Praha - Vznik Centrálního depozitáře cenných papírů, který od 7. července nahradil Středisko cenných papírů, zvýhodní investice do podílových fondů. Kdo obchoduje s cennými papíry přímo, bude za správu účtu platit.
Poplatky se mohou týkat i lidí, kteří s cennými papíry nechtějí obchodovat a pouze je zdědili nebo je na ně někdo převedl.
Zatímco do Střediska cenných papírů měl přímý přístup i drobný investor, do depozitáře bude možný přístup jen přes některého z 21 obchodníků s cennými papíry.
Pro fondy se nic nemění
Kdo má peníze ve fondech velkých správců, může být v klidu. Domácí i zahraniční investiční společnosti, působící v ČR, mají vedeny podílové listy fondů v samostatné evidenci, případně na účtech bank, k nimž tito správci patří. Nebo jsou evidovány v zahraničí, mimo Centrální depozitář. Pro investory do těchto fondů se tedy nic nemění.
Někteří správci fondů jako Akro IS ale nemají evidovány podílové listy ve zvláštní evidenci a nejsou členem depozitáře. A informovali proto investory, že od 7. července musí před nákupem fondů požádat některého člena depozitáře, aby jim v depozitáři otevřel majetkový účet.
„Depozitář za tuto službu členům nic neúčtuje. Je čistě v jejich režii, zda budou něco účtovat investorům za vedení účtů s podílovými listy fondů," říká Marie Mühlhoferová z oddělení externí komunikace pražské burzy, jíž depozitář patří. Jak to přesně bude, tedy zda budou podílníci fondů Akra platit členům depozitáře něco navíc, pracovníci Akra serveru Peníze.cz neodpověděli.
Akcie z kuponové privatizace
Přístup do Centrálního depozitáře jen přes jeho členy může přinést problémy u cenných papírů z dob kuponové privatizace. Středisko cenných papírů koncem minulého roku Čechům registrovala 1 663 580 aktivních účtů. Z toho lze odvodit, že "kuponových akcií" je stále velký počet.
Pasivní drobný investor si může nechat cenné papíry na nezařazeném účtu. Pak za držení cenných papírů nikomu nic neplatí a má nárok na dividendu, když ji firma vyplácí. Pokud se zvýší nebo sníží nominální hodnota akcií nebo je emise zrušena, je o tom informován.
Když ale změní bydliště či příjmení, zdědí cenné papíry nebo je na něj někdo převede, musí tuto změnu uskutečnit přes obchodníka. Jakmile tak učiní, třeba i zadarmo, má registrovány cenné papíry u obchodníka, který změnu provedl a musí platit poplatek za jejich správu.
Banky, které za některé akciové společnosti vyplácejí akcionářům dividendy, se zpravidla řídí podle rodného čísla. Teoreticky je tak možné změnu osobních dat nehlásit a dál mít akcie na nezařazeném účtu.
Hůře na tom může být dědic cenných papírů. Aby se k nim dostal, musí oslovit člena depozitáře, na jehož účtu v depozitáři budou posléze jeho cenné papíry vedeny. Když půjde o neobchodované akcie, které nelze prodat (za akcie firem v konkurzu nebo likvidaci se nic neplatí), může donekonečna platit za jejich držení, a to víc, než za akcie, s nimiž se běžně obchoduje. Odmítnout kvůli cenným papírům celé dědictví je přitom problematické.
Poplatek podle majetku
Přímé obchody s akciemi a jinými cennými papíry půjdou dál přes obchodníky s cennými papíry. Klient by měl ve vlastním zájmu preferovat členy depozitáře, aby se mu obchod či jiné služby, zprostředkované přes více subjektů, neprodražily.
Firmy, které zprostředkovávají individuálním investorům nejvíce obchodů s cennými papíry - tedy Atlantik Finanční trhy, Česká spořitelna, Patria Finance (Direct) a Fio, - ceny za tyto transakce po vzniku Centrálního depozitáře nemění. Stejné je to v RM-Systému, české burze, která patří finanční skupině Fio. Za vedení účtů s cennými papíry kvůli vzniku depozitáře ale nově poplatky vybírat budou.
Dosud poplatky platili investoři, kteří měli cenné papíry v nominální hodnotě 2,25 milionu korun. Roční částka za držení cenných papírů závisí na velikosti spravovaného majetku. U většiny investorů bude zřejmě činit několik set korun.
Kolik zaplatíte obchodníkům s cennými papíry? A jak se liší jejich poplatky? Dozvíte se ve zbytku článku na webu Peníze.cz.
