Minimální mzda má růst, řada profesí si ale nepolepší. Zjistěte, kolik máte zaručeno

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 10. 12. 2022 19:28
O 1100 korun měsíčně by měla od ledna vzrůst minimální mzda. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí, které počítá i s tím, že se téměř nezmění takzvaná zaručená mzda. Ta jednotlivým profesím zaručuje mzdové minimum a dosud rostla spolu s minimální mzdou. Tentokrát by ale vyšší příjem měli dostat jen lidé na nejhůře a nejlépe placených pozicích. Aktuálně.cz shrnuje, o které se jedná.
Podíl minimální mzdy k průměrné
Podíl minimální mzdy k průměrné | Foto: MPSV

Zvýšení minimální mzdy tentokrát jinak

  • Minimální mzda je nejnižší přípustná odměna za práci v klasickém režimu 40 hodin týdně. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ji chce od ledna zvýšit ze současných 16 200 korun na 17 300 korun. Základní hodinová sazba by vzrostla z 96,40 na 103,80 koruny.

Minimální mzda by tak měla dosahovat více než 40 procent průměrné mzdy. Doporučení Evropského parlamentu pro státy unie je, aby tento podíl činil 50 procent. 

Čistá minimální mzda by podle návrhu měla příští rok dosáhnout výše 15 371 korun. Podle ministerstva má lidi více motivovat k práci "na bílo", tedy zajistit alespoň základní životní potřeby bez závislosti na sociálních dávkách v hmotné nouzi. 

Minimální mzdu nicméně v Česku pobírá jen zhruba 130 tisíc zaměstnanců. Zajímavější tak pro Čechy zůstavá takzvaná zaručená mzda, která se týká výrazné většiny z nich.

  • Jednotlivým profesím totiž garantuje výši nejnižšího možného příjmu. Doposud vždy rostla úměrně s minimální mzdou. Je rozdělena do osmi skupin. Zatímco do první skupiny patří manuální práce, do nejvyšší osmé skupiny naopak vysoce kvalifikované pozice. Nyní to přitom vypadá, že většina profesí mezi těmito stupni se od Nového roku z vyššího příjmu těšit nebude. 

"V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se navrhuje valorizovat nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 1. a 8. skupinu prací. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 2. až 7. skupinu prací se navrhuje pro rok 2023 ponechat ve stávající výši," přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu.

Pro zaručenou mzdu platí, že pokud nedosáhne odměna nejnižší stanovené úrovně, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozdíl doplatit. Pokud ovšem jeho mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, platí jiná pravidla. 

Zaměstnavatelé dlouhodobě systém zaručených mezd kritizují, například podle Hospodářské komory je v privátní sféře kontraproduktivní a v mnoha případech omezující. 

  • V následujícím přehledu se dozvíte, do jaké pracovní skupiny patříte a jaké minimum byste měli od ledna vydělávat. 
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Novozélandský Auckland se chystá na další záplavy. Zavřel školy a vyhlásil stav nouze

Největší novozélandské město Auckland čeká podle meteorologů od úterního večera do středečního rána místního času další silný déšť a možné záplavy. Ve městě byl vyhlášen stav nouze. Úřady uzavřely školy a vyzvaly občany, aby pokud možno pracovali z domova, napsala agentura AP.

V pátek Auckland zaznamenal nejdeštivější den ve své historii. Rekordní srážky si vyžádaly životy čtyř lidí, pod vodou se částečně ocitlo i mezinárodní letiště.

"Očekává se, že nový déšť vytvoří nebezpečné podmínky a způsobí významné záplavy," uvedla aucklandská představitelka Rachel Kelleherová. "Sesuvy půdy a povodně pravděpodobně naruší dopravu, zablokují silnice a možná odříznou některé komunity od okolního světa," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy