Miliardová nadílka pro evropské banky. Nejspíš poslední

Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers
22. 12. 2009 7:30
Finanční trhy pohledem analytika

Pohledem analytika - Pár dnů před Vánoci nadělila Evropská centrální banka více než dvěma stům komerčním bankám v eurozóně poslední dárek v tomto roce. A pravděpodobně také jeden z posledních dárků od začátku finanční krize vůbec.

Zorganizovala totiž třetí a závěrečný dvanáctiměsíční tendr, prostřednictvím kterých od poloviny roku pumpovala do finančního systému v eurozóně novou likviditu ve snaze rozšířit zúžený úvěrový kanál a povzbudit banky k opětovnému úvěrování soukromého sektoru.

V tomto tendru tak mezi banky rozdělila téměř 97 miliard eur. Jen od letošního června již tímto způsobem bankám dodala čerstvou likviditu v celkové výši dosahující téměř 620 miliard eur.

Až díky této dodatečné likviditě se povedlo definitivně odbourat vzájemnou nedůvěru mezi bankami ze začátku roku a razantně snížit tržní úrokové sazby na mezibankovním trhu.

Jednoznačný úspěch?

Díky těmto nástrojům se Evropské centrální bance podařilo zabránit nejhoršímu a právě z tohoto důvodu banka označuje tendry již od samého začátku za jednoznačný úspěch. Je však velmi pravděpodobné, že s jejich pomocí dosud skutečné řešení problémů pouze oddalovala a jejich prospěšnost je přinejmenším diskutabilní.

Přestože se jejich prostřednictvím povedlo mezi bankami opět nastolit důvěru, ani tak velký přebytek nové likvidity nedokázal přimět banky opět půjčovat domácnostem a firmám. Ty naopak místo úvěrování soukromého sektoru začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy.

Právě vysoký zájem o bezpečnější státní cenné papíry ale vedl k razantnímu snížení požadovaných výnosů z těchto dluhopisů, díky čemuž si i ty nejméně fiskálně zodpovědné vlády v Evropě nemusely dělat starosti s tím, kde vezmou dodatečné zdroje k financování svých bobtnajících deficitů.

A tak ve stejnou dobu, kdy meziroční tempo nových úvěrů soukromému sektoru dosahuje záporných 0,5 %, roste díky ECB objem nových úvěrů vládám meziročně o rekordních 15 %.

Rizika, která politika levných úvěrů vládám a téměř žádných úvěrů soukromému sektoru implikuje, přitom nejsou zanedbatelná.

V prvé řadě se eurozóna bude muset vypořádat s efektem vytěsňování soukromých investic, který může mít do budoucna velmi negativní dopad na hospodářský růst. S tím mají bohaté zkušenosti v Japonsku, kde se díky masivní fiskální expanzi z devadesátých let hospodářský růst v posledním desetiletí téměř zastavil.

Hrozí dominový efekt

Daleko větší problém ale může nastat v situaci, kdy Evropská centrální banka zahájí stahování přebytečné likvidity z trhu a investoři si začnou opět velmi pečlivě vybírat komu a za kolik půjčí. To může přispět k rychlému zvýšení požadovaných výnosů, a to zejména u menších a rizikovějších zemí, přežívajících zejména díky zahraničnímu financování.

Jejich problémy by se mohly, stejně jako začátkem tohoto roku, navíc začít dominovým efektem rychle šířit i na okolní a daleko větší země. ECB přitom již začátkem prosince dala jasně najevo, že v příštím roce začne nadbytečnou likviditu stahovat a platnost tendrů prodlužovat nebude.

Do tuhého proto může jít opět již v polovině příštího roku, kdy vyprší platnost dosud největšího tendru a komerční banky budou muset ECB splatit ze dne na den více než 440 miliard eur. Tím se jim do knih vrátí značná část rizikových cenných papírů, které dosud u sebe držela ECB jako kolaterál.

Zelená pro bezstarostné utrácení?

Je jen obtížně představitelné, že by v příštím roce ECB zařízla banky a státy tím, že začne stahovat likviditu stejně rychle, jako ji letos na trh dodávala. To by vedlo k okamžitému růstu sazeb a prudkému omezení dostupnosti zdrojů pro financování fiskální politiky jednotlivých států.

Přesto už jen její pozvolné odsávání může dostat do problémů ty nejvíce náchylné země, jako je Lotyšsko, Ukrajina, nebo i Řecko a Irsko, které do dalších let počítají s výraznými rozpočtovými schodky.

Pokud však se stahováním likvidity banka nezačne dostatečně razantně, dá státům zelenou v jejich bezstarostném utrácení. Soukromé investice budou následně i nadále ve velkém vytěsňovány s devastujícím účinkem na hospodářský růst.

Evropskou centrální banku, a spolu s ní i další hlavní centrální banky světa, čeká v příštím roce velmi obtížné rozhodování. Ať už se ale rozhodne jít kteroukoli cestou, je více než pravděpodobné že se již v příštím roce vrátí obchodníci zpátky na pevnou zem a svá optimistická očekávání ohledně probíhajícího oživení eurozóny a celé světové ekonomiky začnou znovu přehodnocovat.

Foto: Aktuálně.cz
Jaroslav Brychta
autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers
 

Právě se děje

před 15 minutami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy