnější okresy u garsonek:

Okres Průměrný nájem (měsíčně)
Karviná 127 korun za metr čtvereční
Jeseník 128 korun za metr čtvereční
Teplice 130 korun za metr čtvereční
Děčín 134 korun za metr čtvereční
Louny 135 korun za metr čtvereční
Náchod 139 korun za metr čtvereční
Pelhřimov 144 korun za metr čtvereční
Strakonice 149 korun za metr čtvereční
Tábor 153 korun za metr čtvereční

Zdroj: Sreality.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy