Velké odpouštění dluhů se komplikuje. Milostivé léto "sabotují" zdravotní pojišťovny

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
13. 10. 2021 6:43
Až 300 tisíc lidí v exekuci by se mohlo definitivně zbavit dluhů u veřejnoprávních institucí v takzvaném milostivém létě. Stačí, aby zaplatili původní dluh, tedy jistinu a k tomu 908 korun jako odměnu exekutorovi. Zbytek dlužné částky jim bude odpuštěn. Musí to stihnout od letošního 28. října do 28. ledna v příštím roce. Akce se teď ale komplikuje, na odpor se postavily zdravotní pojišťovny.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Takzvané milostivé léto je součástí novely exekučního řádu, která začala platit letos v červenci. Nabízí lidem v exekuci zbavit se natrvalo svých dluhů u veřejnoprávních institucí.

Jedná se o dluhy u státu, krajů, obcí a u firem, kde mají většinu jejich příspěvkové organizace. Typicky jde o dluhy na obecním nájmu, za jízdu načerno, za koncesionářské poplatky, u nemocnic, za zdravotní pojištění nebo u ČEZ. Podmínkou je, že exekuce je už nyní vymáhána soudním exekutorem. 

Dlužník musí nejprve u svého exekutora zjistit, kolik dluží na samotném dluhu, tedy na jistině, a v době od 28. října do 28. ledna 2022 tuto částku exekutorovi zaplatit spolu s odměnou ve výši 750 Kč + DPH, tedy přesně 908 korun. Ostatní části dluhu, kterým se říká příslušenství, mu budou odpuštěny.

Právě příslušenství, do kterého patří například úroky z dluhu, náklady právního zastoupení a nalézacího řízení, DPH a řada dalších položek, často samotný dluh výrazně navyšuje. A to tak, že se v mnoha případech stává nesplatitelným.

"Jeden z našich klientů dluží za šestnáct jízd načerno 12 800 korun. S příslušenstvím dluh narostl do částky 226 tisíc korun, které vymáhá exekutor," uvádí příklad expert na dluhovou problematiku Daniel Hůle z Člověka v tísni. 

Mnohé dlužníky tak může milostivé léto vrátit zpátky do normálního života bez dluhů. V současné době je v Česku přes 700 tisíc dlužníků, kteří mají 4,3 milionu exekucí.

"Odhadujeme, že akce by mohla pomoci až 300 tisícům lidí. Kolik samotných exekucí by mohlo zaniknout, si nedovolím odhadnout, ale minimálně dvojnásobek," doplňuje Daniel Hůle.

On a řada dalších odborníků z dluhových poraden a nadací se snaží vést osvětu mezi dlužníky. Stát podle nich o největší oddlužovací akci málo informuje. Detaily podmínek milostivého léta (viz tweet Davida Borgese) se lidé dozvědí například v dluhových poradnách.

Spor o dluhy na zdravotním pojištění

Daniel Hůle ovšem zároveň upozorňuje na problém, který se nyní v souvislosti s blížícím se termínem milostivého léta objevil. Jedná se o spor mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví na jedné straně a odborníky na dluhovou problematiku a předkladateli zákonné úpravy milostivého léta, poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a Patrikem Nacherem (ANO).

Největší zdravotní pojišťovna totiž naznačila, že hodlá do jistiny, tedy původního dluhu na pojistném, počítat také penále. Podobně to chtějí aplikovat i další pojišťovny. Tím by se částka, kterou musí dlužníci zaplatit, výrazně navýšila a někteří by na možnost jednorázového splacení dluhu nedosáhli. 

Na dotaz Aktuálně.cz, zda skutečně VZP bude považovat penále za součást jistiny a tím znemožní některým dlužníkům vymanit se z dluhu, odpověděla: "V současné době hledá VZP způsob, jak aplikovat ustanovení milostivého léta i na penále, legislativní výklad nové právní úpravy v tomto směru bohužel není jednoznačný. Spolu s dalšími zdravotními pojišťovnami analyzujeme možnosti, jak nabídnout našim klientům co nejvstřícnější možné řešení." 

Jen VZP eviduje nyní zhruba 230 tisíc exekučních dlužníků, z toho dluh na pojistném činí zhruba 13 miliard korun, dalších 16 miliard korun připadá na příslušenství.

Za pojišťovnu se postavilo ministerstvo zdravotnictví, které ovšem nemá konečné slovo a může podat pouze nezávazný výklad. "Ze zákonů upravujících veřejné zdravotní pojištění plyne, že penále jako veřejnoprávní pohledávka je samo o sobě jistinou a nelze je zaměňovat s příslušenstvím podle předpisů práva soukromého. Penále je tak historicky vymáháno jako jistina a je tak označeno i v exekučních příkazech," uvedlo ministerstvo. 

Podle předkladatelů právní úpravy, poslanců Marka Výborného a Patrika Nachera, by tak ale milostivé léto ztratilo svůj původní význam - tedy aby veřejnoprávní instituce šly příkladem a pomohly z bezvýchodné situace mnoha lidem. Podle nich musí být i u zdravotního pojištění penále součástí příslušenství, a tedy v rámci akce dlužníkům odpuštěno. 

"Požádáme o výklad Nejvyšší soud. Zároveň jsme se spojili s Věrou Adámkovou, předsedkyní správní rady VZP, která naše stanovisko chápe. Rada o tom bude diskutovat na zasedání 25. října," uvedl Marek Výborný, který doufá, že se z milostivého léta nestane milostivá deziluze. 

Exekutoři mluví o absurditě

Exekutorské komoře se milostivé léto nelíbilo už v době schvalování v Poslanecké sněmovně a nyní upozorňuje na nesystémovost celého projektu. 

"Chce-li stát odpouštět dluhy, jistě to udělat může. Komora vnímá, že se stát takto snaží pomáhat občanům, kteří se dostali do tíživé situace. Měl by tak ale činit systémovým způsobem, na své náklady a samozřejmě v době, kdy si může dovolit zhoršit stav veřejných financí," komentuje koncept milostivého léta prezident komory Jan Mlynarčík.

Stěžuje si také, že stanovená jednorázová odměna exekutorům za každý dluh zaplatí jen část jejich nákladů.

"Vedení každé exekuce vyjde v současné době v průměru již na téměř 4500 korun bez DPH. A to se bavíme skutečně jen o nezbytných nákladech, které vznikají v každém řízení. Na základě milostivého léta bude ale exekutorům proplacena pouze poměrná část těchto nákladů ve výši 750 Kč. Soudní exekutoři veškeré náklady hradí ze svého, nedostávají nic ze státního rozpočtu a nyní nemůžou vymáhat ani skutečné náklady," stěžuje si Mlynarčík.

 

Právě se děje

Další zprávy