Pohledem analytika - Zatímco začátkem 90. let se kurz německé marky k české měně pohyboval kolem 18 korun, dnes by byla marka přibližně za 13 korun. Americký dolar se tehdy kupoval kolem 28 korun, dnes stojí kolem 17 korun.
Dnes si tak z průměrné mzdy nakoupíme přibližně 10 krát více marek nebo eur než z tehdejší průměrné mzdy. U dolaru je tento rozdíl přibližně dvanáctinásobný. Zatímco tehdejší průměrná mzda nestačila ani na nákup jednoho sta dolarů, dnes si jich z průměrné mzdy koupíme více než tisíc.
Nejlevněji za celou dobu jsme euro kupovali loni v létě, když se kurz dostal pod 23 korun za euro. Naopak nejdražší v přepočtu z kurzu německé marky by bylo v roce 1997, kdy by stálo téměř 39 korun za euro.
Dolar jsme nejlevněji kupovali také loni v létě - za méně než 14,50 korun za dolar. Nejvíce jsme za dolar zaplatili v roce 2000, kdy stál dokonce přes 42 korun.
V dalších letech bude koruna pravděpodobně dále posilovat, než její příběh skončí vstupem do eurozóny.
| Čtěte také: Koruna už do léta výrazněji neposílí, čekají analytici Nejtěžší Klausova chvilka: když poslal korunu do kolen Euro místo koruny? Nejdříve za 6 let, tvrdí analytici |
Pevný kurz do roku 1997
Před listopadem 1989 existovalo několik kurzů koruny - úředně stanovené kurzy pro obchodní platby, stanovené turistické kurzy a vedle toho samozřejmě kurzy na černém trhu.
V roce 1990 došlo ke třem devalvacím uměle nadhodnocené koruny o více než 86 % až na 28 Kč/USD. Nicméně nadále nebyl zrovnoprávněn přístup podniků a fyzických osob k devizovým prostředkům. K tomu došlo až v roce 1991 se zavedením vnitřní směnitelnosti koruny. Koruna nadále zůstávala jen vnitrostátním platidlem a nebyla obchodována na devizových trzích.
Kurz koruny byl nejprve pevně navázán na měnový koš pěti měn (americký dolar, německá marka, rakouský šilink, švýcarský frank a francouzský frank) s centrální paritou na úrovni 28 korun za dolar. Měnový koš byl později v roce 1993 zredukován jen na německou marku a americký dolar. Podle toho jak se tyto měny obchodovaly na světových trzích pak centrální banka stanovila kurz koruny. Ve stejném roce v souvislosti s rozdělením Československa došlo ke vzniku české koruny a slovenské koruny.
V roce 1995 došlo k zavedení vnější směnitelnosti koruny. Tím došlo k urychlení přílivu zahraničního kapitálu. Dosavadní pásmo 0,5 % oscilace kolem centrálního kurzu bylo v roce 1996 rozšířeno na 7,5 % a riziko pohybu kurzu koruny významně vzrostlo.
Dalším významným mezníkem byl rok 1997, kdy po útoku na českou korunu byl opuštěn systém pevného kurzu a její kurz začal být určován nabídkou a poptávkou na devizových trzích s občasnými zásahy centrální banky.
Od té doby výrazně vzrostly pohyby kurzu koruny na trhu. Centrální banka přímo zasahuje jen zřídka (naposledy intervenovala v roce 2002), nepřímo jej ovlivňuje nadále nastavením úrokových sazeb nebo svými komentáři.
| Čtěte také: Úrokové sazby teď neklesnou, rozhodli centrální bankéři Krize, krize. Teď čekejte propad měny, míní experti Analytik: Naříkání na silnou měnu nemá logiku |
