Miliardová nadílka pro evropské banky. Nejspíš poslední

Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers
22. 12. 2009 7:30
Finanční trhy pohledem analytika

Pohledem analytika - Pár dnů před Vánoci nadělila Evropská centrální banka více než dvěma stům komerčním bankám v eurozóně poslední dárek v tomto roce. A pravděpodobně také jeden z posledních dárků od začátku finanční krize vůbec.

Zorganizovala totiž třetí a závěrečný dvanáctiměsíční tendr, prostřednictvím kterých od poloviny roku pumpovala do finančního systému v eurozóně novou likviditu ve snaze rozšířit zúžený úvěrový kanál a povzbudit banky k opětovnému úvěrování soukromého sektoru.

V tomto tendru tak mezi banky rozdělila téměř 97 miliard eur. Jen od letošního června již tímto způsobem bankám dodala čerstvou likviditu v celkové výši dosahující téměř 620 miliard eur.

Až díky této dodatečné likviditě se povedlo definitivně odbourat vzájemnou nedůvěru mezi bankami ze začátku roku a razantně snížit tržní úrokové sazby na mezibankovním trhu.

Jednoznačný úspěch?

Díky těmto nástrojům se Evropské centrální bance podařilo zabránit nejhoršímu a právě z tohoto důvodu banka označuje tendry již od samého začátku za jednoznačný úspěch. Je však velmi pravděpodobné, že s jejich pomocí dosud skutečné řešení problémů pouze oddalovala a jejich prospěšnost je přinejmenším diskutabilní.

Přestože se jejich prostřednictvím povedlo mezi bankami opět nastolit důvěru, ani tak velký přebytek nové likvidity nedokázal přimět banky opět půjčovat domácnostem a firmám. Ty naopak místo úvěrování soukromého sektoru začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy.

Právě vysoký zájem o bezpečnější státní cenné papíry ale vedl k razantnímu snížení požadovaných výnosů z těchto dluhopisů, díky čemuž si i ty nejméně fiskálně zodpovědné vlády v Evropě nemusely dělat starosti s tím, kde vezmou dodatečné zdroje k financování svých bobtnajících deficitů.

A tak ve stejnou dobu, kdy meziroční tempo nových úvěrů soukromému sektoru dosahuje záporných 0,5 %, roste díky ECB objem nových úvěrů vládám meziročně o rekordních 15 %.

Rizika, která politika levných úvěrů vládám a téměř žádných úvěrů soukromému sektoru implikuje, přitom nejsou zanedbatelná.

V prvé řadě se eurozóna bude muset vypořádat s efektem vytěsňování soukromých investic, který může mít do budoucna velmi negativní dopad na hospodářský růst. S tím mají bohaté zkušenosti v Japonsku, kde se díky masivní fiskální expanzi z devadesátých let hospodářský růst v posledním desetiletí téměř zastavil.

Hrozí dominový efekt

Daleko větší problém ale může nastat v situaci, kdy Evropská centrální banka zahájí stahování přebytečné likvidity z trhu a investoři si začnou opět velmi pečlivě vybírat komu a za kolik půjčí. To může přispět k rychlému zvýšení požadovaných výnosů, a to zejména u menších a rizikovějších zemí, přežívajících zejména díky zahraničnímu financování.

Jejich problémy by se mohly, stejně jako začátkem tohoto roku, navíc začít dominovým efektem rychle šířit i na okolní a daleko větší země. ECB přitom již začátkem prosince dala jasně najevo, že v příštím roce začne nadbytečnou likviditu stahovat a platnost tendrů prodlužovat nebude.

Do tuhého proto může jít opět již v polovině příštího roku, kdy vyprší platnost dosud největšího tendru a komerční banky budou muset ECB splatit ze dne na den více než 440 miliard eur. Tím se jim do knih vrátí značná část rizikových cenných papírů, které dosud u sebe držela ECB jako kolaterál.

Zelená pro bezstarostné utrácení?

Je jen obtížně představitelné, že by v příštím roce ECB zařízla banky a státy tím, že začne stahovat likviditu stejně rychle, jako ji letos na trh dodávala. To by vedlo k okamžitému růstu sazeb a prudkému omezení dostupnosti zdrojů pro financování fiskální politiky jednotlivých států.

Přesto už jen její pozvolné odsávání může dostat do problémů ty nejvíce náchylné země, jako je Lotyšsko, Ukrajina, nebo i Řecko a Irsko, které do dalších let počítají s výraznými rozpočtovými schodky.

Pokud však se stahováním likvidity banka nezačne dostatečně razantně, dá státům zelenou v jejich bezstarostném utrácení. Soukromé investice budou následně i nadále ve velkém vytěsňovány s devastujícím účinkem na hospodářský růst.

Evropskou centrální banku, a spolu s ní i další hlavní centrální banky světa, čeká v příštím roce velmi obtížné rozhodování. Ať už se ale rozhodne jít kteroukoli cestou, je více než pravděpodobné že se již v příštím roce vrátí obchodníci zpátky na pevnou zem a svá optimistická očekávání ohledně probíhajícího oživení eurozóny a celé světové ekonomiky začnou znovu přehodnocovat.

Foto: Aktuálně.cz
Jaroslav Brychta
autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy