Z nově zveřejněných údajů ISPV vyplývá, že za poslední čtvrtletí loňského roku byla průměrná měsíční mzda v soukromé sféře 41 940 korun. Vzrostla meziročně o 4,9 procenta. Průměrný plat ve státním sektoru byl 47 480 korun, meziročně si polepšil jen o 0,1 procenta. Státní zaměstnanci tak berou v průměru o 5540 korun více než lidé mimo erár.

„Odměňování v platové sféře je dané platovými tabulkami, které podléhají nařízením vlády. V posledních letech jsou motorem růstu v platové sféře odvětví zdravotnictví a školství, které odrážejí poptávku po kvalifikovaných zaměstnancích v těchto odvětvích. Samozřejmě nesmíme zapomenout na mimořádné úsilí zdravotníků a jiných zaměstnanců v průběhu pandemie, které mělo pozitivní vliv na jejich odměny a celkový růst platů,“ míní Pavel Mrázek, ředitel úseku statistiky společnosti Trexima, která pro ministerstvo práce a sociálních věcí každé čtvrtletí vypracovává mzdové statistiky ISPV.

Související

Více peněz důchodcům i zaměstnancům. Česko zasáhne vlna přidávání, je to ale jen klam

Přehled

Jak doplňuje jeho kolegyně Hana Kohoutová z úseku podnikového poradenství Treximy, vyšší příjmy u státní sféry ovlivňuje v posledních letech pozitivnější postoj vlády ke státním zaměstnancům. „Vláda si uvědomila, že potřebuje do státní správy odborníky, které pokud chce získat, musí jim nabídnout srovnatelné podmínky se soukromým sektorem a ideálně lepší. Ve státní správě je potřeba převážně zaměstnanců s vyšší kvalifikací na rozdíl od soukromé sféry, kde je velké zastoupení nízkopříjmových zaměstnanců,“ doplňuje Kohoutová.

Nejvíce si za uplynulý rok polepšili zaměstnanci v odvětví „činnosti v oblasti nemovitostí“, mzdy jim vzrostly skoro o 20 procent. O deset procent se mzda zvýšila i lidem pracujícím v „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“. Ve státní sféře si pak polepšili nejvíce lidé pracující ve vzdělávání, a to skoro o sedm procent.

Velké regionální rozdíly

Kromě rozdílů v sektorech data ISPV odhalila také velké odlišnosti v odměňování na stejných pozicích v různých regionech. Například podle mediánu hrubé měsíční mzdy (jde o prostřední údaj z řady mezd od nejnižší po nejvyšší) berou strojírenští technici nejméně v Moravskoslezském kraji, 36 847 korun. Ve Středočeském kraji pak vydělávají naopak nejvíce, a to 49 277 korun. Ve stejném kraji mají nejvyšší mzdu také nástrojáři a příbuzné profese, medián jejich hrubé mzdy činil 36 749 korun. Naopak jejich kolegové v sousedním Jihočeském kraji vydělávají nejméně ze všech krajů, jen 30 037 korun.

Související

Inflaci porazí málokdo. V jakých oborech se bude letos přidávat a kdo má naopak smůlu

Přehled

Podle Hany Kohoutové by se firmy měly snažit mzdy u jednotlivých profesí napříč Českem více sjednotit. „Vzhledem k vysoké míře zaměstnanosti a stále problematičtějšímu obsazování některých pracovních pozic roste pro firmy význam uceleného mzdového srovnání. Díky němu mohou zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu práce v rámci kraje. Firmám to pomůže jak při náboru, tak v motivaci stávajících zaměstnanců,“ tvrdí Kohoutová.

Doporučuje také snížit variabilní složku mzdy, tedy různé bonusy a odměny navázané na výkon. „Mzdu je potřeba vnímat v celkové její struktuře, protože variabilní složkou mzdy přenášíme podnikatelské riziko na zaměstnance. Trend posledních měsíců je proto takový, že firmy zvyšují základní mzdu a naopak snižují podíl variabilní složky,“ doplňuje Hana Kohoutová.

Zajímavá data ISPV zjistil také u mimořádných odměn. Ve mzdové sféře tvořily ve 4. čtvrtletí roku 2021 mimořádné odměny 9,8 procenta průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 18,6 procenta. Nejvíce odměny „frčí“ v soukromé sféře v odvětvích „vzdělávání“ (průměrně tvoří 23,3 procenta mzdy) a „těžba a dobývání“ (průměrně 15,9 procenta mzdy). Ve státní sféře byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu v odvětvích „vzdělávání“ (průměrně 30,2 procenta platu) a „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (průměrně 16,1 procenta platu).