Brusel - Levnější ropa hatí plány firmám, které se zaměřily na alternativní zdroje energií. Bez pomoci státu řada z nich nepřežije.
Ekonomická krize se začala podepisovat také na ekologických aktivitách řady společností. "S padajícími cenami ropy a plynu nebude podpora alternativních energií tak výhodná," cituje týdeník Der Spiegel Collete Lewinerovou z konzultační firmy Capgemini.
Levná ropa ničí ekoprojekty
Obavy z poklesu ekonomického růstu nutí firmy ke škrtům v rozpočtech. Problémy budou mít podle expertů také menší firmy.
"Malé společnosti jsou velmi citlivé a některé budou mít jistě problémy s financováním svých projektů," dodává Lewinerová.
Ještě před pár měsíci tomu přitom bylo úplně jinak. Firmy jako německý výrobce solárních panelů Q-Cells nebo dánský Vestas, dodávající větrné turbíny, neměly o zakázky nouzi.
Nyní došlo v Evropě k poklesu. Naději naopak vzbuzuje dění ve Spojených státech, kde nově zvolený prezident Barack Obama hodlá na podporu ekoprojektů vynaložit 700 miliard dolarů.
Na post ministra energetiky také tento týden vybral vítěze Nobelovy ceny za fyziku Stevena Chu, který je znám coby zastánce výzkumu v oblasti alternativních a obnovitelných zdrojů energie.
Evropa sází na státní pomoc
Na zelenější politice USA nepochybně mohou vydělat i evropské společnosti. Doma se pak budou soustředit hlavně na pomoc vlád. Politici si jsou totiž vědomi, že ekologie je pro veřejnost velmi důležité téma.
"V budoucnosti uvidíme hodně peněz z veřejného sektoru v ekoprojektech," potvrzuje nově nastolený trend ředitel bruselského think tanku The Centre Martin Porter.
Proto také v listopadu přijala francouzská vláda nový zákon, který zavádí speciální daňový tarif pro ty, kdo produkují či využívají solární energii.
Cílem Paříže je tímto způsobem zvýšit množství vyrobené solární energie do roku 2020 čtyřistakrát, a celkem tak vyprodukovat 23 procent celkové energie z obnovitelných zdrojů.
O něco podobného se snaží také Španělsko a Německo, kde jsou úlevy státu pro ty, kdo produkují solární energii, v platnosti už nějakou dobu.
A pozadu nezůstává ani Evropská unie, která koncem listopadu přijala plán na snižování oxidu uhličitého v ovzduší a investovat hodlá více než 200 miliard eur.
