Příspěvek na bydlení se zvýší a bude pro více lidí. Přehled ukazuje, co se mění

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
22. 9. 2022 6:02
Vláda schválila zvýšení takzvaných normativů na bydlení. Podle nich se vypočítává nárok na příspěvek na bydlení. Zvýšení je výrazné, a to od dvou do 4,5 tisíce korun. Od října tak na příspěvek na bydlení dosáhne více lidí. Maximální navýšení míří především k domácnostem, ve kterých je pouze jeden příjem, tedy nejčastěji k důchodcům či samoživitelkám.
Foto: iStock

U příspěvku hrají normativní náklady na bydlení klíčovou roli. Jde o průměrné náklady na průměrný byt se zohledněním velikosti domácnosti a obce. Z nich se pak odvozuje výše příspěvku. 

Na příspěvek mají nárok lidé, kterým na úhradu bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmů. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji včetně nákladů na energie, ale jen do výše normativů a právě 30 či 35 procent příjmu.

A právě normativy, neboli strop pro výpočet dávek, nyní vláda výrazně zvýšila. Zvýhodnila přitom domácnosti s jedním příjmem, tedy nejčastěji důchodce a samoživitelky. Po větším cílení pomoci na ohrožené domácnosti přitom opakovaně volala odborná veřejnost. 

U jednočlenných a dvoučlenných domácností v nájmu či pronájmu se tedy normativy od října letošního roku zvyšují o 4500 korun. U domácností se třemi a více členy pak o 2500 korun. V případě vlastního či družstevního bydlení se normativy zvyšují o částku 2000 až 2500 korun. 

Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště jsou nově normativy stanoveny od částky 11 246 korun u jednočlenné domácnosti v malé obci po skoro 25 tisíc korun v Praze u domácnosti se čtyřmi a více členy. 

V případě vlastního či družstevního bydlení činí normativy 8732 až 16 368 korun, a to opět podle počtu členů domácnosti. Velikost bydliště u tohoto typu bydlení roli nehraje.

Jak uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí, které zvýšení normativů připravilo, pro samotného člověka v nájmu v malém městě se tak celkový normativ zvedá zhruba o 68 procent, v Praze pak o 44 procent. Nejméně se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o 11 procent. 

"Doteď byly mezi příjemci nejvíce limitovány malé domácnosti, nejčastěji samoživitelé a samoživitelky nebo důchodci. To vyplývá z analytických dat, se kterými pracujeme. A u mnohých byly stávající podmínky nepříznivé, protože by získali podporu jen v řádu několika stovek korun měsíčně," uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Teď se právě těm nejohroženějším příspěvek výrazně navýší a doufám tedy, že se o podporu přihlásí mnoho dalších domácností, které na ni mají nárok," dodal.

Odborná veřejnost je s výrazným navýšením normativů vesměs spokojena. "Určitě je správné v současné době přistoupit k jednorázovému navýšení normativů. Také je dobře, že se normativy navyšují výrazně více pro jedno- a dvoučlenné domácnosti," uvádí Klára Kalíšková z think‑tanku Idea při Cerge‑Ei, která ve své studii zkoumala právě čerpání sociálních dávek ve vyloučených lokalitách. "Nárůst energií totiž zasahuje tyto domácnosti s menším počtem členů velmi výrazně a normativy u nich byly dlouhodobě podhodnocené," dodává.

Co ale podle ní stále chybí, je větší osvěta, aby se lidé neostýchali o dávku požádat. Nově totiž na tuto pomoc státu dosáhne až půl milionu lidí. "Mnoho domácností s nárokem na příspěvek tohoto nároku nevyužívá a rozšíření okruhu příjemců je pak opatřením bez efektu. Měli bychom tedy zkoumat, proč lidé svého nároku nevyužívají, a snažit se toto nečerpání adresovat," míní Kalíšková. 

Také odbornice přes sociální dávky Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi zvýšení normativů chválí. "Seniorské dvojice nebo samoživitel s jedním dítětem nemají oproti početnějším rodinám kvůli cenám energií utrženým ze řetězu o tolik nižší výdaje na bydlení, než jak nízko pro ně byly dosud normativy nastaveny," připomíná. 

Do příjmů se počítají i brigády dětí

Náklady na bydlení tvoří nájemné, ale i další náklady související s bydlením, a to včetně energií. Pro nárok a následnou výši příspěvku se berou v úvahu průměrné měsíční náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí, od října to bude pololetí. 

O příspěvek na bydlení může požádat vlastník a nájemce daného bytu či domu. V letošním roce jím může být i podnájemník či vlastník rekreačního objektu, ve kterém trvale bydlí. Normativ přitom budou mít stejný jako vlastníci bytů, jejich rekreační stavby ale musí splňovat určité standardy pro bydlení.

Rozhodující pro výpočet příspěvku jsou tedy příjmy domácnosti a náklady na bydlení a pak právě státem dané normativy nákladů. 

Příjmy: Sčítá se měsíční příjem všech lidí, kteří v bytě mají trvalé bydliště. Pozor - dokonce i příjmy z brigády u nezletilého dítěte. Do příjmů se také započítávají peníze z rodičovského příspěvku a příspěvku na dítě. 

Náklady:  U nájemních a podnájemních bytů se počítá nájemné. U družstevních bytů a bytů a domů ve vlastnictví či k rekreaci se počítají srovnatelné náklady, které stanovuje stát, a to: 

  • Za jednu osobu v domácnosti 2240 Kč
  • Za dvě osoby 3065 Kč
  • Za tři osoby 4008 Kč
  • Za čtyři a více osob 4834 Kč

U všech bytů a domů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, tedy dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu. Hypotéka se ale do nákladů nezapočítává.

Pokud lidé využívají pevná paliva, platí pro ně opět státní normativy. Ty jsou podle počtu osob stanoveny od částky 802 korun u jedné osoby v domácnosti po 1773 korun u čtyř a více osob. 

Normativní náklady od října 2022 v nájemních nebo podnájemních bytech podle velikosti obce a členů domácnosti s mimořádným navýšením.

Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha více než 100 000 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999
jedna 14 621  12 771 12 435 11 429 11 246
dvě 18 079 15 597 15 137 13 761 13 510
tři 20 812 17 500 16 899 15 099 14 771
čtyři a více 24 995 21 002 20 277 18 106 17 711

U družstevních bytů, bytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a bytů vlastníků jsou normativní náklady následující: 

Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha více než 100 000 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999
jedna 8 732 (nyní 6232) 8 732 8 732 8 732 8 732
dvě 10 932 10 932 10 932 10 932 10 932
tři 13 561 13 561 13 561 13 561 13 561
čtyři a více 16 368 16 368 16 368 16 368 16 368

Zde je konkrétní příklad: Samoživitelka žije s jedním dítětem v nájemním bytě v menším městě s plynovým vytápěním. Příjem má ve výši minimální mzdy (14 795 Kč), pobírá přídavek na dítě ve výši 1270 korun. Typický nárůst roční faktury za energie dosáhne z 28 tisíc korun na 46 tisíc korun. Skutečné náklady na bydlení měla žena dosud 15 tisíc měsíčně, nyní dosahují 16 500 korun. Před růstem normativů měla nárok na příspěvek ve výši 4442 koruny, od října dostane 8942 koruny. 

O příspěvek na bydlení je možné žádat na pobočkách úřadu práce nebo od července nově i elektronicky například přes Bankovní identitu.

Formulář ministerstvo práce výrazně zjednodušilo. Jeho vyplnění zabere už pár minut, zatímco v minulosti se o formuláři mluvilo jako o byrokratickém "peklu" s požadavky na velké množství originálních nebo ověřených příloh. 

Doposud bylo potřeba o příspěvek žádat každé kalendářní čtvrtletí. Od října se tato doba prodlouží na půl roku, kdy je opět potřeba doložit příjmy a náklady domácnosti za minulé období.

Experti mají za to, že k čerpání dávky bude domácnosti motivovat právě další zjednodušování, a tím i zrychlení pomoci. "Od povinného dokládání příjmů a výdajů vždy v říjnu a v dubnu je potřeba se posunout k možnosti dokládat svůj nárok na dávku jen při významné změně poměru mezi příjmy a výdaji. Rozprostřením kontaktu lidí s úřadem práce do celého roku ubyde front i zpoždění ve výplatách příspěvku," uzavírá Zieglerová. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo 19 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si dnes vyžádal nejméně 19 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

"Útoky na civilní cíle dokazují nelidskou krutost nepřítele a nedostatek morálních zásad," dodal policejní mluvčí. Neupřesnil ale, kdo podle názoru policie za útokem stojí.

Jde o další z řady útoků, které sužují Afghánistán od doby, kdy se před více než rokem v zemi ujalo moci radikální islamistické hnutí Tálibán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy