Za tři roky o 7 tisíc více, dobré časy však končí. Podívejte se, jak se kde přidávalo

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 13. 10. 2019 12:41
Skladníkovi na Ústecku se nástupní mzda zvedla za poslední tři roky o 7 tisíc korun hrubého měsíčně. Svářeči v Praze si polepšili dokonce o 9 tisíc. Mzdy v posledních letech výrazně rostly kvůli nedostatku zaměstnanců a konkurenčnímu boji mezi firmami. Zlaté časy však zřejmě končí, tempo růstu mezd zpomaluje. Vyplynulo to z průzkumů personálních společností Grafton Recruitment a Hays.
Foto: Jakub Plíhal

Mluví se dokonce o propouštění

"V posledních třech letech se tempo růstu průměrné mzdy zvýšilo ze 4,2 procenta v roce 2016 na 7 procent v roce 2017, respektive 8,1 procenta v roce 2018. Pro letošní rok očekáváme změnu trendu, přidávat se sice bude, ale už méně," říká Martin Ježek, obchodní ředitel personální společnosti Grafton Recruitment. 

Kvůli vyčerpanému pracovnímu trhu, na kterém už nejsou téměř žádní volní uchazeči o práci, a předpokládanému poklesu českého exportu na klíčové trhy, hlavně na ten německý, se podle něj rok 2019 ponese ve znamení očekávaného zpomalení růstu HDP.

"To může ovlivnit dlouhodobé plány českých firem. Někteří zaměstnavatelé už dokonce začínají hovořit o možnosti budoucího snižování výroby a s tím souvisejícím propouštěním. Spolu s pokračující automatizací a digitalizací to přispěje ke zmírnění přetlaku na trhu práce, což se projeví i snížením růstu mezd," vysvětluje Martin Ježek.

Manažerům se nepřidává
Nejvíce rostly mzdy v posledních letech na dělnických pozicích, protože právě ty zaměstnavatelům nejvíce chybí. To potvrzuje i mzdový průzkum společnosti Hays. U vyšších pozic k velkému "přidávání" nedocházelo a docházet už nebude.

"V porovnání s růstem mezd na pozicích nevyžadujících speciální kvalifikaci je znát výrazně zpomalený růst mezd na kvalifikovaných pozicích, dokonce stagnace u manažerských pozic, kterou pozorujeme už druhým rokem," říká Ladislav Kučera, ředitel společnosti Hays pro Česko a Rumunsko. Průzkum této společnosti monitoruje situace ve 33 zemích světa. 

Podle něj v období 2000 až 2007 byl růst reálné mzdy zásadnější, neboť životní náklady nebyly tak vysoké jako v posledních letech. "Dnes se mluví o tom, že až polovina mzdy jde u nás na bydlení," dodává Kučera. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy