Praha – Ministerstvo financí připravuje pro podnikatele rozšíření takzvané paušální daně, tedy stanovení daně dopředu po dohodě s finančním úřadem. Tu si již dnes za omezených podmínek může podnikatel sjednat s finančním úřadem. Využívá ji ovšem v současnosti jen 50 podnikatelů, uvedla na dnešní tiskové konferenci náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová.
V praxi to funguje tak, že podnikatel musí finančnímu úřadu předložit své příjmy z minulosti a i očekávané budoucí příjmy na daný rok. Finanční úřad následně posuzuje, zda jsou údaje relevantní. "Je to vlastně něco jako dohoda mezi finančním úřadem a poplatníkem," uvedla Schillerová. Odměnou za tuto dohodu je mimo jiné to, že podnikatelé už nemusí odevzdávat daňové přiznání.
O paušální daň lze požádat na finančním úřadě do 31. ledna běžného roku a při stanovení její výše se obvykle postupuje tak, jako by žádný minimální daňový základ neexistoval. Minimální částka paušální daně ovšem po slevách na dani z příjmů činí 600 korun.
Požádat o paušální daň mohou dnes jen podnikatelé, kteří mají příjmy pouze z podnikatelské činnosti a nemají zaměstnance. V novele zákona chce ministerstvp umožnit paušální daň i pro podnikatele, kteří mají zaměstnance nebo mají i příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání. Úřad chce změny zařadit do balíku daňových změn, který je již nyní v legislativním procesu. Ministerstvo by tak chtělo změny zavést již od příštího roku.
Během podzimu by měla Finanční správa podle Schillerové připravit praktický návod a metodiku, jak o tuto možnost zažádat. "Dáváme tak podnikatelům prostor pro výrazný úbytek administrativy, úsporu času, nákladů a v neposlední řadě možnost lepšího plánování finančních toků. Bude totiž jasně stanovena daňová povinnost, a podnikatel tak nemusí tvořit finanční rezervy na úhradu daně. Navíc nehrozí riziko omylu při vyplňování přiznání," uvedla.
Podnikatelé o tom po pravdě ani moc nevěděli, navíc dosavadní režim nebyl nijak extra výhodný. Záleží tedy na tom, co všechno finanční úřad nabídne," reagoval předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Líbil by se mu model, kdy by vedle nynějšího systému placení daní z příjmů existovala pro podnikatele možnost zaplatit paušální částku. Znamenala by, že nemusí nic dalšího vykazovat a nikdo jej nebude kontrolovat ani sankcionovat. Šlo by podle něj v podstatě o minimální daň, jíž by se živnostník vykoupil se všech dalších povinností. "Zásadní na systému je ale to, že by to byl dobrovolný režim, nikoliv povinná paušální minimální daň," dodal.
Podle manažerky daňového poradenství Mazars Gabriely Ivanco vzhledem k podmínkám, které zákon stanoví pro paušální daň, nelze očekávat, že by počet lidí, kteří by navrženou změnu využili, zásadně stoupl. Jednou z podmínek je například to, že výše příjmu za předchozí tři zdaňovací období nesmí přesáhnout pět milionů korun.
