Místo rodiče může alimenty zaplatit stát. Zálohované výživné míří k poslancům, ANO má výhrady

Filip Sýkora
11. 4. 2018 20:37
Ještě před týdnem říkal vicepremiér Richard Brabec (ANO), že zálohované výživné bude jednou z priorit budoucí vlády. Jednání o koalici se sociálními demokraty, kteří tuto možnost navrhují, však skončila neúspěchem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Vláda hnutí ANO v demisi nepodpořila návrh sociálních demokratů na zavedení takzvaného zálohovaného výživného. To by mohlo pomoci zejména matkám samoživitelkám, jimž bývalý partner neplatí alimenty, případně otcům ve stejném postavení. Za neplatiče by totiž "zaskočil" stát, peníze poskytl a nedoplatek následně sám vymáhal.

K návrhu ČSSD zaujala vláda neutrální stanovisko, nyní ho projednají poslanci. Teprve nadcházející měsíce tak ukážou, jakou má tato změna šanci na schválení.

"Návrh zákona je nedokonalý. Musíme nejdřív řešit vymahatelnost," uvedl po jednání vlády premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí mimo jiné s tím, aby se výživné následně snažil vymoci Úřad práce. Mnohem větší zkušenost s dobýváním pohledávek mají podle něj celní či finanční správa. "Určitě k tomu budeme ve sněmovně vystupovat," řekl Babiš.

Ještě před týdnem, kdy vláda v demisi nepodpořila obdobný návrh z dílny KSČM, přitom vicepremiér Richard Brabec tvrdil, že zálohované výživné bude jednou z priorit budoucí vlády. Tehdy však hnutí ANO usilovalo o vytvoření koalice právě se sociálními demokraty, kteří se novinku snažili prosadit už v minulém volebním období. Jednání o koalici však skončila neúspěchem.

Vládní legislativci nyní uvedli, že "je potřeba se zaměřit především na primární úpravu vyživovací povinnosti a zajistit její vymahatelnost, rovněž i samotnou aplikaci práva opatrovnickými soudy v praxi a podmínky jejich činnosti včetně předvídatelnosti rozhodování o věcech výživného."

O dávku od státu by mohl rodič žádat po dvou měsících, v nichž nedostane alimenty vůbec, nebo dostane jen jejich část. Možnost by se dotkla jen dětí z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima. U samoživitelky se dvěma malými dětmi jde zhruba o osmnáct tisíc korun čistého.

Alimenty od státu by pak měly dosahovat soudně vyměřené výše, maximálně však 1,2násobku životního minima pro dítě, tedy zhruba dvou až tří tisíc korun podle jeho věku.

Zkusme prodej pohledávek

Poslankyně Radka Maxová, která se v hnutí ANO věnuje především sociálním otázkám, má k alimentům od státu hned několik výhrad. "Pokud zálohované výživné zprava dá a zleva vezme, tak je to úplně bezpředmětné," naráží na skutečnost, že státem poskytnuté alimenty mohou jen "vytlačit" jiné sociální dávky jako příspěvek na bydlení, takže na rozpočet domácnosti by měly minimální efekt.

Hnutí ANO se podle ní bude chtít vrátit ke změnám, které se pokusilo prosadit už do návrhu na zálohované výživné v minulém volebním období. Mezi ně patří například možnost postoupit pohledávku na alimenty. Samoživitelky by v takovém případě mohly dluh přeprodat třeba advokátní kanceláři a dostat peníze na ruku. Alimenty by pak vymáhal kupec pohledávky.

Mezi další navrhované kroky patří také zrychlení celého systému vyměření či změny výše výživného. Maxová zmiňuje i zaměstnávání vězňů, kteří by ze svého platu museli svým expartnerkám posílat větší část výdělku než v současnosti.

Přímo ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) na otázku Aktuálně.cz ohledně zálohovaného výživného neodpověděla.

Chronických neplatičů je až desetina

Za chronické neplatiče, jejichž dětem a bývalým partnerům by zákon pomohl nejvíce, lze podle Asociace neúplných rodin označit až desetinu rodičů s povinností hradit alimenty.

Když obdobný návrh loni podávalo ministerstvo práce a sociálních věcí (tehdy ještě pod vedením Michaely Marksové z ČSSD), vypočítalo, že stát by zálohované výživné vyšlo na více než 700 milionů korun. Zpět by se podařilo vymoci zhruba deset procent. Právě nákladnost zálohovaného výživného a jeho malá vymahatelnost ze strany státu byla terčem kritiky.

Mezi odpůrce návrhu patří i Daniela Kovářová, advokátka se zaměřením na rodinné právo a bývalá ministryně spravedlnosti z let 2009 až 2010. "Je to špatný nápad, odebírá od rodičů iniciativu a odpovědnost. Ve skutečnosti jde jen o novou sociální dávku, která nahradí dávky jiné. Matce samoživitelce se situace nezlepší a naopak to otevře prostor pro zneužívání," tvrdí Kovářová.

Výhrady má i Asociace neúplných rodin, která se zaměřuje na pomoc s vymáháním výživného. Petr Sýkora z asociace návrh označuje za nekoncepční. Problémy alimentů podle něj komplikuje skutečnost, že jde o téma přesahující agendu jednoho ministerstva.

Už v minulém volebním období asociace doporučovala politikům možnost zavedení odkupu pohledávek na výživné třetí stranou či přednostní zaměstnávání vězňů, kteří dluží na alimentech. "Jsme vůbec rádi, že se to téma zase řeší a že se dostalo do povědomí politiků," uznává však Sýkora.

Přesná čísla o tom, kolika samoživitelů by se zálohované výživné dotklo, není snadné určit. Podle Asociace neúplných rodin ale činí celorepublikový dluh na výživném 10 miliard korun, průměrná částka na jednoho neplatiče se pohybuje okolo 90 tisíc korun. Rodičů samoživitelů je v České republice necelých 200 tisíc.

Na to, aby člověk způsobil svým dětem a bývalému partnerovi finanční problémy, však nemusí být nutně chronickým neplatičem. Často může rodinný rozpočet rozkolísat i to, když rodič posílá alimenty nepravidelně či v nedostatečné výši. Podle asociace tak způsobilo za poslední dva roky vážný finanční problém domácnosti svého bývalého partnera zhruba 38,5 procenta platičů alimentů.

Celorepublikový i průměrný dluh na výživném však v posledních letech klesá - podle asociace na tom má podíl jednak rostoucí ekonomika, jednak tvrdší opatření na vymáhání dlužného výživného (mimo jiné lze i "zabavovat" řidičský průkaz.

Určitá forma zálohovaného či náhradního výživného dnes funguje také v řadě evropských států, například v Německu. Jeho nastavení se však napříč státy výrazně liší.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Putin a Biden jednali přes videokonferenci zhruba dvě hodiny, mluvit měli hlavně o Ukrajině

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Hlavním tématem rozhovoru měla být situace kolem Ukrajiny. O výsledku jednání, které prezidenti vedli z Washingtonu a Soči, hodlá Biden ještě dnes telefonicky informovat evropské partnery. Na veřejnost zatím žádné podrobnosti ze schůzky neunikly.

Stanice CNN rozhovor označuje za jedno z klíčových setkání Bidenova působení v Bílém domě, jež se koná v době stupňovaného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě dnes spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy