Minimální mzdu nezvýšíme, odmítla vláda Drábkův návrh

Petr Kučera Petr Kučera
7. 12. 2011 20:30
Překvapení: I po pěti letech zůstane minimální mzda beze změn, měla vzrůst o 400 Kč

Praha - Minimální mzda zůstane i po Novém roce na dosavadní úrovni 8000 korun měsíčně. Vláda totiž překvapivě zamítla návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09.

Drábek po letním jednání s odbory poslal do vlády dvě varianty. Podle první měla minimální mzda stoupnout o 400 korun, podle druhé o 500 korun.

"Podle vlády si však nyní nelze dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se bude ekonomika České republiky vyvíjet," řekl Drábek k nesouhlasu ostatních ministrů.

Zjednodušeně řečeno: Firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění namísto zvýšení mzdy.

Českomoravská konfederace odborových svazů přitom chtěla, aby minimální mzda vzrostla o 15 procent, tedy na 9200 korun.

Zaměstnavatelé naopak trvali na nižší částce. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun. Hospodářská komora zpočátku připouštěla nárůst maximálně o 240 korun, ideálně však zachování současné úrovně.

Neprošel ani další návrh, na němž se Drábek v létě shodl s odbory i zaměstnavateli: Pro mladistvé zaměstance už neměla platit nižší sazba minimální mzdy. Podle odborů šlo o neodůvodněnou diskriminaci. "I tady se nakonec nic nemění," potvrdil ministr online deníku Aktuálně.cz.

Změna nejen pro nejhůře placené

Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.

Stouply by totiž i i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

O odlišení minimální mzdy podle regionů už Drábek neuvažuje. Tak jako dosud tedy zůstane jednotná pro celé území České republiky.

Změna po pěti letech

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

"Spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o 14,6 procenta, takže se minimální mzda výrazně znehodnotila. Další růst cen se očekává v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty," argumentuje nyní Českomoravská konfederace odborových svazů. Navrhované zvýšení o 15 procent má kompenzovat inflaci, respektive nárůst spotřebitelských cen za posledních pět let. 

Drábek však podobně jako Nečas připomíná, že daňovými úpravami se od roku 2007 zvýšil čistý příjem nejhůře placených zaměstnanců o pět až 23 procent, zejména těch s dětmi.

Zvýší příjmy, nebo připraví o místo?

Odboráři se odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné mzdy v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků.

"V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima," říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.

Naopak zástupci zaměstnavatelů a pravicových stran obvykle zdůrazňují, že minimální mzda by měla být výrazně nižší. Jinak to prý zvyšuje náklady na pracovní místo, což paradoxně vede k nižší zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému.

Žádný skok, varují firmy

"Vnímáme určité objektivní faktory, které vytvářejí tlak na zvýšení minimální mzdy. Případný růst by však neměl mít formu výrazného skoku," říkal v létě mluvčí Svazu průmyslu a dopravy mluvčí Milan Mostýn.

"Je potřeba najít způsob, který nezatíží zejména malé a střední firmy, kde je vyšší podíl nekvalifikované fyzické práce," dodal.

Případný překotný růst by podle firem ohrozil jejich konkurenceschopnost, ekonomika by si jej nemohla dovolit.

Podle Hospodářské komory je nutné postupovat velmi opatrně, protože vývoj české a světové ekonomiky je nejistý, firmám porostou ceny elektřiny a dalších vstupů, zdražuje ropa, navíc dluhové problémy některých států mohou ve střednědobé perspektivě ohrozit růst ekonomiky i v Česku.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy