Na pomoci krachujícím zemím vyděláte, říká analýza

Tereza Holanová Tereza Holanová
12. 5. 2013 20:15
Problémy Řecka nebo Španělska zlevňují půjčky pro bezpečnější země
Foto: Thinkstock

Berlín - Nalévání peněz do španělské či řecké ekonomiky nemusí nutně znamenat ztrátu pro ty evropské země, které jim takovou pomoc poskytnou. Naopak, mohou na ní vydělat. Tvrdí to analýza, kterou vypracovalo finské ministerstvo financí.

Podle ní zatím poplatníci v Německu, Rakousku, Nizozemsku či Finsku ještě nepřišli ani o cent, přestože finanční injekce pro nemocné trhy už přesáhly 400 miliard eur a politici "pokračují v lamentování, na kolik je krize vyjde".

Tento závěr ovšem vychází z předpokladu, že všechny zadlužené země vypůjčené peníze splatí. To přitom mnozí ekonomové považují za nereálné - v Česku k těmto skeptikům patří například předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Miliardy na úrocích

Podle agentury Reuters ušetřily vlády některých zemí už miliardy eur díky tomu, že v neklidné situaci získávají na finančních trzích peníze mnohem levněji než kdy dříve. Náklady na úvěry totiž pro "bezpečné" dlužníky významně klesly.

"Nezamýšleným důsledkem krize je, že na ní Finsko enormně vydělalo," prohlásil Naryti Salmi z tamního ministerstva financí.

To potvrzuje i studie pojišťovny Allianz, podle níž Německo v letech 2010 až 2012 uspořilo 10,2 miliard eur, neboť výnos z desetiletých dluhopisů postupně spadl z 3,39 procenta na 1,18 procenta.

Podobný závěr přinesla dále analýza německého Institutu světové ekonomiky. Podle té tamní vláda v roce 2011 díky nízkým sazbám Evropské centrální banky a důvěře zahraničních investorů ušetřila 8,6 miliardy eur, během roku se tato úspora zvedla na 9,6 miliard eur, letos by pak podle institutu měly přibýt další dvě miliardy.

Lepší ztráta než konec eura

Autoři uvedených výzkumů zdůrazňují, že Řecko či Portugalsko dostaly od ostatních zemí půjčku, nikoliv dar.

"I kdybychom ale Řecku někdy v budoucnu odpustili miliardu dolarů, tak je to nic ve srovnání s tím, o co bychom přišli, když by se eurozóna rozpadla," zdůrazňuje Salmi. Podle něho je však stále pravděpodobné, že se země dostane z krize "suchou nohou", případně se namočí jen nepatrně.

Podobný názor mají Němci. Jak uvádí studie nadace Bertelsmann, návrat k marce by mezi lety 2013 a 2025 snížil hrubý domácí produkt Německa o 0,5 procentního bodu ročně. To by vedlo podle Reuters ke ztrátě 1,2 bilionu eur, což byla polovina výkonu německé ekonomiky v loňském roce.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na východě Ukrajiny byl zastřelen voják, další tři utrpěli zranění

Jeden ukrajinský voják byl zabit a další tři utrpěli zranění při sobotním ostřelování pozic vládních vojsk v Donbasu na východě Ukrajiny "ozbrojenými uskupeními Ruské federace" z minometů a dalších zbraní, uvedl v neděli na své internetové stránce list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké velení ukrajinské armády. Podle něj "ruská okupační vojska" v sobotu desetkrát porušila příměří, v neděli zatím jednou.

Separatisté v neděli naopak obvinili ukrajinskou armádu, že během uplynulých 24 hodin dvanáctkrát porušila dohodnuté příměří ostřelováním vsí ovládaných povstalci. O případných ztrátách se povstalecká agentura DAN nezmínila.

V pondělí se v Paříži mají poprvé setkat prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, aby za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednali o míru v Donbasu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy